Neznáme celý příběh… Kdysi dávno naši předci žili a byli v souladu s přírodními zákony. Ať se doba posune dopředu anebo dozadu, tyto zákony jsou zde a stále platné. Nikdo a nic na světě je nemůže změnit. Toto je neměnný a absolutní fakt. Došlo-li by k jeho změně, vesmír, jak jej známe, by se pravděpodobně zhroutil. Došlo by k chaosu a Vesmírný Řád vyrovnanosti by byl navždy pryč.

I proto asi myšlení našich babiček a dědů bylo ve smyslu: „Pán Bůh dal, Pan Bůh vzal.“

Z vesela oslavovali dary země. Příchod jara a podzimu. Sklizeň úrody, protože Pán Bůh DAL. Od jara do podzimu pracovali a v zimě odpočívali. Stejně jako Příroda, od které se učili a se kterou žili v harmonii. Oslavovali smrt svých blízkých. V truchlení věděli, že smrtí život nekončí. Protože Pán Bůh VZAL. Věděli, že Příroda je na tom podobně. Narodit se můžeš, ale zemřít musíš. A jen na nás je jak a v jakém psychickém rozpoložení.

Kdysi dávno mystik Emanuel Swedenborg psal asi toto (je to už hodně dlouho, co jsem to četl): „Poté, co zemřeme, se v posmrtném životě dostaneme tam a do míst, kde se budeme cítit tak, jak jsme se cítili v době smrti.“

Zemřeme-li v radosti a dostatku, budeme na onom světě v radosti a dostatku. Ovšem sejdeme-li ve smutku, zlosti, nenávisti a podobných emočních stavech, jsme v tom na onom světě až po uši.  A to tak dlouho, dokud nepochopíme – jen v bezbřehé bezčasovosti, stejně jako nyní na Zemi, že je to cesta marná a zbytečná. Že veselí a radost Života je Dar, co nám je Životem každý den dáván. Ne jen jednotlivcům, co nás ovládají a manipulují, ale všem.

Pro nás, naší společnost je problém, že jsme zapomenuli, resp. bylo nám vtlučením a výchovou zapomenuto.

Že život v souladu s Přírodou je mnohem cennější, než život v iluzi světla, co je tmou.

Kdysi dávno na jednom kurzu jsem zaslechl větu, kterou se dodnes řídím. „Donutila mne zahodit za hlavu všechny soudy a odsuzování kohokoliv, protože…

Šlo o nějakou výměnu názorů, jíž jsem byl přítomen. Dva, tři lidé, už nevím, si s narůstající intenzitou vyměňovali názory. Stejně jako dnes… Situace byla vyhrocená. Každý měl svůj pohled na danou věc a za žádnou cenu nechtěl ustoupit ze svých názorů. A pak se to stalo. Někdo moudrý, už zkušený a životem otřelý matador řekl: „Kdo z Vás zná celý příběh?“ A světe div se, „hádka“ byla u konce…

Onen moudrý člověk možná čerpal z Ježíšova: „Kdož jsi bez viny, hoď první kamenem.“ Možná… Kdo ví, jak se moudrým lidem spojují informace, aby pak vytvořili něco nádherného a poučného pro všechny a použili je v ten nejvhodnější okamžik, kdy to všem docvakne. Jak se mílí v tom, co si myslí a co ve skutečnosti je. Právě proto, že nikdo z nás nezná celý příběh.

I u indiánu platí: „Soudit jiného můžeš, až budeš chodit v jeho mokasínách.“

Jak už jsem v mnoha svých článcích psal. Vše je jednoduché a prosté… Pro svoji jednoduchost a prostotu neměnné a stále Existující a Živé.

Dnes nás stát a řídící složky rozdělují na tečkované a lůzu, co se tečce vyhýbá. Rozdělují nás na rouškaře a ty, co se roušce brání. Na zodpovědné a nezodpovědné…

V článku pana Kalabuse kde se zmiňuje o zaječí noře (https://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/jak-potrestat-zdrave-mozna-tim-ze-je-ucinime-nemocnymi-do-alenciny-kralici-nory.html) se ve skutečnosti dostáváme do obdobné pozice jako Alenka v Říši divů.

Ze světa, o němž mnozí věděli, že je tak nějak v rozporu s Vyšší Pravdou, jsme se dostali do světa, kde je ona Vyšší Pravda pošlapávána a zadupávána do země. Jakýkoliv jiný názor, krom názoru NE-vyšší pravdy, je mazán a cenzurován. Skrytá totalita moci v předcházejících letech je najednou zjevná. A to mne vede k zamyšlení, resp. výroku z Bible: „Světlo nikdy nebude pohlceno tmou.“ Nikdy!

Dnešní tma se snaží, seč může, stále více a více, svým despotickým a totalitním chováním, Světlo ubít, umlčet, zahnat do kouta a jakkoliv jinak zastřít. Třeba i zastřít tím, že Zjevnou Pravdu označí za lež a zjevnou lež za pravdu. To je dnešní převrácená realita.

Každý, kdo je na straně Světla ví, že je Jeho Malou – nicméně pro Světlo nesmírně cennou –  částečkou. A právě proto, že touto malou částečkou JE, tma se jej snaží zničit a umlčet. Zbavit práva na Život v Klidu, Míru a Harmonii se Stvořitelem. A to mne vede k dalšímu dnešnímu zamyšlení…

V Apokalypse sv. Jana se píše o tom, že šelma dá těm, co se nechají – a „dobrovolně“ se šelmě podvolí, své znamení. A světe div se, naši politici vytvořili centra – a už naprosto a nestoudně a veřejně – kde si lidé pro znamení šelmy mohou sami přijít. Pro svoji výhru. Cejch.

A tak mne napadá.

Jak dlouho to bude trvat? Jak dlouho bude temnota tlačit na neotečkované?

Bude to do doby posledních 140++ tis neotečkovaných? Jak se píše v Apokalypse?

Těch, co v sobě Světlo nezapřou i kdyby je na nože brali anebo třeba i upálili? Podobně jako to ukázali naši předci? Jan Hus, Giordano Bruno a mnozí jiní, dnes již neznámí? Co byli církví upáleni. Jen proto, že si cenili svého názoru více, než svého života a aby si naproti tomu církev šířením strachu ze smrti upálením, upevnila moc a vliv. Na vše, co považovala za své. Oni se pro své přesvědčení vzepřeli satanské církvi, která v blahobytu žila a tyla z potu a práce oveček stejně jako dnes?

Jsme ve válce. A málo kdo si to uvědomuje. WW III je zde. Jen bez bomb a válečné vřavy. Ale je. Dusí nás a umlčuje svými rouškami, odsuzováním a posuzování. Vlády s podporou MSM WW III podporují. Šíří strach a paniku ze smrti. Přirozeného cyklu zrození i umírání, jak se zpívá v jedné písničce od skupiny Progres2 v jejich Třetí knize džunglí.

Zrození a umírání je proces. Vývoj Duše, resp. RODU. To naše Rody a jejich reprezentanti, v současné době my sami, se učíme Žít podle pravidel KONu. Tak jak to dělali naši předkové, než je mečem a sírou donutili převzít cizí vizi života. V té době vše, co bylo za KONem bylo špatné. Porušovalo to pravidla soužití jednotlivce s RODem, Přírodou i Stvořitelem. Dnes jsme tomuto činu dali pravdivý název. Zá-KON.

Vše, co dnes vidíme v přímém přenosu a co podporuje strach, je Za-KONem. Tím pozemským, poplatným a úplatným. Vždyť nynější Zá-KON se otáčí tam, odkud vítr fouká. Nepodporuje Život. Je za jeho KONem. A na každém z nás záleží, ke kterému KONu se přikloníme – přidáme.

A co je na všem tom KONání nejkrásnější?

Že vše děláme dobrovolně. Jen ze své svobodné vůle. Někdo mi namítne: „Ale to je lež. Blbost. Protože…“

Jenže je to tak. Až pochopíme, že vše, co děláme v rozporu s KONem nás poškozuje a potřisňuje, budeme zdraví. Bez NE-mocí a tím pádem i Mocní. Budeme na straně KONu a ne Zá-KONu, který přestaneme podporovat. Přestaneme Zá-KONu dávat moc, abychom si, díky podvodu, užili svoji BEZ-MOC.

Tma má strach z MOCi Světla. Proto se snaží strachem a terorem Světlo ubít, poškodit a zašlapat do země a jejího prachu. V okamžiku, kdy si uvědomíme, že to my – společně – jsme ti, co mají MOC v rukou, tma podlehne a ustoupí do pozadí, aby to opět zkusila jindy a jinde. Taková již její podstata je. Počká a vybere si slabší jedince a s těmi pak za prebendu jde proti Světlu…

Dnes se nůžky rozevírají. Stát a lidé v něm se dělí na označené a neoznačené. Kdysi dávno D. J. Trum (Q Anon) řekl: „Sedněte si do křesla, vezměte si popcorn a sledujte film.“

Vše je již dáno. My jsme nyní jen herci ve spektáklu, jehož scénář je již dávno napsaný. Otečkovaných i těch neotečkovaných. Cesta a volba každého z nás byla provedena mnohem dříve, než jsme se narodili. Každý, kdo dnes žije na této planetě se pro něco před svým narozením rozhodl a tuto svoji roli plní na 100%. Podle svých zkušeností a dosavadního poznání Duše. Každý má svůj cíl. Každá Duše.

Každá Duše udělá vše proto, aby svůj vývoj v poznání a pochopení KONu Vesmíru pochopila. A má-li to být prostřednictvím tečky anebo bez ní, je to volba, jako každá jiná. Svobodná a plně naplňující toho, kdo se tak rozhodl.

Proto se opět mohu vrátit k tomu, co jsem napsal výše: „Kdo z nás zná celý příběh?“

Proto si sedněte do křesla, vezměte si popcorn a sledujte film. Vše je již rozhodnuto. A role každého jednoho z nás je v tomto filmu naprosto jedinečná a dokonalá. I té naší vlády. Dělající vše proto, aby se nám otevřeli oči. Nařízeními, co jsou nesmyslná a plná rozporů podporujících součet 1+1=666, který je zjevně Za-KONem. Místo součtu 1+1=2, který je v souladu s KONem. A na nás je, zda to poznáme a pochopíme – prohlédneme. Anebo budeme dál spát a plnit nesmyslné Za-KONy, co nás poškozují. Omezují vymyšleným strachem ze smrti. Likvidují naše vnitřní Světlo, jímž obecně Jsme. Ve smyslu Stvořitelova JÁ JSEM.

A rovněž na nás je, jak hluboko bude muset vláda sáhnout Za-KON proto, abychom to pochopili. Konečně se probudili. Našli svoje vnitřní Světlo a poznali kým doopravdy Jsme. A až se to stane, a dojde ke kritickému množství probuzených Světlem zářících Srdcí, svět se změní. A to tak, že ze dne na den.

Pro nás všechny je přínosné, že se vše již děje. Změna je zde. Nikdo a nic ji již nemůže zastavit. Podobně jako v příběhu o sto prvé opici, kdy byl ostrov v moři a kolem široko a daleko nic než voda a další ostrov, který byl vzdálen na sta kilometrů daleko. Opice na tom ostrově jedli podzemní plody, které jim poškozovaly chrup. A tak se jednou stalo, že jedna opice s plodem vylezla na strom a přitom jak lezla ji vypadl a spadl do moře. Než si pro něj přišla, moře jej omylo a očistilo. Když ho jedla, bylo to něco jiného. A tak to začala dělat opakovaně. Myla si plod v moři a jedla jej. Viděla ji jiná a pak jiná a zase jiná opice. Nakonec si plod mylo na ostrově sto opic. A až se přidala ta sto prvá, kolektivní vědomí dosálo kritické meze. Informace o mytí plodů se přenesla na další, stovky kilometrů vzdálený ostrov, kde si jednom jediném okamžiku opice začaly mýt plody v moři a jíst je čisté…

Čím více se blížíme kritické hodnotě vědomí změny, tím více se rozpíná naše vědomí do větších a větších rozměrů. Nakonec se rozzáří nad celou naší nádherně modrou planetou. A ti, co dnes odmítají KON a chtějí žít v souladu se Zá-KONem, tuto planetu opustí. Kdy a jak je na nich samotných. Nebude zde pro ně místo. Bude jim zle ve Světle, které ohrožuje jejich bytí a žití.

Ale vždy pro ně, do poslední chvíle, bude možnost vše změnit. Pak se stane to, co je napsáno v Bibli a Novém zákoně o návratu ztraceného syna. Stvořitel nás všechny miluje a usiluje o to, aby vzešlo každé semínko, které zasadil, hýčkal a pěstoval. A to přesto, že mu to semínko nemohlo mnohdy přijít na jméno.

To je Láska. Stálá a trvala. Neměnná a nezměnitelná. To je to, co si můžeme představit pod oním slovem KON. Něco, co přesahuje náš příběh, který vidíme z pozice jednotlivce a času teď. Proto je lehké nás manipulovat. Právě pro neznalost celého příběhu, který nám byl stovky let nejen církví skrýván a tajen.

A tak snad jen na závěr napíši to, co již mnozí vědí. Je to na každém z nás jak se postaví tomu co přichází. Je to něco ohromného. Něco, co známe. Něco, co víme že je a existuje. Opak toho, co je zde dnes.

Přichází prosperita. Klid zbraní a mír na Zemi, kdy Tvoření nahradí boření a ničení. Přichází nové energie bez závazku k placení za jejich využívání, proto že jsou všude kolem nás a Stvořitel-Vesmír jich má nekonečné zdroje. Zjistíme, že jsme součástí mnoha jiných bytostí a vesmírných ras. Znovu poznáme a rozpomeneme se na naší minulost, která byla Hi z Tory je(í) převyprávěná a záměrně změněna. Právě proto, že ten, kdo zná svoji minulost, zná i svoji budoucnost. Poznáme, že zde na této planetě nejsme ti první, ale jsme prozatím ti poslední v jejím věčném Vesmírném cyklu Života.

Zkrátka a dobře. Poznáme, kdo doopravdy jsme. Co jsme uměli a umíme.

Že v naších srdcí jsme Tvůrci. Toho co bylo, nyní je a toho, co přijde. Jsme nadějí pro naše příští bytí. Naše děti. Pro Zlatý věk této planety a Života na ní. To nyní my všichni (s tečko i bez ní) tvoříme co bude. Na každém jednom z nás bude, co bude a jaké to co bude bude…

Za sebe vím a nepochybuji, že společně s mnohými otečkovanými i neotečkovanými – navrátivšími se syny a dcerami – vytvoříme úžasnou společnost, která poznala sebe samu. Čím byla, nyní je a bude. Tvořením v srdci a ze srdce. Na základě zkušeností. Třeba nové světy ba i vesmíry.

Jsem přesvědčen, že jsme schopni žít i stovky let a odejít ke Stvořiteli v okamžiku, kdy my sami budeme chtít a kdy se pro tuto cestu návratu svobodně rozhodneme. Opustíme tělo a budeme hledat nové zkušenosti a výzvy. Ruku v roce se Stvořitelem. Záměrem. Životem.

A tak to je. Už dnes. Kdy dnes už je zítra…

Všem, co jste dočetli až sem děkuji za čas, co článku věnovali. Přeji Vám, abyste sledovali film s popcornem po své levici či pravici a pohodlném křesle. Vím, je to náročné. Pro nás všechny. Právě proto, že se nám do vědomí vytahují data z podvědomí. Negativní zkušenosti z naší minulosti. Té vlastní i RODové, které jsme sem na Zem přišli řešit a vyřešit.

Vypnutím televize a omezením sledování MSM se podstatně zklidníme omezíme vliv těchto dat. Zjistíme, že vše je v naprostém pořádku. Že každý, koho známe i neznáme,  dělá jen svoji práci-úkol, pro který se před tím, než sem přišel- narodil, rozhodl.

MY JSME Stvořitelovy dokonalé střípky.

To MY máme vystavět celý příběh Života. Poznat jej a pochopit.

Ovšem, kdybychom od počátku znali celý příběh, jak jej zná Stvořitel, nebyla by to žádná hra. Film by nikdy nevznikl.

To díky nám a naší odvaze podílet se na hraní, film stále hraje a na nás je, jak dobře dopadne.

Vlastimil Jindřich Suchý v. r.

PS.: Užijte si Tvoření. Stále jsme scénáristé, režiséři i herci v jednom velkém nikdy nekončícím příběhu.

 

Zdroj:

https://www.czechfreepress.cz/vlastimil-suchy/pan-buh-dal–pan-buh-vzal.html