HIV=AIDS, pravda nebo podvod?

“Jestliže existuje důkaz, že HIV virus způsobuje AIDS, měl by existovat vědecký dokument nebo dokumenty, které tento fakt demostrují, alespoň s vysokou pravděpodobností. Žádný podobný dokument neexistuje -Dr. Kary Mullis, biochemik, držitel Nobelovy ceny za chemii (1993)

Před nedávnem zde pod částí autobiografie Levašova proběhla diskuse ohledně jeho tvrzení, že AIDS virus neexistuje. Rozhodl jsem na věc podívat trochu blíže a došel k jednoznačnému závěru – má pravdu. Níže uvádím stručné shrnutí argumentace z dokumentu HIV=AIDS: Fact Or Fraud a stránky virusmyth.com. Kdo umíte anglicky, je to zřejmě nejlepší dokument o HIV/AIDS podvodu, velmi doporučuji. Pro hlubší pochopení souvislostí pak také doporučuji článek na stránkách marketskeptics.com, kde se pro změnu analyzuje, kdo “vymyslel” HIV epidemii a z jakých důvodů.

Něco málo o dokumentu a autorech

V prvé řadě, nejedná se o žádný “konspirační” film, je to seriózní dokument, kde se zabývají čistě fakty. Dva hlavní citovaní vědci jsou Peter Duesberg, profesor molekulární biologie na univerzitě Berkeley a Charles Thomas, molekulární biolog a bývalý profesor biochemie Harvardské univerzity.

Peter H. Duesberg Ph.D.

Peter Duesberg, Ph.D. v 70. letech jako první izoloval gen způsobující rakovinu při jeho práci s retroviry, v roce 1986 byl zvolen do americké národní akademie věd. Je autorem knihy “Inventing the AIDS virus”.

Photo of Charles A. Thomas, Jr.

Charles A. Thomas, Jr., Ph.D. je zakladatelem skupiny “The Group for the Scientific Reappraisal of the HIV-AIDS Hypothesis” (Skupina pro vědecké přehodnocení hypotézy HIV-AIDS) vzniklé v roce 1991, kterou k současnému datu podepsalo několik stovek osob, z toho 23 univerzitních profesorů.

Shrnutí dokumentu – 10 důvodů, proč HIV nemůže způsobovat AIDS:

  1. Pokud je někdo testován na HIV a je shledán HIV-pozitivním, je ve skutečnosti testován na přítomnost protilátek proti viru HIV. Pokud je má, znamená to, že je už v ten moment proti viru HIV imunní. Neexistuje ŽÁDNÁ infekční nemoc, která by mohla vypuknout, pokud již tělo má proti dané bakterii / viru protilátky. Každá infekční nemoc propuká, pokud tělo protilátky nemá a bakterie / vir vyhrává „závod“ s tělem při výrobě protilátky. To je důvod, proč člověk nemůže dostat 2x např. spalničky.
  2. Virus HIV neničí T-buňky. HIV je retrovirus. Je dokázáno, že retroviry buňky nezabíjejí. Neexistuje žádná nemoc, ať už u lidí nebo zvířat, která by byla způsobena retroviry. Tvrzení, že HIV zabíjí buňky jde proti všemu, co mikrobiologii zná. Pacienti s AIDS ztrácejí T-buňky, proto se objevila hypotéza, že je virus HIV zabíjí. Ve skutečnosti se T-buňky s virem HIV snáší dobře a jsou v laboratorních podmínkách používány k jeho kultivaci. Virus HIV zabíjel T-buňky pouze za speciálních laboratorně uměle vyvolaných podmínek, jež normálně nenastávají.
  3. HIV neinfikuje dostate T-buněk na to, aby způsobil AIDS. I kdyby HIV zabíjel T-buňky, nestačí jich infikovat tolik, aby způsobil AIDS. Brzy po aktivaci imunitního systému a tvorbě protilátek se drtivá většina exemplářů HIV viru v organismu dostane do dormantního stavu, kdy není aktivní. V drtivé většině případů je HIV nalezen pouze v jedné T-buňce z 1000, někdy je poměr 1:100000. Na druhé straně, T-buňky jsou nahrazovány rychlostí 5 procent denně. Jednoduchá matematika ukazuje, že HIV nemůže způsobovat AIDS.
  4. HIV nemá žádnou speciální genetickou výbavu, která by mohla způsobovat AIDS. Retroviry jsou si velmi podobné, všechny mají jen 3 hlavní geny a asi 6 vedlejších genů. HIV se nijak neliší (je skoro identický) od 50-100 druhů jiných retrovirů, které se dají nalézt v každém zdravém člověku. Otázka, proč by měl AIDS způsobovat právě HIV a ne jiný retrovirus, nebyla nikdy zodpovězena.
  5. Nic takového, jako „pomalý virus“ neexistuje. Tvrdí se, že HIV je pomalý virus, kterému trvá 10-20 let, než způsobí AIDS. Aby něco takového bylo možné, museli mu Gallo a Gajdusek (proponenti HIV hypotézy) připsat „magické“ vlastnosti, jako mutace, migrace, hibernace a reaktivace. Ačkoliv je HIV po celou dobu v neaktivním stavu, připisuje se mu asi 30 nemocí, které údajně způsobuje po 10-20 letech své neaktivity, které ale nemají k HIV žádný vztah a HIV nemá žádný vztah k nim. V každém z těchto případů, například herpes viru, je nalezeno při onemocnění velké množství aktivního viru, způsobující dané onemocnění, ale není nalezen aktivní HIV virus, který je údajně způsobuje. Dr. Peter Duesberg: „Virus způsobuje onemocnění v řádu dnů, týdnů, maximálně měsíců. Nic takobého jako pomalý virus neexistuje. Není to žádné magické číslo, je to funkce rychlosti reprodukce viru. U HIV viru je tato doba 3 týdny. Pokud by měl virus HIV něco způsobovat, muselo by to nastat do tří týdnů od infekce. Cokoliv, co se stane později, není způsobeno HIV virem.“
  6. HIV není nový virus, proto nemůže způsobovat novou epidemii.

    AIDS onemocnění roste výrazně od roku 1980 – z nula případnů v roce 1980 na 460.975 případů v roce 1995 (v USA). Proponenti HIV hypotézy proto prohlásili – jelikož se jedná o nové onemocnění, musí být způsobeno novým virem. Nabízí se otázka – jak starý je HIV a kde se vzal? Oficiální (státem nebo soukr. firmami placený) výzkum na toto téma nikdy neproběhl. Profesor Duesberg říká: „HIV je velmi starý virus. Je dokázáno, že pokud se do populace dostane nový virus, jeho výskyt roste exponenciálně. Nic takového se u HIV nepozoruje. Jeho výskyt je dnes na stejné úrovni, jako v roce 1980 – tehdejší i dnešní statistiky mluví jasně – jeden milion Američanů je HIV-pozitivní, nic se v tomto ohledu nezměnilo. To dokazuje, že HIV je starý virus a byl zde stovky let. Žádný virus v historii nebyl testován tak přesně, jako HIV virus. Je to extrémně přesná a nezpochybnitelná statistika. 25 milionů lidí bylo testováno po dobu 10-12 let každý rok na přítomnost HIV viru. Obyčejně se dělá testovací vzorek 5000-10000 lidí, pokud se určuje procento výskytu viru v populaci. Zde je to 25.000.000 lidí. Virus HIV je starší než Amerika, přišel již s přistěhovalci.“
    Farrova zákona (o šíření infekcí v populaci) vyplývá, že zde HIV byl stovky let, infikoval nesčetné množství generací aniž by způsobil AIDS a většina lidí, kteří jsou HIV-pozitivní, ho měla již při narození.

  7. HIV selhává při Kochově postulátu (testu).
    Kochův test je univerzální test požívaný vědci na zjištění, zda je daná nemoc způsobena daným patogenem. Byl ustanoven před více než 100 lety a prvně použit na identifikaci bakterie působící TBC. Kochův test říká:

    1. patogen musí být nalezen ve velkých množstvích ve všech případech onemocnění
    2. patogen musí být izolován a pěstován ve sterilní kultuře
    3. patogen musí způsobovat stejné onemocnění, pokud je poté vstříknut do nového zdravého nositele
    4. patogen musí být opět nalezen ve velkých množstvích v nově nemocném nositeli

    HIV selhává v bodě jedna, protože 10-20 procent AIDS pacientů není HIV-pozitivní. Pokud je nalezen, je většinou nalezen dormantní a v malých množstvích. Kultivovat technicky jde, ale za velmi komplikovaných podmínek a vyžaduje to velké množství tkáně, aby byl nalezen. HIV selhává v bodě 3 – nezpůsobuje onemocnění, pokud je vstříknut do pokusných zvířat jako opice, ale hlavně, zdravotní pracovníci, kteří se jím nechtěně nakazili při výzkumu nebo práci s nemocnými (stovky případů), si nevyvinuli syndrom AIDS, POKUD nebrali drogy a neužívali chemoterapii nebo AZT (vysoce toxický přípravek proti retrovirům používaný na léčbu AIDS – více na virusmyth.com). Jinými slovy, z těch, kteří se nakazili virem HIV, dostali AIDS pouze ti, kteří buďto brali ve velkém drogy, byli na chemoterapii nebo brali léky proti AIDS.

  8. AIDS setrval izolován v původních rizikových skupinách přes 20-25 let. Infekční onemocnění začínají v malých skupinách (clusterech) a poté nákaza exponenciálně roste. Pokud se tak neděje, znamená to, že nemoc není infekční a je způsobována něčím jiným. Rizikové skupiny – uživatelé drog a homosexuální muži tvoří v USA již přes 20-25 let 95 procent pacientů s AIDS. Zbylých 5 procent jsou případy, kdy osoba trpí obecnou nedostatečností imunitního systému (tyto případy existovaly v malé míře vždy, i před rokem 1980) a jen náhodně má zároveň také HIV virus. Další fakt – když začala US Army testovat uchazeče na HIV, zjistila, že HIV pozitivní jsou z 50 procent muži a z 50 procent ženy. AIDS pacienti jsou však z 90-ti procent muži. Také, v proběhu času si každé infekční onemocnění vybralo svou daň mezi zdravotním personálem, který s nemocnými přicházel do styku. Ne tak AIDS – kromě případů, kdy lékař/sestra patřil(a) zároveň do rizikové skupiny AIDS, žádný z nich nezískal AIDS jako výsledek kontaktu s AIDS pacienty.
  9. AIDS se chová výrazně jinak v rozvojových zemích, než v rozvinutých zemích (evropa, USA). Infekční onemocnění by ovlivňovalo všechny stejně napříč zeměkoulí. Například epidemie cholery v Indii se chová stejně, jako epidemie Cholery v Hondurasu. Pro AIDS to opět neplatí – AIDS statistiky jsou naprosto odlišné pro západní svět a pro rozvojové země, jako by se jednalo o úplně jiné onemocnění: USA – poměr AIDS pacientů muži/ženy = 90/10, v Africe je to 50/50. USA – AIDS se objevuje mezi rizikovými skupinami. V Africe nejsou žádné specifické rizikové skupiny pro rozvoj AIDS, objevuje se náhodně. Naskýtá se otázka – proč se v USA a Evropě chová epidemie AIDS tak odlišně? Jedna dobrá odpověd by byla, že AIDS není způsobem HIV, ale má jiné, ne-infekční příčiny (užívání drog a nevázaný sex v USA a podvýživa, parazitické infekce a špatné životní podmínky v Africe). Někdo by se mohl ptát, kde se tedy v Africe vzala epidemie AIDS, když tam tytéž podmínky byly odnepaměti? Věc se má tak, že tzv. AIDS pacienti v Africe trpí stejnými potížemi, jakými trpěli odnepaměti. Avšak když řeknou, že trpí AIDS, Světová zdravotnická organizace, USA a Evropa pošlou peníze, avšak když řeknou, že trpí úplavicí, nikdo nic nepošle. Odtud pochází „epidemie AIDS“ v Africe.
  10. Fakta, jež naprosto vyvrací teorii o HIV jako původci AIDS:
    1. Onemocnění AIDS nastává i bez přítomnosti HIV viru.
    2. U většiny lidí, jež jsou HIV-pozitivní, se nikdy nevyvine nemoc AIDS

    Nikdy nebyl předložen žádný přímý důkaz, že HIV způsobuje AIDS. Veškerá důkazní evidence, předložena proponenty HIV teorie, byla vždy nepřímá a založena na korelaci – avšak korelace nedokazuje kauzalitu. Pokud je tedy HIV neškodný „pasažér“, měli bychom narazit na dvě věci: pacienty, jež mají AIDS, ale nemají HIV a pacienty, jež mají HIV a nemají AIDS. To je přesně to, co je ve skutečnosti pozorováno.

Co je tedy hlavní příčinou AIDS? Jedna výmluvná statistika – zatímco procento HIV-pozitivních se za posledních 25 let nezměnilo (a pravděpodobně bylo stejné i před 50, 100, 500 lety), výskyt případů AIDS od roku 1980 velmi věrně kopíruje trend počtu drogově závislých. Duesberg proto navrhuje hypotézu, že hlavní příčinou AIDS je užívání drog, homosexuální promiskuitní životní styl, nebo kombinace obojího. 62 procent AIDS pacientů v USA jsou homosexuální muži, 33 procent jsou drogově závislí, přičemž drtivá většina z homosexuálů trpících AIDS jsou zároveň občasní nebo trvalí konzumenti drog. Zbývající 3-5 procent případů AIDS připadá z velké části na další dvě rizikové skupiny – hemofiliaky a příjemce krevních transfuzí, ale ani zde se nejedná o HIV infekci, ale mechanismus vzniku poškození imunitního systému je jiný.

Co se týká Afriky, zde se jedná o úplně jinou záležitost, z epidemiologického pohledu spolu nemají “africký AIDS” a “americký AIDS” téměř nic společného. Hlavní příčinou syndromu selhání imunity v Africe je dlouhodobá podvýživa, špatné hygienické podmínky a časté bakteriální a parazitické infekce.

Co lze říct podle mého názoru s naprostou jistotou:

  1. HIV nezpůsobuje AIDS, “AIDS virus” neexistuje
  2. AIDS není infekční onemocnění
  3. hlavní příčinou vzniku AIDS je otrava drogami a farmakologickými přípravky, ať už se jedná o “dobrovolné” uživatele v případě psychotropních látek (heroin, kokain, speed, pervitin, crystal…) nebo “léky” jako chemoterapie, retrovirální přípravky používané k “léčbě” HIV-pozitivních (AZT, obchodní název Retrovir, Retrovis, Zidovudine), nebo například nadměrné dlouhodobé užívání antibiotik či jiných látek, které tlumí imunitní systém.
  4. AZT přípravky požíváné k “léčbě” HIV pozitivních, ale zdravých lidí jsou ve skutečnosti příčinou vzniku AIDSPokud je přípravky AZT dlouhodobě léčen zdravý HIV-negativní člověk, téměř vždy se u něj vyvinou příznaky a nemoc AIDS.

Zdroj: Osud .cz