Děj se odehrává v sumerské bájné krajině Dilmun, kde nebylo bolesti ani zabíjení ale zpočátku ani mnoho vody.  Dilmun založil mladý bůh Enki. Byl bohem moudrosti a sladkého vodstva. Enki zavlažil Dilmun a pak se zde miloval se svou partnerkou, bohyní Ninchursag (Ninhursag, Nintu), bohyní země, plodnosti a pozdější pramatkou bohů. Po osmi dnech se jim narodila Ninmu (Ninsar). Enki oplodnil i ji a pak i její dceru Ninkurr a nakonec i jejich dceru Uttu. tyto bohyně měli vztah k rostlinám a zvláště těm určených k předení a tkaní. Ze semena, které Enki ponechal krásné Uttu, vypěstovala Ninchursag osm rostlin. Enki je však snědl a vysloužil si trest, nemoc osmi částí jeho těla. Ninchursag však s ním zplodila dalších osm bohů a bohyň, kteří Enkiho uzdravili.

Mýtem měla být zřejmě zdůrazněna důležitost vody, z níž se rodí rostliny poskytující surovinu k předení a tkaní.[1]

Text se zachoval jen v několika opisech nalezených v Uru a Nippuru. Níže je uveden obsah příběhu uchovaném na velké šesti-sloupcové tabulce. Dnes je uložena v Pensylvánském muzeu ve Filadelfii. Báseň se dodnes nepodařilo zcela rekonstruovat a řada veršů zůstává nesrozumitelných.[1]
Příběh Enki a Ninchursag je zajímavý také mnoha paralelami s biblickými mýty.

Děj mýtu

Uvádíme verzi uvedenou v knize Mýty staré Mezopotámie[1]. Mýtus začíná popisem Dilmunu, země čisté, jasné a zářící:

Enki a Ninchursag[1], 1-4

Když zemi čistou jste si rozdělili, bozi,
Dilmun byl krajinou čistou,
když zemi neposkvrněnou, místa jste si rozdělili,
byla země Dilmun krajinou čistou.

Dilmun byla krajinou a městem, kde zvířata žila v míru a nikdo si nestěžoval na nemoci, bolest ani stáří.

Enki a Ninchursag, 13-18

Na Dilmunu vrána nekrákorala,
kohout nekokrhal,
lev nezabíjel,
vlk nerdousil beránka.
Divoký pes nevěděl o chytání jehňat,
vepř neznal, co je požírat obilí.

V zemi však nebyly řeky, chyběla sladká voda. Proto bůh Enki, který Dilmun založil, nařídil bohu slunce Utuovi zásobit napajedla podzemní vodou. Společně pak zavodnili zemi, která se stala nesmírně úrodnou, sýpkou země i přístavem. Platil však zákaz vstupu do rákosiště. Právě v něm však později Enki sváděl mladé bohyně.

Enki oplodnil bohyni Nintu (Ninchursag), matku země, a ona bez bolesti porodila bohyni Ninmu:

Enki a Ninchursag, 86-88

Nintu, matka země, (tak hladce) jak nejlepší olej,
(tak hladce) jak teče nejlepší olej,
Ninmu porodila.

Ninmu (Ninsar) se stala bohyní rostlin rodících se ze spojení země (Ninchursag) a vody (Enki). Posledních 14 řádků prostředního sloupce tabulky (obr. vpravo níže) popisuje, jak Enki oplodňuje Ninchursag svým semenem (vodou srdce) a po devíti dnech přichází na svět bohyně Ninsar:

Ninchursag on (svlažil) vodou srdce,
přijala vodu srdce, vodu Enkiho.
Jeden den byl jejím měsícem,
dva dny jejími měsíci dvěma,
tři dny jejími měsíci třemi,
čtyři dny jejími měsíci čtyřmi,
pět dnů (jejími měsíci pěti),
šest dnů (jejími měsíci šesti),
sedm dnů (jejími měsíci sedmi),
osm dnů (jejími měsíci osmi),
devět dnů jejími měsíci devíti, měsíci mateřství,
jak … tučné, jak … tučné, jak dobré máslo,
Nintu, matka země, jak … tučné, (jak … tučné, jak dobré máslo,)
Ninsar porodila.

překlad Pavel Mat z angl.překladu[4]

Tabulka XIII. z Nippuru s částí textu mýtu Enki a Ninhursag – milostné pletky boha vodstva.[4]

Enki spatřil mladičkou a krásnou Ninmu/Ninsar v rákosí, zatoužil po ní a z jejich spojení se narodila Ninkurr. Ninkurr představovala rostlinné tkáně užívané pro předení a tkaní. Stejné se událo potom i s mladou bohyní Ninkurr. Porodila Enkimu krasavici Uttu, bohyni oděvů a tkaní.
Bohyně rodily své dcery hladce a bez bolesti. Jeden pozemský den byl pro ně jako měsíc. Rodily tedy po devíti pozemských dnech.

Enki zatoužil i po krásné Ninkurr. Rozhořčená Ninchursag však své pravnučce poradila nepovolit Enkimu, dokud jí nepřinese jako dar zahradní plody. Enki tedy zavlažil i zahradu a obdržel její plody. V roli zahradníka jí tedy Enki daroval okurky, jablka i hrozny a oba se začali společně radovat:

Enki a Ninchursag, 180-185

Vzal si její ňadra, v klínu jí spočinul,
(vzal si)  její hýždě, všude ji hladil.
Vzal si její ňadra, v klínu jí spočinul,
on, mladík, s ní miloval se.
Enki semeno své jí do lůna vložil.
Sémě jeho do svého lůna přijala, Enkiho sémě.
Uttu krasavice…
Ninchursag však vyňala sémě z jejího klína.

Ninchursag získala sémě a nechala z něj v rákosišti vyrůst osm druhů stromů a rostlin. Ninchursag se tedy podařilo je vypěstovat složitým postupem během tří generací bohyň, jež byly všechny zplozeny a poté oplodněny Enkim.

Enki chtěl novým rostlinám “určit osud”, poznat je. Jeho posel Isimud je tedy vytrhal a Enki osm drahocenných rostlin snědl.

Vpravo bůh Ea (Enki) s proudy vody prýštících z ramen. Za ním jeho pomocník Usimu (Isimud) se dvěmi tvářemi.
[5]

Enki a Ninchursag, 217-219

Enki tak osud všem rostlinám určil, zcela je poznal.
proto proklela Ninchursag Enkiho jméno:
“Až do jeho smrti očima života na něho nepohlédnu!”

Enki tedy snědl osm zapovězených rostlin a Ninchursag jej za tento čin proklela. Enki onemocněl. Každou z jeho osmi částí těla postihla jedna nemoc: hlavu, čelist, zuby, ústa, šíji, rameno, žebro a břicho.

Enlil přemluvil lišku, aby k němu přivedla Ninchursag. Bohyně, snad pod tlakem ostatních bohů – Anunnaků, nakonec přišla a klínem svým na Enkim spočinula a postupně porodila osm bohů. Každý z nich vyléčil jednu z Enkiho chorob. Jedním z postižených orgánů bylo i žebro, pro něž měli Sumeřané výraz TI. K jeho vyléčení byla stvořena bohyně, jež obdržela jméno NIN.TI – Paní žebra.

Enki a Ninchursag, 265-266

“Můj bratře, co tě bolí?” – “Mé žebro mne bolí!”
“Bohyni Ninti jsem ti porodila.”

Bohyně Ninchursag tedy Enkiho nakonec uzdravila prostřednictvím osmi nových bohyň. Každé z nich pak byla určen osud. Bohyně Ninti se stala vládkyní měsíců.

 

Biblické paralely

Autoři biblických příběhů zřejmě převzali z mýtu Enki a Ninchursag řadu motivů :

1. Koncepce ráje, zahrady kde není bolesti ani smrti, kde zvířata žijí v míru.

2. Rození dětí v bolesti. V Dilmunu rodily bohyně své dcery bez bolesti. V Bibli nalezneme podobný motiv ve spojitosti s Edenem. Eva i její následovnice jsou odsouzeny rodit v bolestech, k věčné připomínce viny prvé ženy.

3. V Dilmunu je zrozena bohyně NIN.TI. Jméno znamená paní žebra, Ninti vyléčila nemocné žebro boha Enkiho. Sumerský výraz TI je však údajně možné přeložit také jako “dávat žít”.
V biblickém Edenu žije Eva, nazývaná také Živa – ta, co dává žít. Eva je podle jedné biblické verze stvořena ze žebra Adamova. Bible nijak nevysvětluje, proč byla Eva utvořena z žebra. Kořeny tohoto podobenství nalezneme právě v sumerském mýtu.

4. Bůh Enki jedl zakázané rostliny, aby je poznal. V Edenu pojedli Adam s Evou plod, aby poznali dobré i zlé. Enki i Adam s Evou snědli rostliny v touze po poznání a byli za to potrestáni.

5. Motiv řek v Dilmunu i Edenu.

6. Enki zajišťuje vodu pro Dilmun zvoláním “Nechť bůh slunce Utu … se podívá…” . Podobně i biblický bůh tvoří svět zvoláními.

7. Dilmun je nejprve bez sladké vody. Statky a pole jsou proto neúrodné. Teprve sluneční bůh Utu resp. bůh stvoření a vod Enki zajistí, aby podzemní voda plnila napajedla i řeky.
Podobně i v Bibli není země nejprve zavlažována deštěm ani obdělávána:

CEP[2] Genesis 2:4-6

… V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával. Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.

Podle S. Kramera[3] ovlivnili Sumerové bezprostředně Kanaánce (kteří obývali Palestinu před příchodem Hebrejců[a]) i jejich sousedy Asyřany, Babyloňany, Aramejce a další. Mýtus Enki a Ninchursag je podle něj dobrým příkladem sumersko-hebrejských paralel. Nelze popřít existenci nápadné podobnosti motivů mýtů sumerských a biblických.

zdroj: http://www.myty.info/view.php?nazevclanku=enki-a-ninchursag&cisloclanku=2007100003

 

 


Podle některých odborníků Hebrejci resp. Izraelité do Palestiny nepřišli, oni v ní žili. Původně patřili do skupiny Kanaánců, později se z ní vyčlenili kulturně i nábožensky. O to vyšší, protože dlouhodobější, by pak byl vliv sumerských mýtů na vznik biblických příběhů.

Hruška Blahoslav, Matouš Lubor, Prosecký Jiří, Součková Jana. Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách.Odeon.
Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/.
Kramer Samuel Noah. Historie začíná v Sumeru. 1956.
Hare John Bruno. Myths of Origins. The Internet Sacred Text Archive.
www.sacred-texts.com/ane/sum/sum07.htm
The British Museum – ANE 89115,
Akkad (2300-2200 př.n.l.). Viz. Válečkové pečeti Mezopotámie.