Epos o stvoření se dochoval na sedmi hliněných tabulkách. Byly nalezeny v Sultántepe, Ninive, Kiši a Babylónu. Vykazují jen nevelký počet variant. Epos představuje zhruba 1000 veršů. Vznik zřejmě ve starobabylónském období. [1]

Enúma Eliš pojednává o kosmologických událostech. vystupují v něm pouze bohové. Má povahu posvátné knihy a recitoval se při oslavách Nového roku v Babylónu.[1]

1. tabulka

Epos o stvoření[2], tab. I

Když nahoře nebesa nebyla pojmenována,
dole země jménem nebyla zvána…

Epos začíná na samém počátku času. Existují pouze dva bohové – Apsú a Tiámat. Apsú představuje podzemní vody, Tiámat je personifikací moře. Bohové zplodí čtvero generací bohů, kteří začnou být nadmíru hluční. Apsú nemá klid a chce bohy zničit. Spikne s rádcem Tiámaty – Mummuem. Spiknutí však včas odhalí Ea a uvrhne Apsúa a Mummua do hlubokého spánku a zabije je. Zmocní se opasku a zářivého pláště. Se svou chotí Damkinou začne přebývat v bývalém sídle Apsua a stvoří Marduka.

Tiámat je rozrušena. Bohové ji přesvědčují, aby pomstila Apsůovu smrt. Stvoří tedy vojsko děsivých netvorů.

Epos o stvoření, tab. I

Stvořila hada jedovatého, saň /mušchuššu/ a mořskou obludu /lachmu/, obrovského lva /ugallu/, vzteklého psa, člověka-škorpióna, zuřivé vichry /úmu/, člověka-rybu a člověka-tura.

Nejpřednějšímu z netvorů – Kingu svěří vedení armády. Posadí jej na trůn a svěří mu i Tabulku osudů, která dává nesmírnou moc.

2. tabulka
Tiámat mobilizuje své vojsko. Proti němu vytáhne do boje Ea a prohraje. Jeho otec Anšar povolává k boji Anua. Ani on však neuspěje. Nakonec je povolán k boji mladý Marduk. Jako podmínku si však žádá místo nejvyššího z bohů.

3. tabulka
Anšar svolává shromáždění bohů aby znovu vyslechli zvěst o hrozných činech Tiámat. Bohové podrobují Marduka zkoušce.

4. tabulka

Epos o stvoření, tab. IV

I stvořili souhvězdí zvěrokruhu a Mardukovi, prvorozenci svému, pravili:
“Tvůj osud, pane, nechť nejpřednější je mezi bohy, slovo tvé nechť ničí a tvoří! Na tvůj příkaz ať zničeno je souhvězdí, znovu rozkaž, a nedotčeno ať vzejde!”

Marduk splní úkol a může do bitvy. Připraví si luk a šíp, palcát, blesk, v těle nehasnoucí oheň, síť a povolá také sedm větrů. Pak vystoupí na “strašný, nezdolatelný útočný vůz” a vydává se k Tiámatě. Jakmile ji však spatří, zlomí se jeho vůle. Drama vrcholí. nakonec se však Marduk vzpamatuje a boj začíná.

Epos o stvoření, tab. IV, řádky 93-104

I střetla se Tiámat a mudřec bohů Marduk,
propleteni v zápase, spojeni v bitvě.
Rozprostřel pán svou síť, do té ji chytil,
vítr zlý, jenž za ním stál, vypustil proti ní.
Když Tiámat otevřela ústa, aby jej pohltila,
vrh do nich vítr zlý, rty nemohla sevřít.
Zuřivé vichry její nitro naplnily,
život se nadmul, ústa široce otevřela.
Vystřelil šíp, rozerval jí břich,
vnitřnosti její proťal, rozpoltil srdce.
Spoutal ji a její život uhasil,
odhodil mrtvolu a postavil se na ni.

 

11 bohů – nepřátelských stvůr chytí do sítě. Kingu je zabit a Marduk získává Tabulku osudů. Pak Marduk roztříští Tiámatě lebku, protne její žíly a rozetne ji vpůli. Z jedné poloviny učiní střechu oblohy, z druhé učiní zemi, která vespod zadrží podzemní vody.
Pečetítko z období Akkadu, Kiše cca.2220–2159 př.n.l.
Boj bohů. Snad se jedná o boj dvou generací bohů při stvoření světa.

Na zemi vybuduje chrám Ešarra, kde založí kult Anua, Enlila a Ea. Marduk pojmenuje měsíce v roce a každému přiřkne trojici hvězd. Určí postavení ostatních bohů, utvoří měsíční srpek a ustanoví ho “klenotem noci, jenž bude vyznačovat dny“.
Bohové oslavují Marduka a ten jim na oplátku slibuje postavit místo noclehu sloužící během poradních shromáždění bohů – Babylón.

Nakonec se svěřuje Eovi se svým plánem:

Epos o stvoření, tab. VI

“Seberu krev, udělám kosti
a stvořím lidskou bytost,
nechť její jméno je člověk!”

Z krve mrtvého Kingua je stvořeno lidstvo. Vděční bohové pak konají poslední práci – budují Babylón. Pak již navždy jejich práci přebírá člověk. Babylón je postaven, Marduk oslavován a provolán králem bohů. Epos končí výčtem jeho padesáti čestných jmen.

 

Odkazy

Uvádíme odkazy na několik  různých překladů. Vždy se jedná o pozdější, upravenou babylónskou verzi, ve které se hlavním hrdinou stal Marduk. Z textů rannějších se zachovaly pouze zlomky a prozatím zde není žádný text k dispozici.

 

Překlady (kompletní texty):

B.Hruška, L.Matouš, J.Prosecký, J.Součková
“Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách” odeon, Praha 1977
grimoar.cz/enuma.htm

George A. Barton “Archaelogy and the Bible”
www.piney.com/EnumaBar1.html (EnumaBar1 až EnumaBar7.html)

Stephanie Dalley “Myth from Mesopotamia” 1991
www.piney.com/Enuma1.html (Enuma1 až Enuma7.html)saturn.sron.nl/~jheise/akkadian/enuma1_trans.html včetně dalších informací a ukázky klínového písma (… akkadian/enuma1_expl.html)
www3.sympatico.ca/untangle/enuma1.html *** mimo provoz ***

L.W.King “The Seven Tablets of Creation” 1902 London
www.sacred-texts.com/ane/enuma.htm
http://www.crystalinks.com/babyloniancreation.html

N.K.Sandars “ENUMA ELISH – THE BABYLONIAN CREATION MYTH”www2.centenary.edu/m&m/eecomm.htm

Dennis Bratcher zkompiloval několik překladů, základem je překlad E.A.Speiser “Ancient Near Eastern Texts Relating to the Old Testament” 1969 Princeton
www.cresourcei.org/enumaelish.html

překladatel neuveden
www.csun.edu/~hcfll004/enuma.html

překladatel neuveden
www.theologywebsite.com/etext/enuma/eintro.shtml

E.A.Speiser -stránky nejsou (kromě zde uvedené) přístupny
www.piney.com/EnumSpeis6a7.html

Další odkazy:
www.mindspring.com/~mzsticgrzphon/enuma.htm *** mimo provoz ***

 

[1] McCallová Henrietta. Mezopotámské mýty. Levné knihy KMa. 2006
ISBN 80-7309-320-0
[2] Hruška, Matouš, Prosecký, Součková. Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Odeon. Praha 1977
Epos o stvoření – překlad Jiří Prosecký.
[3]
[4]
[5]


http://www.myty.info/view.php?nazevclanku=enuma-elis-epos-o-stvoreni-sveta&cisloclanku=2007040019