total5S trochou nadsázky se mi chce napsat – kandidát na nejlepší knihu minulého desetiletí. Naprosto fascinující pojednání o fenoménu, který ničí celé lidstvo a každého z nás a také o tom, jak snadno někoho pojmenujeme tímto jménem a přitom sami jsme chorobou kokotismu nakaženi. Nedivím se, proč se tato kniha stala bestsellerem v USA zatímco u nás, v zemi, kde knihy s titulem „Total Idiot´s guide for…“ zdaleka nedosahují prodejů jako jinde ve světě, je představa, že bych si ze sebe dokázal udělat legraci velmi neobvyklá a tedy i odsuzující titul v podstatě pobuřující. Velká škoda! V následujícím seriálu o „nich“ a „nich v nás“ se pokusím ukázat hloubku myšlenek v této knize obsažených…

Definice pojmů

Především samotný pojem „kokot“ je u nás chápán jako hanlivé přirovnání k mužskému přirození. Přestože toto označení považuji za dobrý kompromis překladatele, autor, který se sám podepisuje jako X. Crement (anglicky vyslovujeme exkrement), používá v originále pojem asshole. Snad to nemusím překládat, rozbory těchto pojmů se do mého časopisu nehodí. Tento pojem, kterému odpovídá nejpřesněji českým významem slovo s.áč je totiž pravou podstatou kokota.  Pojďme tedy pojem v knize používaný nahradit použitelnou náhradou: Kokot – Kokos (ostatně na Slovensku se to již takto používá léta).

Dále zaveďme pojem „kokotik“ (podobně jako psychotik) pro člověka onemocnělého některým typem nebo více typy kokotismu najednou.

Zlatá pravidla kokotismu

Kokos je vlastně ztělesněním člověka, který jedná podle následujících zásad, které bych nazval zlatými pravidly kokotismu:

1. Všechny problémy zavinil někdo jiný.
2. Problémy není nutno řešit, stačí, když se najde někdo, na koho jdou svést.
3. Všechny chyby a nedostatky lze skrýt pod maskou hrubosti. Čím více chyb napáchám, tím sprostěji a hulvátštěji se musím chovat.
4. Všechna pravidla mohou být porušena, pokud je porušuje kokos. Jakmile pravidla poruší někdo jiný, je na něj nutno okamžitě žalovat.
5. Jestliže někdy dojdou použitelná pravidla, není nic snazšího, než vymyslet nová, která vyhovují mým záměrům a porušit je, jakmile jim přestanou vyhovovat.
6. Nikdy nesmím zapochybovat o své schopnosti získat vše, co se mi zamane – stačí všechny ukecat.

Forma kokotismu

Formou kokotismu je pruzení, otravování a ubližování vysáváním, materiálním i citovým vydíráním, zkrátka parazitováním na ostatních.

Podstata kokotismu

Hlubinnou podstatou kokotismu je
absence lidskosti. Právě lidskost je vlastností, kterou je třeba maximálně rehabilitovat a posílit, abychom odstranili kokotismus a osvobodili nemocného ze zajetí své představy, že je stvořen k tomu, aby terorizoval druhé a vnucoval jim svou, zpravidla většinově zištnou představu.

Neléčení kokotismu vede k jeho progresi, což je jednoznačným potvrzením toho, že fenomén kokotismu je skutečně nemocí.

Dezinterpretace některých známých pojmů kokotiky

Možné mylné interpretace a záměny:

– Dnes bývá toto onemocnění často zaměňováno za asertivitu, která je schopností prosazovat vlastní názor, stanovisko nebo zájem. Považuje se za důležitou komunikační dovednost. Často se překládá jako sebeprosazení. V tomto smyslu je kokotismus sebeprosazením na úkor druhých.
– Další velmi oblíbenou polopravdou je pojem osobní úspěch. Nejeden neléčený kokos množství svého nahromaděného majetku získaného pouze využíváním druhých označuje za osobní úspěch bez uvědomění si toho, že je to opět pouze úspěch na úkor druhých.

Některé projevy kokotiků 

Podrobným popisem některých forem chování kokotiků se zabývá autor ve své knize, ze všech forem bych vybral z mého pohledu tu nejmarkantnější a tou je nesprávné chápání pojmu tolerance, kterou kokos chápe tak, že:
– ostatní se musí smířit se vším, co on udělá
– ostatní musí vyhovět jeho nesmyslným nápadům a splnit často ještě nesmyslnější očekávání
– je-li něco špatně, je to u těžce nemocného kokosa vaše chyba, u lehčích stavů je to prostě chyba někoho jiného
– každý, kdo stojí kokotovi v cestě, musí být odstraněn

Za zmínku stojí ještě:

– schopnost plést si slova promíjet a promiskuita
– souloží, ale neumožní partnerovi, aby se mu to líbilo – platí zejména pro muže kokosy
– sex není důležitý, lze-li ho nahradit jinými aktivitami, používají se biče a řetězy
– kokos nerad sdílí slávu, triumf, příležitosti, dobré slovo, zkrátka jakýkoliv atribut lidství
– přejí si, aby je všichni milovali, ale s nikým se nechtějí sblížit
– někteří tvrdí, že milují Boha a nenávidí ďábla, přestože z jejich chování je zřejmé, že na Boha kašlou a dábla obdivují

Autor uvádí v knize několik desítek příznaků kokotismu, které si může pozorný čtenář nastudovat.

Nelíčenou zábavu spojenou s identifikací příznaků této choroby na svých známých prosím vnímejte jako latentní projev kokotismu a pátrejte upřímně ve svém nitru. Pokud jste zděšeni možností, že byste byli i Vy v některém ohledu kokotem,  přemýšlejte o napsaném a vyčkejte do dalšího čísla, kde se dozvíte více o jednotlivých typech kokosů a o tom, jak kokotismus u sebe léčit.

Po úvodním vymezení pojmů pojďme k další látce. Dnes probereme druhy kokotů, jejich členění z hlediska stupňů nebezpečnosti. Je to závažné téma, které vám pomůže se lépe orientovat v současné společnosti a kdybych byl jeho učitelem, tuto látku bych určitě zkoušel.
„Kokotismus v mnoha směrech připomíná vítr. Vítr může být divoký nebo klidný, setrvalý, nebo přerušovaný, někdy nám jen zčechrá vlasy, jindy s námi větrná bouře praští o zem, případně zdivočí, stane se tornádem a rozsévá zkázu. Podobně jako vítr se i kokot někdy zklidní a není ostatním lidem na obtíž.“

Takto poeticky popisuje autor této úžasné knihy Xaver Crement kokotismus v celé jeho šíři.

Výbušný kokos

Tou nejnebezpečnější formou s naprosto nevypočitatelnými reakcemi se silou tornáda včetně jeho destruktivních efektů je výbušný kokos. Tento typ romanticky filmy ztělesňovaný jako paličatý, zrádný a často ukrutný padouch (typickým případem byl padouch ve filmu Smrtonosná past 4), se ve skutečnosti soustřeďuje na zabíjení charakteru.
Jeho typickým chováním je situace, kdy coby váš nadřízený – výbušný kokos (což vám ani v nejmenším nepřeji) zadá úkol, který vy splníte podle jeho pokynů, ale on z nějakého důvodu zjistí, že potřebuje všechno vypracovat jinak, popřípadě si uvědomí, že jej nesprávně zadal a tak vás urazí neskutečně arogantním způsobem odmítnutí vaší práce ve stylu – to je mi úplně k ničemu. V případě, že se ohradíte, že jste vše udělali podle jeho zadání vám řekne, že se situace prostě změnila a obrátí takto:
a) V případě, že není příliš inteligentní obrátí věc proti vám tak, že řekne, „je to snad moje chyba, že je to k ničemu?“ (Jeho vztek je přitom přímo úměrný tomu, že to je právě jeho chyba). Pokračuje zpravidla urážením a vytahováním různých věcí z minulosti, aby zakryl vlastní blbost.
b) V případě, že je chytřejší, přejde do role situačního kokosa (za chvíli se jím budeme zabývat) a celé to obrátí stylem, nenapadlo tě se podívat na směrnici G1345 a na nařízení N287, kdybys je přečetl, vyplynulo by ti z toho jasně, že se to takto udělat nedalo. (Zpravidla se jedná o obsáhle dokumenty, které napsal a četl jen on sám a natolik se do jejich znění zamotal, že  jeho zadání nemělo smysl). Jakkoliv je jeho odpověď stupidní, on dosáhl svého, z vás vysál energii a má pocit že blbec jste vy, ostatně váš rozhovor – zejména pro ostatní do problému nezasvěcené – takto dopadl.
Typické, nepříliš společensky nebezpečné jednání, kterým si v roli tohoto typu kokosa prošla většina z nás : „To jsou ale ………, dali mi botičku – zpravidla bývá vyřčeno po několikahodinovém parkování v zakázané zóně, nebo bez placení.

Situační kokos

Autor píše, že je o stupeň méně intenzivní než výbušný kokos. Nevím jak je to v USA, ale budu vycházet z podmínek našeho státu a české kreativity.

Problémem je to, že Situačních kokosů je prostě víc. Jejich společným rysem je, že se projeví zpravidla jen pokud k tomu nastane nějaký spouštěcí stimul jejich kokotismu.

V jejich řadách je nejvíce těch tzv. úspěšných. Tedy asertivních na úkor druhých, lidí s především logickou inteligencí využívajících své empatie k ovládání druhých.

K dobru jim jde to, že svého kokotismu využívají jen občas, zpravidla ve stresu, nebo pokud jsou k tomu vyprovokováni.

S ohledem na jejich schopnost inteligentnější manipulace mohou být velmi nebezpeční. Autor tento typ kokosa vykresluje případem matky, která, poté co její děti neuklidily na třetí výzvu pokoj, vzala všechny hračky do armády spásy a nutila je, aby se na to dívaly. Když ve svých třech letech plakaly třetí den, řekla jim, že pokud chtějí hračky, musí si na ně vydělat, což je, především s ohledem na věk dětí typickým případem demence matky vlivem stresu. Proto bych toto jednání zařadil spíše pod výbušného kokosa, u kterého je patrný sklon k dementním rozhodnutím pod tíhou vlastního vzteku. Typický český situační kokos jedná po většinu času velmi mile, jen po čase zjistíte, že to bylo jen tehdy, když to bylo v jeho zájmu a v případě, že jste jeho vábení podlehli a nebyli dostatečně obezřetní k různým návrhům, probuzení bývá stejně nepříjemné jako po kousnutí štírem. Dlouhá bolest až strnulost a uvědomování si následků, finanční ztráty, emoční bolístky a celkově pocit použitého toaletního papíru. Situační kokos je proto podle mého názoru jedním z nejnebezpečnějších pro jeho inteligenci a skryté působení. Neexistuje pro něj v českých poměrech typický příklad.

Nenápadná panenka

Nejnenápadnějším druhem kokosa je kokos panenka. Autor jeho jednání přirovnává k jarnímu vánku. Zdá se být příjemný a vy si neuvědomíte, že pro vás připravil rýmu až do léta.

Oproti ostatním kokosům – především situačním – se chovají často i pokorně (to je to nejzáludnější na těchto typech kokosů, protože pokora je kokosovi opravdu cizí), bez určitého cviku je nerozeznáte od slušných lidí s minimální či nulovou penetrací kokotismu (budeme probírat v některém z příštích dílů). Chovají se měkce až zdrženlivě, ale ve svých špičkových exemplářích dosahují destruktivního vlivu na úrovni výbušného kokosa a předčí často i situačního kokosa. Oni totiž často také kromě hezkých slov dělají ty správné věci, čímž se maskují zcela dokonale. Cílem jejich jednání je si získat vaši důvěru. Zpravidla poté naprosto nečekaně zabodnou svůj nůž do rány a zakroutí jím tak rafinovaně, že není vůbec jasné, kdo ránu zasadil.

Lze je poznat často podle chyb, většina správných věcí, které dělají, jsou přetvářkou, takže občas něco opomenou a tím zraní. Často slibují co nemohou splnit a vyděsí je, pokud to opravdu požadujete, ale nedají to na sobě znát a sdělí vám tak mile, nebo tak kysele, že jste si dovolili opravdu hodně, že se možná sami zastydíte.

Typickým jednáním, kterým si v roli oběti tohoto typu kokosa prošla většina z nás je každý telefonát obchodního zástupce, který začíná jeho zvonivým smíchem, k němuž není důvod, a slovy – mám pro vás výbornou zprávu. Následuje obchodní nabídka, ve které není žádná lež, ale také není řečeno vše a to je právě to, co vás v případě, že jí využijete, dožene k slzám. Ale pozor, toto je kokos panenka trubka v pracovním nasazení, zdatnější jedinci jsou mnohem rafinovanější.

Dělí se do dvou typů:
– Kyselí – jsou žárliví na štěstí ostatních. Pokud jim to řeknete, udělí vám lekci o pokoře a odpuštění – mají o sobě totiž představu, že jsou ctnostní. Pracují obvykle tak, že pod rouškou lásky k bližnímu a snahy po soudružnosti s chutí zákulisními triky proti sobě poštvávají jednotlivé členy rodiny, spolupracovníky apod. aby vytřískali to co chtějí.
– Sladcí – jak píše autor, medová šťáva, která ukapává ze lží sladkého kokosa nám velmi znesnadňuje přistižení při činu. Pokud se vám to přesto podaří, sladký kokos se postará o to, abyste byli pořádně ulepení od jeho medů. Tento typ kokosa se prozradí tím, že je tak sladký, až to není pravda. Typickým projevem je to, že tak hluboce prožívá váš žal a ztáty až vás dostane do podoby zcela frustrované ruiny, která je zcela odkázána na kokosovy rady a doporučení. Kdykoliv ho přistihnete při tom, jak za vašimi zády říká, „víte to je holt Bob“ a usměje se na celé kolo, takže i  když nikdo neví proč, tak všichni mají za to, že proto, protože Bob je prostě blbec, olepí vás litry medu, kterými vás ujistí, že to myslel jinak a na závěr vás podváže otázkou typu „a nemyslil jsi doufám, že jsem tím chtěl říct…“

Víte tedy už, jakými formami kokotismu trpíte? Já ano, a stále se snažím pracovat na jejich odstranění, zkuste to prosím také, ať je nás co nejvíce léčících se, když ne už přímo vyléčených.

Ze zdrojů v knize a vlastních zkušeností sestavil
Robert Olschbaur Tipy a inspirace