Češi jsou jedním z mála národů, které si nechaly sáhnout na zdravotnictví. Zjistili to experti OECD, kteří srovnali zdravotnické výdaje vyspělých zemí v období po finanční krizi.

4021068-laparoskopicka-operace-jicnuVíce než Česká republika škrtají pouze země, které finanční krize přivedla na pokraj bankrotu a které musely žádat zahraniční pomoc. Konkrétně jde o Řecko, Irsko a Island.

Ve studii “Růst ve zdravotnických výdajích brzdí a zastavuje” upozornila OECD, že rokem 2010 skončil dlouhodobý trend rychlého zvyšování veřejných dotací.

 

Psali jsme:

 

 

“Během období 2000-2009 rostly zdravotnické výdaje skoro o pět procent ročně ve všech vyspělých zemích. V roce 2010 ale následoval nulový růst a předběžná data z některých zemí předpovídají malý nebo žádný růst v roce 2011,” stojí ve studii uznávané světové organizace.

 

Jak Češi šetří na medicíně

(v procentech)
  VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ HDP
2010 -4,3 2,7
2011 -1,4 1,7
2012 -3,3 -0,5

Zdroj: OECD, veřejné rozpočty

 

Z podrobných tabulek vyplývá, že průměrný roční růst zdravotnických výdajů českého státu dosahoval 5,4 procenta a mírně překračoval průměr OECD. Ještě rychleji rostly veřejné výdaje v dalších zemích, které doháněly vysoký standard západní Evropy, například na Slovensku, v Polsku, Turecku, Řecku, Irsku, Estonsku, Koreji nebo Chile.

V klubu bankrotářů

V roce 2010 ovšem veřejné zdravotnické výdaje spadly v průměrné zemi OECD o polovinu procenta. Důvodem byly výpadky rozpočtových příjmů během krize v roce 2009.

Pouze nejbohatší země jako Spojené státy, Nizozemsko, Německo, Francie nebo Švýcarsko si dovolily ten luxus, že zdravotnické výdaje nadále zvyšovaly aspoň tím tempem, kterým začaly v roce 2010 jejich ekonomiky opět posilovat.

Opačným extrémem byly v roce 2010 Řecko, Irsko a Island, tedy země, které během krize prakticky zbankrotovaly a kde ekonomika zpomalila, i když ve většině Evropy už bylo lépe. Snížily proto zdravotnické výdaje z roku na rok o desetinu.

 

Kdo nejvíc šetřil v roce 2010

(v procentech)
  VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ HDP
Nizozemsko 2,5 1,7
Německo 2,4 3,7
Švýcarsko 1,9 3,0
Francie 1,5 1,7
Itálie 1,5 1,8
Švédsko 1,5 6,2
Polsko 0,7 3,9
Slovensko 0,7 4,2
Belgie 0,5 2,2
Maďarsko 0,5 1,3
Norsko 0,3 0,7
Rakousko 0,1 2,1
Británie 0,0 1,8
Finsko 0,0 3,3
Španělsko 0,0 -0,1
Portugalsko -0,5 1,4
Dánsko -1,6 1,3
Slovinsko -2,0 1,4
Estonsko -2,8 2,3
Česko -4,3 2,7
Island -9,3 -4,0
Řecko -9,9 -3,5
Irsko -10,8 -0,4

Zdroj: OECD, Eurostat

 

Do klubu zdravotnických úspor se podle statistiky přidalo i Česko, které škrtlo zdravotnické výdaje skoro o pět procent. Jeho přístup je výjimečný, protože ekonomické oživení bylo v té době stejně rychlé jako například ve Švýcarsku.

Výrazněji škrtalo ještě Estonsko. Jeho úspory byly proti Česku poloviční, i když tamní ekonomika propadla rok předtím o čtrnáct procent, tedy třikrát hlouběji než v Česku.

Škrty bez konce

Experti OECD zjišťovali, na čem stát či veřejné pojišťovny nejvíc ušetřily. Češi, Irové, Islanďané i Estonci slučovali nemocnice a nahrazovali nákladné hospitalizace nabídkou jednodenní chirurgie. Zaváděli či zvyšovali poplatky, například v Irsku za recepty, v Česku za pobyt v nemocnici.

Loňské údaje ze zemí OECD ukazují, že nadále šetří Islanďané, ke kterým se přidali Italové, i když škrty tentokrát dosahují nejvýš dvou procent. Z bilance ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a krajů vyplývá, že se k nim přiřadí opět Česko, kde reálné zdravotnické výdaje poklesly o jeden a půl procenta.

Pokud stát, pojišťovny a kraje dodrží své letošní rozpočty, sníží se reálné výdaje na zdravotnictví o dalších 3,3 procenta. Oproti roku 2009 tak Češi za své léčení vydají o desetinu méně.

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=752623

Foto: Jan Langer