Země je plochá, idiote!
– Země je kulatá, debile!

Kdo je blbej? Jak je to s tou Zemí? Je kulatá nebo placatá? A jestli je placatá, jak to všechno funguje? Zbláznili se plochozemci? Nebo maji lidi na zeměkouli vymytý mozky ze školy a nikdy o tom nepřemejšleli?

Už pár let s údivem pozoruju, kolik lidí se přiklání k tomu, že Země je plochá. To by samo o sobě možná nebylo tak zarážející, protože jak už neni ani třeba po posledních třech letech připomínat, zombíci věří kdejakej hovadině. Ale to je právě to zvláštní – tomuhle nevěří zombíci. Naopak, všichni zombíci, protože jsou autoritáři, věří tomu, že Země je kulatá, protože tak to říkali ve škole a říkaji to odporníci a říkaji to v médiích, takže je to jasný.

Lidi, kteří věří, že Země je plochá, teda zombíci nejsou. Všímám si toho, že jsou to často inteligentní lidi. Takže co se tady děje? Oni sami navíc tvrdí, že na zeměkouli věří lidi, kteří uvěřili školní indoktrinaci a sami o tom nikdy nepřemejšleli. (Což jsem si jistej, že je ve většině případů pravda.) Už jenom proto si myslim, že stojí za to celou tuhle záležitost přezkoumat a buď zjistit, že je Země fakt plochá, nebo si ověřit, že je kulatá, ale tak jako tak k tomu dojít vlastním přezkoumáním.

Po pravdě řečeno to, že jsem se v tomhle sporu ocitnul na straně většiny, mě mírně znervózňuje. Na to nejsem zvyklej. A po tom, co celej život říkám lidem, že by neměli slepě věřit mainstreamu a všemu, co jim bylo napovídáno ve škole, nemůžu jen tak ignorovat, když mi někdo jinej to samý říká ohledně tvaru Země. Takže už před lety jsem nějaký ty argumenty plochozemců přezkoumal. Nepřesvědčily mě.

Nedávno mi napsal jeden čtenář a po pár mailech se vyjasnilo, že si myslí, že Země je plochá, a že prej mu můžu dávat otázky, že mi to klidně vysvětlí. Tak jsem si řek, že toho využiju, protože poslední dobou se to zase nějak rozmohlo a uvažoval jsem o tom, že bych na tohle téma něco napsal, ale zajímalo mě, jak se na plochej Zemi řeší určitý „problémy“. Chtěl jsem o tom mít lepší představu, tak jsem se rozhod ze čtenáře něco vytáhnout. Nedopadlo to, jak jsem doufal.

Čekal jsem, že dostanu nějaký vysvětlení, který bude aspoň trochu dávat smysl, ale to se jaksi nestalo. Nicméně jsem na tom tématu strávil nějakou tu desítku hodin a přezkoumal pár dalších věcí, takže je na čase napsat něco, co bude snad přínosný pro obě strany.

Abych nemusel používat nějaký komplikovaný fráze, rozhod jsem se, že lidem, co věří na zeměkouli, budu říkat melouni, a lidem, co věří na zeměplochu, budu říkat lívanci.

Nutno poznamenat, že melouni maji převážně mizernou představu o tom, jak ten model zeměplochy vůbec vypadá. Většina si asi myslí, že prostě vesmírem letí nějaká divná placka, zatímco ostatní planety jsou kulatý. Takhle to ale lívanci vůbec nevidí, takže melounům trochu přiblížim, jak to má fungovat.

Pokud jde o lívance, tak pro ty mám spoustu otázek a námětů k zamyšlení. Když mi dokážou na nějakou tu otázku kloudně odpovědět, budu rád. Nicméně tady obvykle narážíme na určitý problémy.

Za prvý, hodně lívanců je jak chodící confirmation bias. Hledají co nejvíc „důkazů“ pro zeměplochu, ale důkazy proti ignorujou. Jako by si mysleli, že když těch důkazů pro nahromadí víc, tak ty důkazy proti „přebijou“. Tak to ale nefunguje. Pokud máte 500 pozorování, který jsou s vaší teorií konzistentní, a jedno pozorování, který ji vyvrací, tak tím teorie padá. Tak funguje vědecká metoda – teorie se testuje tak, že se ji pokoušíte vyvrátit, ne potvrdit.

Takže mě opravdu ani trochu nezajímaji ty desítky věcí, o kterejch si lívanci myslí, že svědčí o placatosti Země. Popíšu tady jasný problémy, který vidim se zeměplochou, a zajímá mě, jestli mi někdo dokáže odpovědět na otázky, který k tomu mám. Pokud bych na ně dostal smysluplný odpovědi, moh bych brát zeměplochu vážně a zkoumat to dál.

Za druhý, ať mi nikdo neposílá videa, na který se mám kouknout. Buď mi to někdo dokáže vysvětlit sám, nebo ať mlčí. Moje zkušenost je taková, že takhle jen vyplejtvám hodinu na nějaký video, který se ukáže jako tak stupidní, že bych brečel, a nic z toho. Mimoto mi celá tahle kultura, kde se nikdo neumí sám ani koherentně vyjádřit a argumenty byly nahrazený odkazy na videa (už ani ne na články, protože čtení je dneska na většinu lidí taky moc těžký), začíná lízt krkem. Naučte se číst a vyjadřovat, sakra.

A když už mluvim o videích, tak můj dojem z lívanců je ten, že celý jejich „vzdělání“ pochází z YouTube, a přitom si nepamatujou ani úplný základy ze školy. Na konci článku se zmínim o tom, jaký bludy jsem v takovejch videích objevil.

Model zeměplochy

V první řadě lívanci věří, že slunce, měsíc, a ostatní planety jsou malý tělesa, který poletujou nad Zemí ve vzdálenosti tisíců kilometrů. Hvězdy jsou o něco málo dál a ještě menší, a všechno je to uzavřený v nějakym kontejneru a žádnej vesmír vlastně neexistuje. Nevim, jestli se všichni shodujou na detailech, ale každopádně všechny hvězdy a planety jsou menší než Země, a pokud to dobře chápu, tak Země je největší známej existující objekt.

Nejsem ale odborník na model zeměplochy, takže mě někdo může opravit, jestli se v něčem pletu. Chtěl jsem o tom od čtenáře zjistit víc, ale jelikož moje otázky převážně ignoroval a místo toho mi předhazoval další a další věci, který mě nezajímaly, tak jsme se moc daleko nedostali. Každopádně neznám všechny detaily toho, jak má zeměplocha fungovat, ale taky jsem zjistil, že ani lívanci v tom nejsou úplně jednotní a na některý věci maji víc teorií.

Aby se o tom dalo nějak mluvit, musíme znát odpovědi aspoň na dvě základní otázky – jak přesně vypadá ta Země a jak vypadá to všechno okolo, čemu říkáme vesmír. Jak už jsem řek, „vesmír“ je pro lívance vlastně jen blízký okolí zeměplochy a veškerý vesmírný tělesa jsou oproti Zemi malý.

Pokud jde o to, jak vypadá mapa Země podle lívanců, tak zhruba takhle:


Neboli sever je uprostřed a jih – Antarktida – je všude na okraji, po celym obvodu. Jak vidíte, už na tom je vidět první problém – všechno kolem středu je ve směru východ-západ zmenšený a všechno na jihu je zvětšený. Například skutečná šířka Austrálie je zhruba 4000 km, stejně jako vzdálenost Lisabon-Damašek, nebo Newfoundland-Oslo:


Všechny tři čáry by měly bejt stejně dlouhý. Je to o to zvláštnější, že mapa zeměplochy by měla bejt mnohem přesnější než mapa zeměkoule. Mapa je 2D reprezentace 3D koule, takže zkreslení je nutný. Pokud je ale země plochá, tak je povrch prakticky 2D plocha a mapa by tudíž neměla mít žádný zkreslení.

Takže moje první otázka, na kterou jsem zatím odpověď nenašel, je:
1. Jak je možný, že je šířka Austrálie na mapě zeměplochy víc než dvakrát větší než vzdálenost Newfoundland-Oslo, ačkoliv jsou změřený jako stejný?

A opravdu je Austrálie větší než Rusko? Změřili to všichni všechno nějak špatně? To mi neni jasný. Stejně tak vzdálenost mezi severníma koncema Jižní Ameriky a Afriky je ve skutečnosti delší (7000 km) než mezi jižníma koncema (6600 km), ale na zeměploše je vzdálenost b skoro 2.5x větší než vzdálenost a:


Další bizarností jsou světový strany. Sever je celkem jasnej. Ten jedinej funguje celkem normálně – jdete na sever, a když přejdete severní pól, jdete na jih. Jako na kouli.


Ten zbytek už ale moc smyslu nedává. Když chcete jít na západ nebo na východ, musíte jít pořád do zatáčky. A kamkoliv půjdete rovně, půjdete na jih a skončíte v Antarktidě.

S tím souvisí magnetický póly – aby to odpovídalo pozorování, musí jižní magnetickej pól bejt roztaženej po celym okraji Země. Ne že by to bylo úplně nemožný, ale je to rozhodně extrémně nepravděpodobný. Neberu to jako důkaz ničeho, ale ono se takovejch nepravděpodobností postupně nastřádá víc, když to budete zkoumat dál.

Každopádně vidíme, že ačkoliv 2D mapa 2D plochy by měla bejt bez zkreslení, vzdálenosti nám na ní ani trochu nevychází.

Se sluncem a měsícem je to ale teprv zatraceně divný. Podle lívanců jsou to nějaký koule o průměru asi 50 km a pohybujou se „několik tisíc mil“ nad povrchem Země (což je dost vágní, takže se těžko dělaj nějaký jasný výpočty).

Tady začínaji ty nejtěžší absurdnosti. Slunce neobíhá kolem ničeho konkrétního – jen kolem pomyslnýho bodu několik tisíc mil nad severním pólem, v konstantní vejšce. Z toho je evidentní, že slunce nemůže zapadat. Lívanci to řeší tak (a tohle mě dostalo, protože je to jasně v rozporu z pozorováním, ale lívanci si to absolutně nenechaji vymluvit), že slunce nezapadá, ale „mizí do dálky“, takže v nějakej vzdálenosti „už ho nevidíte“ a ono na vás „nedosvítí“.

Z takový blbosti můžete mít právem pocit, že tohle se vám snad zdá. Mně osobně připadá fakt bizarní, že lidi, kteří jinak vypadaji celkem inteligentně, tohle myslí vážně. Ale dobře, nějak to skousneme a půjdeme trochu dál, ať nám to vysvětlí. Tady vidíte dvě varianty slunečního svitu, který si navzájem odporujou, ale na tom rozdílu je krásně vidět, že tohle nemůže fungovat, a tyhle dva obrázky (oba od lívanců) samy o sobě tenhle model vyvrací.


Vlevo totiž vidíme, jak by „dosvit“ slunce měl vypadat (kruh, tj. slunce má dosvit na všechny strany stejnej), ale napravo vidíme, jak to opravdu v praxi je – osvícená sluncem je zhruba půlka Země (protože slunce je ve skutečnosti zatraceně daleko a je hodně velký).

Takže model vlevo dává dosvitem smysl, ale neni to, co pozorujeme, a model vpravo je to, co vidíme, ale slunce nemůže na východ a západ dosvítit dál, než na sever, takže tohle je prostě nemožný. Ani jedna varianta nefunguje a to, kde na Zemi je světlo a kde tma, nám jasně říká, že slunce musí bejt dost daleko.

Takže druhá otázka pro lívance může bejt: 2. Kterej ze dvou obrázků dosvitu slunce je podle vás správně? Jestli první, proč to neodpovídá pozorování? Jestli druhej, jak může v jednom směru slunce svítit dál, než v jinym?


Tim ale problémy se sluncem teprve začínaji. Jak fungujou roční období na zeměploše? Slunce při letním slunovratu obíhá po obratníku raka, při rovnodennosti po rovníku, a při zimním slunovratu po kozorohu. V létě nedosvítí do Antarktidy a v zimě na severní pól, takže polární den má fungovat takhle (ale jak vidíte, nefunguje to).

To znamená, že slunce, který v první řadě obíhá jen kolem pomyslnýho bodu a neni jasný, co ho vůbec drží v oběhu, obíhá každej den po jinej trase. Posunuje se pomalu po takovej spirále od jednoho obratníku ke druhýmu, tam změní směr, a vrací se po spirále zase zpátky. A na zeměploše je obratník kozoroha 1.7x delší, než obratník raka, ale oběh pořád trvá jen 24 hodin!

Takže tady mám otázek fakt hodně, protože jestli je to takhle, tak je slunce ten nejpodivuhodnější objekt, o jakym jsem kdy slyšel, a opravdu mě hodně zajímá, jak funguje.

3. Co je slunce? Světelná koule, jasně, ale co to opravdu je? Obsah? Složení? Odkud se vzalo?

4. Proč slunce svítí? co mu dává energii?

5. Jak dokáže koule o průměru 51 km zahřát prostor o rozloze desítek miliónů čtverečních kilometrů až o desítky stupňů?


6. Co udržuje slunce v relativně konstantní vejšce nad Zemí?

7. Proč se slunce pohybuje? Co ho pohání?

8. Proč se pohybuje do zatáčky (v kruhu/spirále) a ne rovně? Proč neuletí rovně pryč?

9. Proč se pomalu posunuje od jednoho obratníku ke druhýmu a neobíhá v konstantním kruhu?

10. Proč při slunovratu změní směr? Jak to dokáže? Odkud a jak tahle instrukce přijde?

11. Proč s každým oběhem mění rychlost a postupně běhá 1.7x rychlejc v zimě než v létě?

Tohle považuju za dost zásadní otázky, aby se ten model dal brát vážně, protože takovýhle slunce by muselo bejt nějakej extrémně sofistikovanej stroj, velmi přesně naprogramovanej, s naprosto úžasnejma schopnostma tyhle pohyby vykonávat.

Co mě hodně fascinuje, je to, jak slunce od léta do zimy postupně zrychluje, až se pohybuje 1.7x rychlejc, a pak přepne ze zrychlování na zpomalování a od zimy do léta je to naopak. A na tom obratníku nějak ví, že má změnit směr a kroužit zase zpátky. A přitom vůbec netušim, co to slunce je, co ho pohání, co ho drží ve vzduchu, co ho programuje, atd.

Takže jestli nějakej lívanec zná odpovědi na tyhle otázky, tak ty by mě fakt zajímaly. Musim uznat, že tohle slunce je mnohem zajímavější než to naše melounovský.

Nějak podobně obíhá měsíc, a planety nějak krouží kolem toho slunce, a tady fakt nevim, která část toho modelu je bizarnější než ty ostatní, protože mi nic z toho nedává ani trochu smysl. Chtěl bych vědět, co přesně jsou všechny ty nebeský tělesa, jak jsou velký a v jakejch vzdálenostech a po jakejch dráhách obíhaji a proč.

Taky by mě zajímalo, jaká konspirace je za oběhem družic. Ty naše melounský obíhaji na bázi rovnováhy mezi odstředivou silou a gravitací a potřebujou jen minimum energie pro korekce trasy. Na zeměploše by ale k oběhu potřebovaly neskutečný množství energie, aby se udržely v oběhu, a nějakej sofistikovanej software, kterej je řídí. Jak to funguje? Maji tajně nějakej masivní zdroj energie? Nebo vůbec neexistujou a všechno je mezinárodní podvod?

Západ slunce

Jedním z hlavních fenoménů, který dle mýho skromnýho názoru spolehlivě vyvrací model zeměplochy, je západ slunce. Podle lívanců slunce nezapadá, ale „mizí do dálky“. Podle mě každej člověk, kterej někdy viděl západ slunce, viděl důkaz, že slunce opravdu zapadá za obzor.

Pokud mi někdo tvrdí, že tyhle obrázky ukazujou slunce „mizící do dálky“ a ne zapadající za horizont, tak to už mám trochu problém považovat ho za inteligentního. Lívanci tvrdí, že jak se slunce vzdaluje, tak se blíží víc a víc k horizontu, až je tak blízko, že… to vypadá, jako že zapadá. Nebo tak něco. Po pravdě řečeno mi žádný z těch jejich vysvětlení nedávalo žádnej smysl.

Souvisí s tim ale jedno jejich tvrzení, že „horizont je vždycky ve vejšce očí“, což by se na kouli nemělo stát. Nevim, jak na takovouhle hovadinu vůbec přišli. Když koukáte na horizont, poznáte, jestli je ve vejšce vašich očí nebo pod ní? Neboli, když koukáte přesně rovně, poznáte, jestli koukáte přesně na horizont, nebo 2 metry nad něj? Řekněme i 100 metrů, pokud stojíte 100 metrů vysoko na nějakej věži?

Lívanci si myslí, že když stojí na 100-metrovej věži a koukaji na horizont třeba 20 km daleko, že poznaji, jestli maji horizont ve vejšce očí nebo ne. Neboli spolehlivě poznaji, když koukaji přesně rovně, jestli koukaji na horizont, nebo do vzduchu 100 metrů nad něj.

To jsou teda fakt machři, protože já to ani náhodou nepoznám. Jakej je rozdíl mezi koukáním na horizont a 100 metrů nad něj, na vzdálenost 20 km? Rozdíl v úhlu pohledu je asi 0.3 stupně! Kdo z vás je takovej borec, že pozná, jestli kouká přesně rovně, nebo o 0.3 stupně níž? Jak se to vůbec dá změřit?

Pro lepší představu – když budete koukat na zeď 20 metrů před sebou, je to na tej zdi rozdíl o 1 cm. Když na 20 metrů vzdálenej zdi bude sedět moucha, poznáte, jestli je ve vejšce vašich očí nebo o 1 centimetr níž? Já ani náhodou.

Leč lívanci to údajně poznaji, a prej to dokazuje, že je Země plochá. Čtenář mi například poslal fotku horizontu z desítek kilometrů nad zemí (skrz malý okýnko, aby to bylo ještě absurdnější), a že je horizont ve vejšce očí mi „dokázal“ tak, že na ten horizont nakreslil čáru. Jen tak. Byl to jeden z mnoha momentů, kdy jsem uvažoval, že si ze mně musí dělat prdel, ale prej ne.

Pokoušel jsem se mu vysvětlit, že když si arbitrárně tu čáru nakreslim vejš, tak bude vejš, a zajímalo mě, podle čeho usoudil, že ta čára má bejt zrovna tam, kam ji náhodně nakreslil, ale kloudný odpovědi jsem se nedočkal.

Samozřejmě když člověk kouká na horizont, tak mu padnou oči na ten horizont a ne na vzduch kousek nad nim (to doufám nemusim vysvětlovat ani lívancům), ale tvrdit, že ten člověk v tu chvíli kouká přesně rovně a ne o zlomek stupně níž, je fakt na hlavu.

Nicméně ono se ve skutečnosti  velmi lehce dokázat, že ten horizont neni ve vejšce očí. Akorát si tu rovinu ve vejšce očí musíme nakreslit podle nějakejch reálnejch vodítek, a ne ji jen prásknout na ten horizont bez jakýhokoliv rozumnýho důvodu a tvrdit, že tam patří. Tady je příklad, jak to funguje:


Pohled z WTC – když si prodloužíme nějaký existující vodorovný čáry, dostaneme bod, kde se sbíhaji, kterej je ve vejšce našich očí. (Tohle by měl znát kdokoliv, kdo kreslí.) Lívanci místo toho jen nakreslí jednu čáru na horizontu a tvrdí, že dokázali, že Země nemůže bejt kulatá.

Jejich argument je ale o to hloupější, že horizont nemůže bejt ve vejšce očí ani na plochej Zemi, obzvlášť když – jak oni tvrdí – „nevidíte nekonečně daleko“, takže ten horizont je někde ve vzdálenosti X kilometrů. Jelikož země je na úrovni vašich nohou a koukáte se očima, který jsou na úrovni vaší hlavy (pokud teda nejste doslova lívanci), horizont NIKDY nemůže bejt ve vejšce vašich očíať je Země kulatá nebo placatá.

To, že lívanci s přehledem tvrdí, že „horizont je vždycky ve vejšce očí“, svědčí o značnej pomatenosti, neboť je to tvrzení jednak prokazatelně mylný a jednak nemožný i na plochej Zemi. Ilustruje to ale jejich obecnou úroveň chápání světa.

Vrátíme se ke slunci. Když se bude objekt ve vzduchu nad váma od vás vzdalovat, bude se přibližovat k obzoru, ale nepřiblíží se k němu úplně. Bude směřovat k logickýmu bodu, kde vám zmizí z dohledu, ale ten bude a musí bejt nad obzorem. Kdyby na obrázku nahoře nějakej objekt cestoval od vás po jednej z těch červenejch tras, neboli by kopíroval jedno patro WTC a pak letěl dál, zmizel by vám z dohledu někde tam, kde se ty čáry kříží.

Zmizel by ve skutečnosti o něco dřív, protože v tom bodě, kde se čáry sbíhaji, by měl z vašeho pohledu nulovou velikost. Čim vejš cestuje, tim vejš vám zmizí z očí. A pokud je nad váma, tak se nikdy nemůže dostat pod úroveň vašich očí, takže se nikdy nemůže dotknout horizontu, natož klesnout pod něj, jako to dělá slunce. Argument lívanců, že „když se něco vzdaluje, přibližuje se to k horizontu, až je to k němu úplně blízko“, je lež a po pravdě řečeno dost hloupá, pokud má člověk aspoň základní vzdělání.

Stručně řečeno, spodní okraj slunce, který je 10 000 km vysoko, nemůže bejt nikdy pod obzorem.


Tahle sekvence fotek je z tohodle videa, kde jeho autor mimochodem i ukazuje, že se zoomem i bez zoomu to slunce zmizí ve stejnou chvíli, což naráží na další přihlouplý tvrzení lívanců – že když něco zmizí za obzorem a zazoomujete na to, tak se to zase objeví. Čtenáři jsem tohle všechno ukázal a co se stalo? Ignoroval to a mluvil zase o jinejch věcech, stejně jako u všeho ostatního, co jsem mu předložil.

Máme tady jasnej důkaz zapadání za horizont, což na plochej Zemi neni možný, a tudíž důkaz zakřivení Země, a tim je teorie zeměplochy a lokálního slunce, který nezapadá, vyvrácená. Tvrzení, že slunce mizí do dálky, se naprosto zřetelně neshoduje s pozorováním. Tvrzení, že vzdalující se objekt ve vejšce 10 km se přiblíží až k horizontu, je vědeckej nesmysl a odporuje fyzice, logice, i pozorování.

K tomu je tu ale ještě jedna věc, která tu lívancovou teorii doráží. Pokud by slunce opravdu mizelo do dálky, až přestane bejt vidět, tak by se taky muselo nekonečně zmenšovat, a těsně předtim, než by zmizelo, by muselo bejt úplně mrňavoučký, což je přesně ten důvod, proč vzápětí „zmizí“. Jenže to se evidentně neděje. Slunce je při západu stejně velký jako v poledne, a o půl hodiny později ho nevidíte. A že mizí odspoda nahoru a nezmenšuje se do malý tečky, je jasně vidět.

Na modelu plochý Země by slunce při západu bylo zhruba dvakrát tak daleko jako v poledne (podle místa, ročního období a skutečný vějšky slunce, kterou lívanci přesně neví). Takže večer by slunce mělo bejt vidět zhruba o polovinu menší, než v poledne. (Zároveň ale, pokud má opravdu „zmizet do dálky“, by se mělo zmenšit úplně až do neviditelna.)

Což je závažná nekonzistence. Pokud je slunce před západem dvakrát tak daleko jako v poledne, nemůže vypadat stejně velký, a pokud nějakym zázrakem stejně velký je, tak se nemůže během další půl hodiny zmenšit na „nic“. A pokud by se zmenšovalo na „nic“, měla by se ta koule zmenšovat na menší kouli a uprostřed toho procesu neni možný, abysme místo koule polovičního průměru viděli horní polokouliNic z toho nedává žádnej smysl. Je to totální hovadina, a dokud tohle nějakej lívanec nedokáže vysvětlit, teorie plochý Země podle mě nestojí za pozornost.

Pomůcka pro mentálně postižený
Je to ještě o to absurdnější, že kdyby slunce mizelo do dálky, tak by se nejdřív setmělo a pak teprv by nám malá světelná tečka zmizela z dohledu (jako se to děje s každým jiným světlem – zkuste si to v noci v lese s baterkou). Co ale vidíme je, že slunce nejdřív zmizí (podle lívanců do dálky, a nějak záhadně při plnej velikosti) a pak je kolem nás ještě nějakou dobu relativně dost světla. To očividně nedává smysl. Jak může prostor kolem nás bejt osvícenej objektem, kterej je tak daleko, že ho nevidíme, když ho neblokuje žádná překážka? Nemůže.

Horizont na moři

Přesto se podíváme na pár dalších fenoménů. Lívanci tvrdí, že nikdy nikde neni vidět zakřivení horizontu. Všude je rovnej – podle nich. V první řadě musíme rozlišit zakřivení viditelný zleva doprava a zakřivení viditelný směrem od nás pryč.

Je dobrý mít nějakou představu o tom, jak je ta Země velká a kolik toho zakřivení by mělo bejt vidět. Když jste uprostřed moře na člunu, tj. vaše oči jsou do 2 m nad hladinou, vidíte horizont zhruba 5 km daleko. Takže vidíte kruh o průměru 10 km. Jak velký má takovej kruh zakřivení?

Pokud máte doma glóbus, můžete se podívat na něj. Při jeho průměru 30 cm bude kruh na moři o průměru 10 km mít průměr… zhruba 0.2 mm. Ano, pětina milimetru. Takže se koukněte na glóbus na něco o průměru 0.2 mm a posuďte, jak velký zakřivení na takovej ploše vidíte. Prakticky žádný. Země je velká.

Když budete na moři a všude kolem vás bude voda (neuvidíte žádnej břeh), zleva doprava žádný zakřivení vidět nemůžete. To by nedávalo smysl, protože každej bod na horizontu je z vašeho pohledu zhruba stejně vysoko jako vy. Na to, aby takhle bylo vidět nějaký zakřivení, musíte bejt dost vysoko, a to tak, že ani z většiny letadel to neni pořádně viditelný.

Takže hledat na obzoru horizontální zakřivení je prakticky marný, protože to jde jen z nějakejch hodně vysoko letících letadel nebo vesmírnejch stanic. Na což maji lívanci jednoduchej argument – všechny takový fotky, který ukazujou zakřivení, jsou podvody.

Lívanci tvrdí, že nikdo nikdy neviděl zakřivenej horizont, a když jim ho ukážete, tak to nepřijmou a bez jakýhokoliv důkazu tvrdí, že je to podvod.


Takže tady sice máme fotku, která celkem jasně ukazuje zakřivení horizontu, ale na lívance to nijak nepůsobí. Když jsem to ukázal čtenáři, samozřejmě to kompletně ignoroval a mluvil o něčem jinym. Máme tu rovný letadlo a zakřivenej horizont. Napravo je to horizontálně zmenšený pro zvýraznění křivky.

Nicméně u takovejch fotek se těžko dokazuje, jestli nějaký zakřivení neni důsledek čočky foťáku, takže tim moc nemá smysl se zabejvat. Pořádně je to vidět až na fotkách z vesmíru, a ty jsou podle lívanců všechny zfalšovaný. (Ultramegakonspirace!)

Mnohem líp se ale demonstruje to zakřivení vertikálně, neboli že se povrch Země směrem od nás stáčí dolu. Na to nemusíme bejt nijak vysoko. Jen je třeba najít vhodný místo, což znamená hlavně vodní plochy, protože na pevnině se nedá jasně říct, co je zakřivení Země a co zakřivení terénu – kopce atd.

Pokud je Země kulatá a najdeme nějaký velký jezero, na jehož protějším břehu jsou vysoký budovy, měla by z nějakýho místa bejt vidět jen horní část těch vyšších budov. Pokud je Země plochá, tohle by se nemělo stát – spodní část budov se nemá za čím schovat.


Tady máme dvě fotky Toronta zblízka, pro představu, jak vypadá ta spodní část. Vidíme taky, že spodní část tý věže (pod tou bublinou) je zhruba dvakrát vyšší než ta horní.


Když se na Toronto podíváme z dálky, uvidíme přesně to, co bysme na kulatej Zemi čekali.


Vidíme horní části budov, a to celkem jasně (při přiblížení). Jen magor by moh tvrdit, že spodek budov je „moc daleko“, když je vidět vršek.


Těch fotek je spousta, takže pokud jsou nějak falešný, musí hodně lidí trávit hodně času falšováním.


Vidíme taky, že poměr spodní a horní části věže už neni 2:1, ale (podle fotky) někde mezi 3:2 a 1:1.


A to se nám ještě ten spodek zvětšuje díky lámání světla – k tomu se ještě dostaneme, ale pro tuhle chvíli si můžete všímat toho, jak těsně nad hladinou je obraz často viditelně zkreslenej.

Na různejch dalších místech najdeme samozřejmě spoustu dalších příkladů konstrukcí, který jsou za horizontem a neni vidět jejich spodní část. Lívanci buď řeknou, že je to fotomontáž, nebo že kdyby se ten obraz přiblížil, tak by ta spodní část byla vidět.


Neboli podle nich zřejmě zoom funguje tak, že při zoom in vidíte všechno a při zoom out vidíte horní polovinu, což je asi tak stejně logický jako výroky Atomový Pekařky. Nehledě na to, že si to může každej snadno vyzkoušet, a mimochodem jsem už ukazoval na tom videu se západem slunce, že zoom nijak nezmění, jaká část je vidět.

Lívanci to všechno ale ignorujou a odvádí vaši pozornost na nějaký neskutečně rozmazaný videa, kde nějakej debil zoomuje tam a zpátky a tvrdí něco, co se na tom videu vůbec neděje. Protože proč brát na vědomí naprosto čistý video v dobrej kvalitě, který jasně ukazuje, co se děje, když můžu vzít nějaký mizerný rozpixelovaný video, kde neni nic vidět, a tvrdit, že se tam děje něco úplně jinýho.


Podobně tady máme ukázky toho, že loď, která je blíž, je vidět celá, zatímco z tý dál je vidět jen horní půlka. Kdo vidí, vidí. Kdo vidět nechce, tomu to neukážete.


(„nm“ neni nanometr, ale „nautical mile“, neboli námořní míle, 1852 metrů.)



Tady máte malou plachetnici, která mizí do dálky v průběhu asi hodiny. Můžete se na to kouknout i na videu. Jak se vzdaluje, jasně mizí odspodu. Čtenáře to opět nijak nepřesvědčilo a místo toho mi ukazoval nějaký to rozmazaný video, kde někdo zoomuje. Protože když budete na něco zoomovat a uvidíte rozmazaný pixely, tak to asi zneplatňuje jiný video s jasnym důkazem, jak loď mizí za horizont, a tudíž ho můžete prostě ignorovat a dál tvrdit, že žádnej důkaz zakřivení neexistuje. Lívancová logika 101.

Argumenty lívanců jsou festival kognitivních zkreslení a argumentačních omylů.


Na závěr se můžeme podívat na ještě lepší příklad: Lake Pontchartrain, Louisiana. Tam natáhli přes 20 km elektrickýho vedení přímo přes jezero. Zakřivení je tu zřetelně vidět. Podle lívanců určitě falešná fotka!


A tahle určitě taky!


Stejně jako tahle!


A nepochybně i tahle! A co víc, ta konspirace je tak masivní, že lidi zfalšovali i videa jako tohletohle nebo tohle a další! Všechno je falešný.

Lívanci věří v největší konspiraci všech dob, kde se proti nim spikly nejen vlády, ale i všichni lidi, kteří věří na kulatou Zemi, a všichni soustavně falšujou tisíce fotek a videí, jen aby vytrolili lívance.

Ti tvrdí, že neexistuje důkaz zakřivení Země, a kdykoliv jim ukážete nějakou tu fotku, která ho ukazuje, řeknou, že fotkám se nedá věřit, protože se daji zfalšovat. (To jim nicméně nijak nebrání v tom, aby vám neustále ukazovali nějaký jiný fotky, který podle nich dokazujou plochou Zemi.)

Co nechápu na tejhle údajnej globální konspiraci, je proč? U všech ostatních konspirací je evidentní, co tím konspirátoři získaji. Tady na to nemůžu přijít. Jestli je Země plochá, tak co získaji vlády tim, že propagujou a sponzorujou tu nejrozsáhlejší a zřejmě nejnákladnější (protože se toho musí zfalšovat fakt hodně) konspiraci všech dob, aby mě přesvědčili, že je Země kulatá? K čemu jim to je? Vytřískaj tim ze mě nějaký peníze? Omezí tim nějak moji svobodu? Může mi nějakej lívanec vysvětlit, jakej to má smysl?

No ale zpět k Lake Pontchartrain. Když jsem si procházel videa od toho jezera, narazil jsem na nějakýho toho „debunkera“. Tak jsem se podíval, co říká. To jsem neměl dělat. Po pár větách jsem uvažoval, jestli bych neměl vzdát pokusy vzdělávat lidi a spáchat radši sebevraždu, protože tenhle materiál se vzdělat nedá.

Tenhle dement začal tvrzením, že to zakřivení neni uniformní – že v popředí neni skoro žádný a v dálce je moc velký, což na kouli prej neni možný. Skoro doufám, že takhle oblbuje lidi schválně, ale pochybuju. Mám obavy, že to myslel vážně. Prostě jsou lidi, kteří nechápou nic o perspektivě, a přitom poučujou ostatní o tom, jakej tvar má Země.

A ten debil z toho všeho ještě nějak vyvodil, že tohle zakřivení na těch fotkách je známkou rovný Země. To už jsem se radši nesnažil ani „pochopit“.

Pro případ, že by tenhle článek náhodou čet nějakej podobně retardovanej lívanec, jsem vzal foťák a šel hledat něco kulatýho. Našel jsem starou pneumatiku od svýho kola. Nastavil jsem úhel pohledu podobně, jako je to u těch elektrickejch sloupů a vyfotil.


Zvláštní, co? Ze začátku je ta čára skoro rovná, a pak se zakřivuje víc a víc. Podle toho dementního lívance z debunkovacího videa tohle kolo teda neni kulatý, ale rovný (v důsledku nějaký zeměplošský magie). Já prostě podle lívanců jezdim na „plochejch“ pneumatikách, ať už to funguje jak chce.


Tady na druhej fotce, při trochu jinym úhlu, je to ještě výraznější. Když se podíváte na ty čtyři fotky z toho jezera, na každej to zakřivení taky vypadá trochu jinak, protože je to pokaždý focený z jinýho úhlu. Zatracená perspektiva! Jak to funguje?! No, pro lívance evidentně moc složitě. Pravděpodobně mě teď podezíraji, že v tom jedu s iluminátama a NASA a tu gumu jsem nějak zfalšoval.

K pár ukázkám inteligence některejch lívanců se ještě dostaneme, ale teď se můžete zamyslet nad tim, že na moři, když stojíte na úrovni hladiny, vidíte asi 5 km daleko. Jestli je Země plochá, tak proč sakra ne víc? Proč neuvidíte loď 20 km daleko, ani s dalekohledem? A jak to, že když budete na tom samym místě na parníku, neboli vejš, tu loď 20 km daleko uvidíte?

Je to stejná vzdálenost, takže nelze tvrdit, že v jednom případě je loď „moc daleko“ a v druhym ne, ale z větší vejšky je vidět a z menší ne. Kolik dalších jasnejch důkazů o zakřivení Země lívanci potřebujou?

Bedford Level experiment & atmosférická refrakce

Na řece Bedford v Anglii je úsek skoro 10 km dlouhej, kde je řeka jednak rovná, bez zatáček, a jednak nemá skoro žádnej spád. Proto je to celkem ideální místo na otestování zakřivení země.


V roce 1838 to zkoušel Samuel Birley Rowbotham. Stál ve vodě s dalekohledem 20 cm nad hladinou a pozoroval loďku s praporem, jak se od něj vzdaluje. Když prapor po odcestování celejch 10 km byl pořád vidět, Rowbotham prohlásil, že Země je plochá.

Což je v pořádku, protože garbage in, garbage out. Lívanci obvykle pracujou s něčim, čemu říkám RSFZ – redukovaná sada fyzikálních zákonů. Některý fyzikální zákony jim chybí, zřejmě proto, že je neznaji, nebo na ně jen zapomněli. Tak jako tak, bez nich nemůžou čekat správný výsledky.

Rowbothamův experiment nikoho moc nezajímal, protože lidi měli asi jiný starosti. V roce 1870 inzeroval nějakej John Hampden sázku, že opakováním toho experimentu dokáže, že Země je plochá. Sázku přijal Alfred Russel Wallace. Jelikož Wallace nebyl nevzdělanej lívanec a znal fyzikální zákony, vyhnul se chybám Rowbothama a ukázal, že pozorování správně odpovídá zakřivení Země.

Hlavní roli v tomhle experimentu hraje atmosférická refrakce, neboli lámání světla v blízkosti země. Nízko u země je vzduch hustší než ve větší vejšce, a proto se světlo procházející atmosférou láme. Ten vzduch v podstatě funguje jako čočka.


Pravděpodobně jste slyšeli o tom, že když sledujete zapadající slunce, je už ve skutečnosti pod obzorem. To je právě efekt atmosférický refrakce. Díky ní vidíte trochu za horizont. A tohle je něco, co lívanci buď neví, nebo to schválně ignorujou, a proto pořád počítaji, co by odkud nemělo bejt vidět, a když to vidět je, tak to berou jako důkaz, že je Země plochá.

Je to ale jen důkaz toho, že jim chybí základní vzdělání a hlavy maji plný blábolů z YouTube. Ten efekt vidění za horizont je ale jen částí tohodle fenoménu. To, jak se světlo bude lámat, je ve skutečnosti dost komplikovaný, a hraje tam roli nejen vejška, ale taky teplota vzduchu na každym konkrétním místě, tlak, vlhkost, turbulence vzduchu, atd. Takže spočítat správně, co by odkud mělo nebo nemělo bejt vidět, je ve skutečnosti dost těžký, protože potřebujete všechny tyhle informace jak o místě, kde stojíte vy, tak o místě, kam koukáte, a o celym tom prostoru mezi.


Efekt atmosférický refrakce vidíme každej den. Je to ten důvod, proč slunce při západu někdy vypadá všelijak deformovaně. Když maji různý vrstvy vzduchu různou teplotu atd., světlo se láme v každej vrstvě jinak a některý části slunce pak vidíme vejš a některý níž, než maji bejt.


Jak vidíte z těch fotek, ten efekt může bejt různej, a proto se nedá jednoznačně říct, co by na jakou dálku mělo nebo nemělo bejt vidět. Když lívanci s jistotou tvrdí, že něco nemá bejt vidět, je to arogance smíchaná s neznalostí. Když pak vidí něco jinýho, než čekali (protože neznaji fyzikální zákony), a tvrdí, že to dokazuje, že Země je plochá, je to už celkem zoufalá míra hlouposti.


Co předvídat můžeme, je to, že zkreslení bude nízko u země pravděpodobně největší, a proto je dobrý k tomu u takovejch experimentů přihlídnout. Co udělal u Bedfordu Wallace, byly dvě věci. Jednak použil tyče o dýlce 4 metry, takže sledoval vzdušnou čáru 4 metry nad zemí, aby se vyhnul těm nejhorším efektům lámání světla, a jednak použil tyče tři – jednu uprostřed.

Což je něco, z čeho by se lívanci měli poučit, protože jsem u nich nikdy neviděl, že by je to napadlo – koukaji z jednoho místa na druhý, o lámání světla asi nic neví, a pak se diví, že něco vidí, ačkoliv to ve skutečnosti neni nijak překvapivý.

Wallace při experimentu ukázal, že při pohledu od jedný krajní tyče ke druhý ta prostřední převyšovala rovinu pohledu skoro o metr. I bez nějakýho hlubšího chápání souvislostí by lidem mohlo dojít, že dělat ten experiment se třema bodama bude spolehlivější než jen se dvěma. Tak doufám, že si nějakej lívanec troufne ten experiment zopakovat pořádně. Ale většina z nich má už tolik investováno ve svojí teorii, že je ovládnul ten „confirmation bias“ a jen se snaží dokázat, že maji pravdu, místo aby objektivně zkoumali, jak to opravdu je.

Hovorech ze země byl nedávno chlápek, kterej popisoval, jak chtěl kamaráda lívance přesvědčit, že je Země kulatá. Takže si pro sebe vyzkoušel takovej experiment podobnej tomu Bedfordskýmu. Použil laserový světlo a se svojí ženou zkoušel na nějakou vzdálenost, jestli ten druhej to světlo vidí. Svítil nízko u země, a překvapilo ho, že na vzdálenost, na kterou podle něj nemělo bejt vidět, světlo vidět bylo. A tak se z něj stal lívanec.

Když jsem to viděl, musel jsem se smát. Laser je světlo, takže se láme stejně jako světlo ze slunce, a tudíž to byl jen další experiment, v němž někdo zapomněl na atmosférickou refrakci (nebo o ní nevěděl). Když jsem si uvědomil, že tenhle člověk byl meloun, a po experimentu, kterej udělal blbě, protože neznal fyzikální zákony, se z něj stal lívanec, válel jsem se smíchy po zemi. Život je někdy fakt vtipnej.

Jeden chlápek tenhle problém s lámáním světla dobře demonstroval v akváriu, do kterýho nasypal cukr. Jelikož v reálnym světě se to musí testovat aspoň na několika kilometrech, je to těžký ukázat na videu, takže tohle je taková obdoba v malym měřítku. Cukr rozsypanej ve vodě způsobí to, že voda je u dna hustší, a lámání světla potom funguje podobně jako v atmosféře.

Tady je video, kde to ten člověk vysvětluje a demonstruje. I když neumíte anglicky, pozorováním to lehko pochopíte, protože teorii jsem tu už vysvětlil. Rozhodně tam vidíte, že laserovej paprsek podléhá lámání světla:


Taky vidíte, že lámající se paprsek se nízko u země/dna na konci rozšíří. To při pozorování třeba města přes vodní plochu způsobí, že spodní část obrazu – to co je těsně nad hladinou – se často na vejšku smrskne. Nicméně jak bylo řečeno, těch faktorů, který ovlivňujou lámání světla, je víc, takže věci těsně nad hladinou můžou vypadat všelijak zkresleně.

Teď se můžete vrátit k fotkám Toronta a uvidíte, že u těch, co jsou hodně přiblížený, ten efekt nad hladinou jasně vidíte. Spodní část města je všelijak zkreslená – někdy dokonce těsně nad hladinou domy nejsou vidět a začínaji až „ve vzduchu“. Stejně tak to zkreslení těsně nad hladinou uvidíte na fotkách jezera Pontchartrain.

Na principu lámání světla funguje například i fata morgána (což je tak trochu něco, co lívanci vidí pořád – zkreslená verze reality). Kromě toho, jestli jste někdy viděli ty záběry hvězd a planet skrz Nikon P1000, kterej má 125x zoom, takže hodně velký přiblížení, tak to s tim taky souvisí. V tomhle případě ne s vejškou nad zemí, ale s turbulencí vzduchu.

Hvězda je na pohled malá, takže při pohledu na ní (k čemuž potřebujete ten pořádnej zoom) vám na šířku stojí v cestě jen relativně málo molekul vzduchu, který se neustále hejbou. Na druhou stranu, mezi váma a horníma vrstvama atmosféry je velká vzdálenost a v každej části tý atmosféry je jiná teplota, tlak, vlhkost, atd. Takže koukáte skrz dlouhou tenkou trubku vzduchu, kde se všechno hejbe a mění na úrovni milisekund a různě to zkresluje, na co koukáte.

Na každym snímku toho filmu potom tu hvězdu vidíte skrz jinou kolekci molekul vzduchu a dostáváte jiný zkreslení. Na obrázku napravo ten efekt vidíte při pozorování povrchu měsíce. Jelikož je to hodně přiblížený, máte na šířku obrazu mnohem míň molekul vzduchu, než máte ve stejně širokym zornym poli bez zoomu, a tudíž se jakákoliv turbulence projeví víc. Čím víc si něco skrz atmosféru přiblížíte, tím větší ten efekt bude.

Čtenář mi taky ukazoval, jak je vidět z Pyrenejí na Alpy, ačkoliv je to 400 km a Alpy by podle něj měly bejt 9 km pod obzorem. Tak jsem si to prostudoval, propočítal a zjistil, že jeho 9 km je nesmysl, protože si nedokáže pořádně představit, jak to vypadá, a správně to spočítat. Ve skutečnosti to vycházelo tak nějak na těsno, že to může bejt vidět i čistě z hlediska propočtu a geometrie, a s atmosférickou refrakcí úplně v pohodě.


Dostal jsem k tomu i takovej pěknej obrázek, kterej podle mě celkem vtipně vykresluje úroveň chápání některejch lívanců. Když koukáte do vzduchu, nevidíte hory, který jsou na zemi! To je objev!


Kdyby se ten človíček nekoukal do vzduchu, ale rovně na ty hory, jak jsem nakreslil zelenou šipkou, uvidí je i když to vezmu z úrovně jeho nohou. A modrá šipka ukazuje, jak by to zhruba vypadalo s tim lámáním světla v atmosféře. Samozřejmě ten obrázek je karikatura a nedokazuje nic o Zemi – jen tak trochu vtipně demonstruje inteligenci lívanců.

Když jsem čtenáři vysvětlil ten propočet a že to odpovídá, jeho reakce byla stejná jako na všechno, co jsem mu vysvětlil – totálně to ignoroval. Nikdy nepřiznal, že se v něčem mýlil, nikdy nevzal na vědomí, že jsem mu vyvrátil nějakej jeho nesmysl, a vždycky mi místo toho předhodil nějakou další věc. To jsem popsal v argumentačních klamech jako „posunování branky / cíle“ a na to se u lívanců připravte – jakmile jim nějakou jejich blbost vyvrátíte, ani nemrknou a prostě vám předhodí nějakej jinej, jako by se nic nestalo. Zřejmě je jejich strategie udolat vás množstvím kravin, který jim musíte vyvrátit.

Zajímavý je taky to, že na jednu stranu používaji fakt, že je něco vidět 400 km daleko, jako argument pro plochou Zemi, ale když se zeptám, proč je na moři vidět jen 5-10 km daleko a nevidim protější břeh, když by mi v tom na plochej Zemi nemělo nic bránit, tak je mi řečeno, že oko „nedohlídne nekonečně daleko“. Jakej přesně je dohled lidskýho oka, jsem nezjistil, ale zřejmě se to mění podle potřeby. Hory 400 km daleko vidíte, slunce a měsíc vidíte minimálně 20 000 km daleko, ale protější břeh, kterej je třeba 50 km daleko, na moři nevidíte.

Lívance s marmeládou z nesmyslů

Zmínim tady pár věcí, se kterejma jsem se u proponentů zeměplochy setkal, který ukazujou na akutní nedostatek základního vzdělání, nechápání úplně základních a jednoduchejch věcí, a mylný domněnky, na kterejch potom stavěj a logicky tak dospívaji k nesmyslnejm závěrům.


Tenhle obrázek byl v jednom videu, co mi čtenář předhodil jako dobrý vysvětlení toho, jak ta plochá Země funguje. Lívanec ve videu tvrdí, že tenhle obrázek dokazuje, že slunce je lokální, nedaleko nad povrchem, protože kdyby bylo 150 miliónů km daleko, paprsky by musely bejt rovnoběžný. WTF? To když jsem viděl, tak jsem málem spadnul ze židle.

Poslal jsem tenhle příklad čtenáři, aby viděl tu úroveň inteligence lidí, co dělaji tyhle videa. Čekal jsem, že mi řekne něco jako „jo, tohle je blbost, ale to ostatní je pravda“. K mýmu zděšení mi napsal, že kdyby slunce bylo daleko, tak by paprsky byly rovnoběžný, a že teda v tom videu je to OK. Několik mailů jsem se ho pokoušel dokopat k tomu, aby mi tam ty paprsky nakreslil, jak že si je jako představuje.

Nakonec teda napsal, že si to představit nedokáže, a nakreslit to teda nemůže. Odpověděl slovy „neměly by být paprsky rovnoběžné? Aspoň tak nějak se to učí ve škole, ne?“ Takže po tom, co mi několikrát připomínal, že bych neměl slepě věřit všemu, co jsem se naučil ve škole (což bylo stejně mimo mísu, protože já jsem svoje vědomosti dokázal obhájit detailním vysvětlením), se odvolal na něco, co se učil ve škole, a přitom sám přiznal, že to ve skutečnosti nechápe.

Čímž jsem teda konečně dostal alespoň nějakou kloudnou odpověď a důvod mu to vysvětlit. Nepřipadá mi to jako něco, co by vyžadovalo vysvětlení, ale poslední dobou jsem ztratil iluze o lidech do takový míry, že už se asi nedá za samozřejmost považovat nic, takže pro ty, co to případně taky nechápou, to stručně objasnim na tomhle obrázku:


Slunce svítí z bodu S a paprsky dopadaji na místa A, B a C. Úsečky SA a SC svíraji nějakej úhel. Podle lívanců by měly bejt rovnoběžný. Ve skutečnosti v podstatě rovnoběžný jsou, protože A a C jsou od sebe pár desítek metrů a slunce je 100x širší než Země, takže S neni jeden bod, ale celkem velká oblast, a tudíž paprsky do bodů A a C budou svírat různý úhly – některý budou rovnoběžný, některý se budou rozbíhat a některý dokonce sbíhat (z „levýho“ okraje slunce k A a z „pravýho“ okraje slunce k C).

To ale nemění nic na tom, jak ty paprsky vidíme. Ty úhly jsou výsledkem toho, odkud na ty paprsky koukáme, a ne toho, jak daleko je slunce. Když vidíme slunce jako jeden bod (i když trochu větší), paprsek z bodu S do bodu A musí prostě jít rovně z bodu S do bodu A, protože jinak to nejde. Nechápání něčeho tak primitivního je děsivý.

Když se přiblížim k bodu B, body A a C ode mě budou dál do stran a úhel mezi SA a SC uvidim jako větší. Když odejdu dozadu, body A a C uvidim blíž k sobě a úhel bude menší. To vidíme na modrejch šipkách – stromy pod nima od sebe můžou bejt zhruba stejně daleko, jako je A od C, ale protože je to od nás dál, modrý šipky vypadaji skoro rovnoběžně, zatímco ty červený ne. Ve skutečnosti ale svíraji stejnej úhel. Jen my to vidíme ze svýho místa jinak. Tomu se říká perspektiva (o kterej mě čtenář neustále poučoval).

Jakej tu bude rozdíl mezi lokálním a vzdáleným sluncem? Představte si, že to slunce na obrázku se od vás vzdaluje – přímou čarou pryč od vás. Jak se budou měnit ty paprsky? Vůbec nijak. Jejich pozorovanej úhel nemá nic společnýho se vzdáleností slunce. Závisí na vaší pozici. Je absurdní, že lidi, kteří si nedokážou vyjasnit něco tak jednoduchýho, si myslí, že dokážou posoudit, jakej tvar má Země.

Když jsem to čtenáři vysvětlil (ještě detailnějc než tady), řek mi, že jsem tim zbytečně vyplejtval čas, protože je to irelevantní. Na to jsem namítnul, že zbytečný to nebylo, protože teď aspoň chápe něco, co předtim nechápal. Na což odpověděl, že to je „jen moje domněnka“, že to nechápal – ačkoliv to sám předtim přiznal a jeho komentáře to jasně dokazovaly. Takže tohle je někdy úroveň debaty s lívancema.


Dalším argumentem nevzdělanců lívanců je, že tohle by na točící se Zemi nebylo možný – ty kameny by spadly, protože Země se točí a obíhá kolem všech těch věcí jako slunce a galaxie a tak. Tohle opět ukazuje, že buď nechodili do základní školy, nebo tam nedávali pozor a jejich vědomosti pochází z YouTube od jinejch lidí, kteří taky nezvládli základní školu.

Proč ty kameny nespadnou, když se Země točí? Protože se točí konstantní rychlostí a gravitace je taky konstantní. Neboli ty síly jsou pořád stejný a jakmile ty kameny vybalancujete za stávajících podmínek (rotace a gravitace), neni tu žádná síla, která by je měla sesypat.

Čtenář mi taky řekl, že kromě toho, že „nikde nevidí zakřivení Země“ (protože pokaždý, když mu ho někdo ukáže, považuje to za podvod nebo si vymyslí nějakej nesmysl, proč je to jinak), zároveň „necítí tu šílenou rychlost otáčení země“. Proč by ji proboha měl cítit?? Ta rychlost je konstantníSamozřejmě že ji necítí.

Tohle je učivo základní školy a dá se to jasně vidět na příkladech z obyčejnýho života. Když jedete autem rychlostí 50 km/h, kleknete si na sedačku a pro něco se natahujete, padáte kvůli tej rychlosti? Nepadáte (pokud nejste nemehla). A když jede to auto 150 km/h? Pokud jede rovně a pořád stejnou rychlostí, tak taky nepadáte. Je jedno, jak jede rychle. Pokud je rychlost konstantní, auto nezatáčí, a silnice neni hrbolatá, nic vás z rovnováhy nevychyluje a tu rychlost „necítíte“.

Kdy vás to v autě vychýlí z rovnováhy? Kromě zatáčení tehdy, když auto zrychluje (nebo zpomaluje). A to je ten zásadní rozdíl – konstantní rychlost vám nijak nebere rovnováhu, ať je celkem jakkoliv vysoká. Co vám bere rovnováhu, co „cítíte“, je zrychlování a zpomalování (nebo změna směru).

Stejně to vnímáte ve výtahu. Pohyb výtahu cítíte jen když se rozjíždí nebo zastavuje. Mezi tim jste v něm stejně stabilní jako ve statickej místnosti. Je to fakt jednoduchý, učí se to na základní škole a zná to každej z běžnýho života, takže tvrdit, že by věci měly padat kvůli otáčení Země, je opravdu hodně hloupý.

Co je na tom ale vrchol ironie, je to, jak lívanci chápou gravitaci! Podle nich naše gravitace je vymyšlená síla. Jak to řeší oni? No, podle nich Země letí směrem „nahoru“ a neustále zrychluje! Země má podle nich zrychlení 9.8m/s2. Miliardy let pořád zrychluje, takže teď už musí letět zatraceně rychle.

Chápete to? Lívanci si myslí, že by ty kameny na kulatej Zemi měly spadnout, ačkoliv točení Země a naše gravitace jsou konstantní, ale oni přitom stojí na Zemi, která neustále zrychluje, což je podle nich mnohem stabilnější prostředí.

I don’t even…
Nicméně tahle gravitační teorie otevírá další ohromnou plechovku červů. Jako třeba – proč ta Země do prdele zrychluje? Co ji pohání a proč každou vteřinu rychlejc? Odkud se ta energie bere? Model, kterej vyžaduje neustálej příliv nový energie (a to zatraceně velkej) a nedokáže ani říct, odkud přichází, je zatraceně mizernej.

Další otázka je – zrychluje oproti čemu? Čím ta Země vůbec „letí“, když vesmír podle lívanců neexistuje? Podle čtenáře, „nad zemí je tzv. firmament, překládá se to jako nebeská klenba a nad ní by měla být voda nebo něco takového“. Takže celej náš systém s planetama a hvězdama je uvnitř nějaký jakoby nádoby. Jestli je okolo voda a cestujeme vodou se zrychlením 9.8m/s2, tak to je fakt nářez.

Teorie gravitace lívanců je tak bizarní a nelogickej výmysl, že je těžký si představit, že to někdo může brát vážně. No ale lidi spolkli convid a ukravinu, tak bych se asi neměl divit. Každopádně k tomu mám teda pár dalších oficiálních otázek pro lívance, na který bych byl rád, kdyby mi někdo dokázal odpovědět.

12. Proč Země zrychluje? Co ji pohání? (Chápu že nevíte, ale aspoň nějaká uvěřitelná teorie…)

13. Odkud se bere to ohromný množství energie, který je třeba pro pohánění něčeho tak obrovskýho, jako je Země, s konstantním zrychlením?

14. Čím ta Země letí, neboli oproti čemu zrychluje?

15. Když vám přijde zvláštní, že nevnímáte točení Země, proč nevnímáte zrychlení Země?

16. Když Země zrychluje směrem nahoru, proč slunce a ostatní tělesa, včetně umělejch družic, nespadnou na zem?

Tak tohle by mě dost zajímalo.

Pak tu máme třeba zatmění měsíce. Jelikož na zeměploše jsou obě tělesa (slunce+měsíc) nad Zemí, zatmění měsíce Zemí je nemožný. Jak si s tím poradili lívanci? Vymysleli si „stínovej objekt“, což je nějaký neviditelný těleso (asi něco jako koronavirus), který se pohybuje po neznámej trase, objevuje se, když ho potřebujete, a pak zastíní měsíc.

Jak to přesně funguje, mi neni moc jasný, a je mi to celkem jedno (protože dokud se nevyřeší ty zásadní otázky, co jsem tu vznes, tak tyhle pitomosti nemá cenu řešit), ale přijde mi vtipný, že lívanci se smějou astronumům, že si vymejšlí „temnou hmotu“ a „temnou energii“, aby dokázali vysvětlit vesmír, a přitom si sami vymysleli neviditelnej „stínovej objekt“, což mi připadá dost podobný.

V jednom z těch úžasnejch videí od lidí se vzděláním z YouTube (který mi bylo doporučený) jeden lívanec rozebírá zatmění měsíce. Poukáže na to, že měsíc vrhal při zatmění slunce na Zemi stím o průměru asi 110 km. Pak řekne, že když je Země 4x větší než měsíc, tak by měla vrhat 4x větší stín než měsíc, takže jen o něco víc než 400 km v průměru.

Koukám na to, říkám si, „to je zajímavej předpoklad, ale je to pravda?“, beru si tužku a papír, a během 20 vteřin vim, že je to naprostá blbost. Jenže lívanec to vezme jako výchozí bod, a z toho, že Země ve skutečnosti zastíní celej měsíc, vydedukuje, že je všechno jinak.

Tohle je pro lívance typický – vezmou předpoklad, kterej je úplně špatnej, nijak si ho neověří, na něm postaví nějaký výpočty, samozřejmě jim vyjdou kraviny, a z toho vyvozujou závěry. Já jsem si vzal všechny ty vzdálenosti a velikosti slunce, měsíce a Země, propočítal jsem to, a vyšlo mi všechno přesně, jak má. Jen mi přišlo zvláštní (protože jsem se o zatmění nikdy noc nezajímal), že u toho zatmění slunce to někdy – podle momentální vzdálenosti měsíce – má vyjít tak, že žádnej (úplnej) stín nebude.

Takže jsem si vyhledal fotky zatmění slunce a spousta jich ukazovala, že po všech okrajích to slunce kolem toho měsíce prosvítá – neboli ten měsíc neni tak velkej, aby to slunce zakryl celý. Což přesně odpovídalo tomu, co jsem propočítal. Celý mi to trvalo tak pět minut. Během pěti minut jsem teda jednoduchejma výpočtama zjistil, že ten lívanec je hovado a mele hovadiny. A o tom si udělal hezkou prezentaci na YT a ukazuje tam, jak jsou melouni hloupí.


Tohle byl můj jednoduchej náčrt na papír, abych narychlo viděl, jestli se dá brát vážně předpoklad, že 4x větší těleso = 4x větší stín. Modrá šipka je 4x delší než zelená, ale jak vidíte, stín vrhá asi 7x delší (v tomhle případě – těch variant může bejt nekonečně).

Samozřejmě takhle nevypadá stín vrhanej planetama, takže jsem přešel k modelu s kulatejma tělesama. Nedá se to nakreslit v jakkoliv realistickym měřítku, ale stín tady vrhaji dvě kulatý tělesa, z nichž jedno je 4x větší než druhý:


Berme to jako žlutý slunce, zelenou Zemi a modrej měsíc. Zelený čáry jsou varianty, kam ten stín má dopadat, neboli když je stín ze Země, tak by tam byl měsíc, a naopak. (Měsíc by byl sice o něco dál, ale oproti vzdálenosti od slunce je vzdálenost Země-měsíc celkem zanedbatelná.)

Tady vidíme, že kdyby bylo druhý těleso na první zelenej čáře, tak je stín Země asi 10x větší než měsíce, a když to bude na druhej zelenej čáře, tak stín z měsíce nebude žádnej, a ten ze Země bude pořád skoro stejně velkej, jako byl na první čáře.

Jak říkám, měřítko je úplně mimo, protože realisticky se to nakreslit nedá, ale je tu naprosto evidentní, že teorie „4x větší těleso = 4x větší stín“ je totální hovadina, která nemá s realitou nic společnýho, a taky tu snadno vidíme, že podle toho, jaká je vzdálenost k tej zelenej čáře (tj. vzdálenost Země-měsíc), se ten poměr stínů hodně mění.

Pointa je, že lívanec vyšel z naprosto idiotskýho předpokladu, nenapadlo ho si to nějak ověřit, na tom založil celej svůj argument, a samozřejmě výsledek byl úplnej nesmysl. Z toho pak odvodil, že Země je plochá. A tohodle jsou ty zeměplošský videa plný.

Dalším příkladem bylo, když se mě čtenář ptal, jak to, že vidíme celej rok stejný hvězdy, když se všechno hejbe. Tak jsem ho poučil, že letní konstelace jsou jiný než zimní. Zřejmě se to k němu nikdy nedoneslo, protože místo aby absolvoval základní školu, vzdělal se na YouTube. Reakce? Samozřejmě žádná a zase jen vytahoval další voloviny.

Víc už toho rozebírat radši nebudu, ačkoliv toho je spousta.

Závěr

Můj hlavní dojem z analýzy argumentů lívanců je ten, že maji mizernou představu o vzdálenostech a velikostech, neznaji fyzikální zákony, maji spoustu mylnejch předpokladů a nepravdivejch tvrzení, na kterejch staví, nedokážou si představit a pochopit úplně základní věci, a všechny důkazy o kulatosti Země buď ignorujou nebo považujou za podvod, bez jakýhokoliv vysvětlení, kde došlo k podvodu. Prostě je to podvod, „protože já věřim na placku a tohle ukazuje kouli, takže to musí bejt podvod“.

Udělali si z toho tak trochu náboženství, a když jim ukazujete a vysvětlujete jednu věc za druhou, jak to opravdu funguje, na nic z toho nereagujou a jen vytahujou další a další témata, na kterejch se jim něco nezdá. Vyvrátíte jim tři jejich argumenty a oni jen položí na stůl čtvrtej, jako by se nic nestalo.

Takže pokud mám brát teorii plochý Země vážně, chtěl bych v první řadě smysluplný odpovědi na těch 16 otázek, co jsem tu položil. Dokud mi na ně někdo neodpoví, tak mě vážně nezajímaji stovky dalších kravin lívanců, založený na hloupejch předpokladech, mizernejch znalostech, a špatnejch výpočtech.

Pokud jde o mě, západ slunce jasně dokazuje zakřivení Země, stejně jako pozorování lodí a měst na horizontu na moři, a dosvit slunce jasně dokazuje, že slunce je zatraceně daleko. To jsou primární věci, který by lívanci měli objasnit, místo aby otravovali se stovkama špatně promyšlenejch blbostí.

Kromě toho 3/4 věcí na modelu Zeměplochy jsou totálně bizarní výmysly bez špetky důkazu, jako třeba co za divnej stroj je slunce (a ostatní nebeský tělesa), jak funguje to neustálý zrychlování Země, a co tomu všemu dává nekonečný kvanta energie, aby to mohlo fungovat.

V neposlední řadě, když na model plochý Země aplikujeme, co jsem psal v předchozím článku, tak je od základu nesmyslnej. Je to systém, kterej nemá žádnou rovnováhu, všechno v něm je dost nahodilý a nevysvětlený, a vyžaduje konstantní přísun energie. Takhle už jen z hlediska zdravýho rozumu nemůže nic fungovat.

Co mě osobně ale zaráží nejvíc, je jak omezenej rozhled maji lívanci a jak málo toho ví o vesmíru a světě kolem sebe. Dokážou totiž jen tak vyškrtnout 99.99999999…% života ve vesmíru a nemaji pocit, že se něco důležitýho ztratilo. Žijou si jen na svym malym dvorečku (jehož tvar si ani nedokážou spočítat) a o většině toho, co se kolem nich děje, nemaji ani potuchy.

Mnohem líp jsou na tom lidi, kteří si přiznaji, že tohle všechno je na ně moc složitý a že nedokážou posoudit, jakej tvar má Země. Ti jsou si aspoň vědomi svejch limitů. Lívanci maji při svojí propastnej neznalosti mnoha věcí tu aroganci si ze svejch pozorování vyvozovat „jasný“ závěry a poučovat ostatní.

 

AUTOR: Antivirus