Pozadí bolševické revoluce. Kvůli mnoha antižidovským zákonům v Evropě byli mnozí Židé bez pozemkového vlastnictví a proto nucení trvale cestovat. V každé zemi kde se zastavili, vytvořili ze sebe většinou uzavřenou jednotku. Koncem 19.století bylo caristické Rusko jedinou skutečnou překážkou Iluminátů ke kontrole světa.

illuminatiV roce 1881 založil Theodor Herzl ” sionistické hnutí” v Oděse, v Rusku, aby vytvořilo pro židy mateřskou vlast v Palestině. V roce 1916 byl zvolen na setkání lože B´nai B´rith v New Yorku za předsedu sionistického hnutí  v rusku Jacob Schiff, prezident banky Khun Loeb Co. Bank.

13.července 1917 přišel do USA Žid Leon Trotckij (dříve Bronstein) a obdržel americký pas. Byl příležitostně spatřen, jako vcházel do palácové rezidence Jacoba Schiffa. Na setkáni mezi Trockým a Schiffem byly ujednány sionistické nepokoje v Rusku, stejně jako teorie, která měla zabránit nepovedenému svrhnutí cara. Jacob Schiff financoval trénink “trockého rebelů”, kteří pocházeli většinou z východního konce New Yorku a jejichž trénink proběhl na pozemcích ” Rockefellerovy Standard Oil Company” v New Jersey. Když byly dostatečně vycvičeni v guerillové válce, opustili Trockého rebelové, vybaveni od Jacoba Schiffa 20 miliony dolarů ve zlatě, USA. Jeli na lodi S.S.Kristianfjord” do Ruska, aby tam uvedli do pohybu “bolševickou revoluci”

Trockij a Lenin byli oba dva skrze Bruce Lockharda spojeni s “Komisí 300”

…a dost, tak to je se svobodou  v  Americe

Koncem 19. století odstartovaly banky, které byly kontrolovány Rothschildem, velkou kampaň,  dostaly pod svou kontrolu bohaté americké hospodářství. V roce 1900 poslali Rothschildové dalšího agenta do USA, PAULa WARBURGa, aby spolupracoval s „Khun Loeb & Co. Bank“. Označme si toho „Rothschildova“ agenta velmi dobře, on to bude, kdo bude splétat ještě mnohé další organizace dohromady! Jacob Schiff a Paul Warburg odstartovali kampaň na zřízení „FEDERAL RESERVE BANK“, jako pevně zřízenou soukromou centrální banku Ameriky.
Jacob Schiff seznámil  r. 1907 newyorskou obchodní komoru v jedné řeči :

„pokud nebudeme mít žádnou centrální banku s dostatečnou kontrolou nad získáváním půjček, potom zažije tato země nejostřejší a nejpronikavější peněžní paniku svých dějin“
(„Die Absteiger“ Des Griffin)

Řečeno, uděláno, uvrhli poté USA do měnové krize, z níž  vznikla panika na kapitálových trzích, která zruinovala životy desítek tisíc lidí v celé zemi. Panika na newyorské burze přinesla Rothschildům vedle mnoha miliard US dolarů také požadovaný úspěch. Mazaně vymyšleno, panika se využila jako argument, aby se nyní konečně zřídila centrální banka, aby se vyvarovalo událostem jako tato. Paul Warburg řekl potom bankovní a měnové komisi:
„to první co mi přišlo v té panice na mysl, že potřebujeme národní clearingovou (centrální) banku…“
(Die Insider“ Gary Allen)

Konečná verze rezoluce, která zavedla „FEDERAL RESERVE BANK“ (soukromou centrální banku Ameriky), se objevila na soukromém pozemku J.P.Morganů, na Jekyll Island v Georgii. Přítomni na setkání byli podle pátrání Herberta G. Dorseye následující: A. Piatt Andrew, senátor Nelson Aldrich, Frank Vanderlip, (prezident Khun Loeb Bank), Henry Davidson, (senior partner J.P.Morgan Bank), Charles Norton, (prezident Morganovy First National Bank), Paul Warburg a Benjamin Strong, (prezident Morganova bankovního trustu).
Zavedení FEDu  v roce 1913 umožňovalo nyní mezinárodním bankéřům upevnit jejich finanční moc v USA. Paul Warburg se stal prvým předsedou „New York Federal Reserve Bank“.

Rezoluci FEDu následoval 16. dodatkový článek americké ústavy, který umožňoval pouze kongresu, aby uložil daň na soukromé příjmy občanů USA. To byl následek, podle kterého vláda USA nesměla již více tisknout žádné vlastní peníze, aby mohla financovat své operace.
 To bylo poprvé v dějinách USA od jejich založení, že lid musel zaplatit daň z příjmu.

Nejdůležitější držitelé akcií FEDu byly:
1.    Rothschildovy banky z Londýna a Paříže
2.    Lazard Brothers Bank z Paříže
3.    Israel Moses Seif Bank z Itálie
4.    Warburg Bank s Amsterdamu a Hamburgu
5.    Lehmann Bank z New Yorku
6.    Khun Loeb Bank z New Yorku
7.    Rockefellers Chase Manhattan Bank z New Yorku
8.    Goldman Sachs Bank z New Yorku

Člen kongresu Charles Lindbergh popsal již tehdy nově ustavenou Federal Reserve Bank díky její peněžní moci jako „neprůhlednou vládu“.

Jak vlastně funguje Federal Reserve Bank ?
„Komise pro otevřené trhy“ FEDu produkuje „Federal Reserve Noten“ (dolarové bankovky). Tyto bankovky budou poté zapůjčeny vládě USA za obligace ( dlužní úpisy), které slouží FEDu jako jistota. Tyto obligace jsou drženy dvanácti bankami FEDu, které naproti tomu odebírají roční úroky.

Odpovídající poznámka k současné situaci.
 V roce 1982 vyčíslil finanční úřad USA dlužnou částku na 1.070.241.000.000,- USD. FED tedy sesbíral jen v jediném roce úroky od amerických daňových poplatníků okolo 115.800.000.000,-USD. Tento úrokový kapitál jde docela sám do pokladny FEDu a tím do mezinárodních soukromých bank.

V roce 1992 byly obligace, které držel FED v hodnotě okolo 5.000.000.000.000,-USD a úrokové splátky daňových poplatníků stouply stejně. A celý tento majetek má  FED, vytvořený tím, že  vládě USA půjčuje za  vysoké úroky peníze, které FED stojí pouze poplatky za barvu a tisk. To je největší podvod v dějinách USA a sotva to někoho napadne. K tomu přidejme, že FED má, díky obligacím vlády USA, zástavní právo na veškeré státní a soukromé pozemky USA v Americe. Nespočetná soudní řízení byla zatím bez výsledku v tom, aby vrátily zpět zákon o „Federal reserve“. Právně neexistuje pro občany USA žádná cesta, jak dostat zpět peníze, protože FED není žádným oddělením vlády USA, nýbrž soukromým zařízením. FED není údajně povolen podle ústavního práva a tím není oprávněna jeho existence. Devět států USA již proto vedlo státní proces, aby byl FED zrušen.

Rotschildova odtahová služba

V každém čase dějin byli králové a jiní diktátoři proslulí tím, že vydávali více, než mohli vyrvat svému lidu na daních. Národy a vlády si pak půjčovaly potřebné peníze od bank. A jak vymáhaly tyto banky své peníze zase zpět, když vláda nemohla nebo nechtěla zaplatit? Řešení se nazývá válka.

Vládně- finanční obchod funguje jako kreditní institut, který půjčuje peníze klientovi, aby si mohl koupit auto. Nemůže-li klient jeho měsíční splátky splácet, nechá se auto jednoduše odtáhnout. Nějakým jiným autem. Při vládním financování je to přesně to samé. Nelze půjčit peníze jen jedné jediné zemi. Musí se udělat to samé s nepřítelem této země. Ten co půjčuje si musí zajistit, že obě země jsou přibližně stejně silné tak, že v případě konfliktu bude hrát financování rozhodující úlohu. Neplatí-li tedy jedna země, bude věřitel této země skrze jinou vyhrožovat válkou, pakliže by tato země znovu měla odmítnout zaplatit, nechá ji věřitel skrze jinou zemi „odtáhnout“ jako válečnou kořist (viz. Machiavelli).

    Již téměř 160 let pracuje dům Rothschildů podle tohoto konceptu (§ 9 protokolů)

    Nathan a jeho bratři začali tuto hru začátkem posledního století  v Evropě po úspěchu z napoleonských válek. Od té doby se vyvíjelo v Evropě něco, co bylo známo jako „ rovnováha moci“. Aby sílilo jeho postavení „neviditelného pána“ Evropy, musel dům Rothschildů vytvořit dvě mocenské skupiny téměř stejné síly, aby byla zaručena „rovnováha moci“. Rothschildové si museli zaručit, že všichni králové A mohou být hrozbou pro všechny krále B. Přirozeně se financovali obě dvě strany. Nyní byla třeba třetí moc, která by sloužila jako zajišťovací policie, kdyby nějaká země chtěla vytancovat s řady. Touto zemí byla Nathanova Anglie, která nyní obsadila pozici svrchovanosti v Evropě. Výsledek války se dal vždy předpovědět tak, že se sledovalo na kterou stranu se přiklonila Anglie. Anglie se vždy nacházela na konci na straně vítězů. Anglie nebo správně řečeno Koruna připravila jednu svého druhu efektivní „královskou odtahovou službu“, aby moc domu Rothschildů dosáhla takového rozsahu, aby to na přelomu století znamenalo, že kontrolují polovinu majetku celého světa.

Převzato: http://orgofoto.webnode.cz/products/tajne-spolecnosti-7/