Desítky gigantických staveb o ploše až tří fotbalových hřišť a výšce pěti pater postavila tajemná civilizace Anasaziů před tisíci lety. Na vrcholcích hor budovali astronomické observatoře a svá města propojili tisíci kilometrů silnic, ačkoliv vůbec neznali kola. To vše vyvolává záplavy otázek, na které vědci dosud nedokážou uspokojivě odpovědět.

Centrem civilizace Anasaziů byl kaňon Chaco ležící na jihozápadě USA ve státě Nové Mexiko. Starobylý národ však obýval mnohem větší území, které zasahovalo až do Arizony, Colorada a Utahu, a jeho plocha asi šestinásobně přesahovala Českou republiku.

První obyvatelé tohoto kmene žili kočovným způsobem a zhruba před dvěma tisícovkami let se začali usazovat. Ale ještě pět set let poté žili v jeskyních a na rozdíl od ostatních jen trochu vyspělejších kultur neuměli vyrábět hliněné nádoby. Za další dvě až tři století však najednou nastal nepochopitelně závratný rozvoj celé jejich civilizace.

Kolosální stavby

Anasaziové začali budovat gigantické stavební komplexy, zvané puebla. Největší z dosud objevených – se sedmi stovkami místností – nese jméno Pueblo Bonito. Ještě záhadnější, než nepochopitelně ohromná rozlehlost, je jejich rozmístění. Jsou totiž rozloženy v dokonalé souřadnicové síti s pravidelnými vzdálenostmi s dodržením i takových detailů, jako je umístění dveří či ventilačních otvorů. Který geniální architekt navrhnul tuto stavbu před 1100 lety? A proč to udělal právě tímto způsobem?

Pro současné vědce je hádankou už to, jak vůbec mohl někdo obří celky postavit. Vždyť Anasaziové neznali kola ani nepoužívali tažný dobytek. Jen pro samotné zastřešení by museli dotáhnout vlastníma rukama z asi sto kilometrů vzdálených horských pralesů více než dvě stě tisíc kmenů vážících až půl tuny. Přitom na každý z největších komplexů bylo podle odhadu použito asi padesát milionů kamenů!

Anasaziové však vybudovali také tisíce kilometrů dlouhou síť rovných silnic včetně mostů či nájezdů, které spojují osmdesát míst a jsou až dvanáct metrů široké. Silnice se přitom ze dna kaňonu Chaco rozbíhají přes okolní plošiny do všech světových stran. Nabízí se proto otázka, proč to dělali, když k pochodu by jim stačily i úzké cesty vznikající bez větší námahy?

Astronomický počítač

Další obrovskou záhadou je rozsah jejich hvězdářských znalostí. Na hoře Fajada Butte nebo-li Sluneční dýka zřídili úžasné „zařízení“, které bychom mohli označit za kombinaci observatoře, planetária a orloje, anebo při troše fantazie za kamenný počítač. Pohyb vesmírných těles se zde totiž v astronomicky významných dnech přesným způsobem promítá do obrazců vytesaných v kameni.

Když štěrbinou ve skále, podle které je hora pojmenována, projdou paprsky slunce při jeho východu ve dnech slunovratu či rovnodennosti, dopadnou jako dýka na střed jedné ze dvou spirál vytesaných do kamene. Paprsek pak putuje po obraze a označuje tak jednotlivé dny slunovratu. Prostřednictvím tohoto dokonalého zařízení lze dokonce přesně předpovídat nejen pohyb Slunce, ale také Měsíce.

Obdobným způsobem, jako Sluneční dýka, však mohou sloužit i jednotlivá puebla, která mají podle slunovratových dní orientovány dveře, okna či výklenky, některé z nich souvisí zase s pohybem Luny. Anasaziové jako jediní na světě dokonce zakomponovali do svých staveb i 18,5 roku trvající lunární cyklus.

Kultovní rituály

Vědci nejdříve odhadovali počet obyvatel velkých puebel na více než tisíc, podle nedávných výzkumů však tyto stavby k stálému bydlení vůbec nesloužily. Svědčí o tom nepatrný počet ohnišť a malé množství odpadků. Navíc většina místností byla zcela oddělena a izolována od ostatních pokojů i od vnějšího okolí. Odborníci se proto nyní domnívají, že se jednalo o velká obřadní místa, která byla pravidelně užívána, po většinu času však zůstávala prázdná. K čemu uzavřené prostory sloužily a o jaké úžasné rituály se muselo jednat, když se „vyplatilo“ věnovat takové gigantické úsilí na neobydlené stavby, však vědci netuší.

Hlavním centrem v každém případě byly tajemné kultovní části zvané Kiva, které měly kruhový tvar, byly zahloubené do země a přístup do nich byl možný pouze shora po žebříku. Uvnitř se nacházela kruhová lavice, jámy na oheň a kanál pro přívod vzduchu k němu. Záhadných obřadů se však prý nezúčastňovali jen živí lidé, ale i mrtví, kteří měli přicházet z otvorů uprostřed podlahy.

Chaco kaňon – shromaždiště klanů

Současní obyvatelé této oblasti jsou indiáni Hopi, Zuni i další a všichni se považují za potomky Anasaziů. Podle jejich pověstí byl kaňon Chaco shromaždištěm klanů, na kterém si měly vyměňovat své obřadní zkušenosti.

Archeologové zde dosud odhalili patnáct velkých Kivas, schopných pojmout až několik set lidí najednou, a více než stovku menších.

Je ale zajímavé, že tito indiáni dodnes žijí v moderních pueblech, ve kterých vždy stojí také Kiva. Účast kohokoliv jiného na svých obřadech nepovolují. V posledních letech nesouhlasí ani s pokračováním archeologického bádání, nejsou dokonce ochotni hovořit ani o skalních kresbách, které stále vytvářejí.

Kam a proč zmizeli?

Kaňon Chaco opustili Anasaziové někdy na přelomu 12. a 13. století a za dvě stovky let jako by se po nich slehla zem. Podle mýtů kmene Hopi odešli, protože je zavolal Velký duch. Klíč k vyřešení této hádanky se však může nacházet v legendách o počátcích této civilizace. Zunijské mýty totiž hovoří o stvoření jakýmsi hermafroditním bohem, kterého zároveň ztotožňují s nebeskou klenbou. Boží synové prý sestupovali na Zemi v „šípech z blesků“ a přinesli sem život i „myšlenku“. Jakýsi kněz pak od nich obdržel zvláštní posvátný předmět, kterým mimo jiné dokázal přivolávat déšť. Ten byl uchováván v záhadném pueblu Itiwana, které mělo být středem světa.

I když do dnešního dne bylo v kaňonu Chaco objeveno téměř čtyři tisíce archeologických míst, prozkoumáno bylo pouhé jedno procento z nich. Kdo ví, co se ještě pod povrchem nekonečně rozlehlých prostor obývaných před tisícovkou let záhadnou civilizací Anasaziů skrývá. Pokud se podaří vše důkladně probádat, možná najdeme také odpověď, proč své centrum v Chaco tak náhle opustili.

Dodatok

Téma Anasazi nie je pre našich čitateľov úplne neznáma (Strážcovia času a osud sveta). Je základnou časťou úvodu k materiálom Tvorcov Krídel. Originál nájdete na tejto adrese, v českom jazyku tu.

V rokoch 1998-2002 sa pani Anne Lawrason Marshall z Univerzity v Idaho podujala unikátnym spôsobom zmapovať posvätné miesta národu Anasazi. Použila dnes tak obľúbenú dokumentačnú technológiu QTVR (zjednosušene povedané umožňuje prehliadanie terénu “priamo”, akoby ste boli v centre diania a rozhliadate sa)…

Ak vás téma zaujala, kliknite na nápis Anasazi great houses a vydajte sa po stopách tohoto unikátneho duchovného národa (mapa je aktívna… Zvoľte miesto, z ktorého chcete pozorovať terén-sú označené ako QTVR…chvíľu potrvá natiahnutie dát v závislosti od rýchlosti linky… Kurzorom vojdite do obrázku a pohybujte so stlačeným ľavým tlačítkom v smere prezerania)…

nový vek.com