Zrcadlová síla směřuje k tomu, aby totálně nahradila všechno živé neživým, aby vše, co v sobě má Purušu – ducha života, nahradila chladně vyrobeným umělým výrobkem – replikantem. To je pro ni “ideál” a cíl, protože se ztotožňuje s “posvátným tělem” a nedovede si onoho “ducha života” vůbec představit ani není schopná ho vidět a podílet se na něm. Vidí svět svým zvláštním způsobem, vnímá všechny formy, ale nerespektuje to, co tuto formu udělalo formou. To, co vytváří život (prakrti), hyličtí lidé, hmotní materialisté i umělá inteligence chtějí zničit a zahubit. To organické a duchovní je totiž jejich přesným opakem, a proto je jejich agenda vůči tomuto tak nepřátelská…
Jakmile začne slábnout vnitřní síla člověka a jeho “buddhovství”, tak se okamžitě celá společnost ocitá na prahu katastrofy, propadá se do formalismu a povrchnosti. Pokud totiž budeme všechno chápat pouze formálně, tak ten skutečný život bude postupně zlikvidován. Život musí nést a obsahovat tu mohutnost vnitřního ohně, musí ho neustále rozdmýchávat a udržovat.
Buddha se cíleně zaměřil na tzv. dharmu a její dodržování, na nasměrování člověka na cestu vzestupu a na to, co je třeba na té cestě udělat. Buddhova filosofie se zabývá zevrubnou analýzou vnitřních i vnějších dějů. Tato analýza obrovsky převyšuje vše, s čím se můžeme setkat v evropském židokřesťanském myšlení. Zde se sice také hovoří o pozitivních skutečnostech a také tu nalezneme výrazy jako – láska k bližnímu, úcta ke starším, vážení si vážených a nevážení si nevážených, ale skutečnou podstatu dobra a zla toto “náboženství” filosoficky zcela minulo, což je doslova tragédie.
To, jak židokřesťanství interpretuje “zlo” a “dobro”, je právě to, proč není skutečnou filosofickou školou, ale je jen světským postojem, který nejde k samotné podstatě věci. Kategorie dobra a zla jsou v židokřesťanství zcela zrelativizovány a během času podlehly individuálnímu výkladu. Ve své analýze židokřesťanství nedospělo k žádnému závaznému závěru, protože východní gnostická etika, ta “nauka o dobru” byla v židokřesťanství záměrně skryta, jako když přehodíte plášť přes vlka nebo “křižáka”, který se s touto filosofickou náhražkou vydal dobývat svět a všechny jeho poklady.

“Cogito ergo sum”, “myslím, tedy jsem”?

Jako pěkný příklad nedostatečnosti nám poslouží filosofie “slavného” R. Descarta, v jeho “Rozpravě o metodě”, kde dospívá ke svému zdánlivě geniálnímu závěru “cogito ergo sum”, “myslím, tedy jsem”. Každý, kdo se jenom dotkne indické filosofie, se musí usmát, protože to je, z hlediska staré, duchovní školy, primitivní úvaha. Proud myšlení u Descarta není koncipován jako u gnostiků, že by to bylo nějaké “rozpomínání se na božskou podstatu”, nebo “otvírání božího oka”, zde je myšlení jako “projev hmoty”. U Descarta také není žádný rozdíl mezi myšlením filosofickým a komerčním. Nerozlišuje ani mezi myšlenkami, jestli je bůh nebo není bůh nebo co je a není dobro, a myšlením typu “jakého si mám koupit koně”, nebo “jak mám postavit chalupu”. Takový proud logického myšlení je všemi východními školami zařazován jen mezi tělesné funkce, které jsou srovnatelné s prouděním vody směrem dolů nebo s “chrastěním prázdných mušlí ve větru”.
Všichni, kteří si něco “myslí” nebo cítí nebo se smějí, nejsou důkazem bytostné existence “Já”. Toto je nedostatečné a u Descarta, dokonce ve spojení s Bohem i legrační. Buddha a celá indická filosofie se totiž dostávají právě naopak k absolutnímu bytí přerušením proudu svých myšlenek, které ruší proces duchovního osvobozování, podobně jako neustálé vnímání smyslových objektů.
Pouze tam, kde vládne učení o třech silách a kde je pochopena světská podstata toho “já”, toho omylného sobectví, té ahamkáry, je možno pochopit jeho závislost na všech vnějších i vnitřních dějích a je odhalen tajný zdroj tohoto světského “já”, kterým je žízeň a žádostivost. Jen v takovém prostředí nám přinese učení o dobru výsledek. Jestliže budeme pracovat s monotheistickým modelem, kde “Bůh stvořil svět a bylo to dobré” nebo s racionalistickým modelem, který je neoddělitelný od studené pragmatičnosti, tak se ohledně “dobra a zla” nedobereme žádného dobrého výsledku.

https://celostnivzdelavani.cz/cogito-ergo-sum-myslim-tedy-jsem