Rok 2015 se stal  nebezpečným rokem. Války se šíří po celém světě. Stupňují se bombardováním nových zemí, které  jsou pustošeny se stále větší intenzitou.

Země, ve kterých po nedávných volbách nastaly poměrně mírové změny, jsou nyní na pokraji občanských válek.

Jsou to války bez vítěze, ale se spoustou poražených; války, které nemají konce; války, kde se imperiální okupace potýkají s dlouhotrvající odolností.

Nekonečné proudy válečných uprchlíků zaplavují hranice. Zoufalí lidé jsou zadržováni, ponižováni a trestáni za to, že jsou přeživší a obětí imperiálních invazí.

Nyní hlavní jaderné mocnosti měří své síly v Evropě a Asii: NATO proti Rusku, USA a Japonsko proti Číně. Sloučí se tyto proudy krve a válek do jedné radikální divočiny, která vyčerpá vzácný život nas této planetě?

Zničená Sýrie

Zničená Sýrie

Není pochyb o tom, že války a vojenské hrozby nahradily diplomacii, vyjednávání a demokratické volby, a jsou hlavním prostředkem řešení politických konfliktů. V roce 2015 se války rozšířily přes hranice a eskalovaly v jejich intenzitě.

Spojenci NATO, USA, Turecko a EU otevřeně napadly Sýrii leteckými údery a za pomocí pozemních jednotek. Existují plány na obsazení severního sektoru zpustošené země, a k vytvoření toho, co Erdoganův režim nazývá „nárazníková zóna“ pročištěním regionu od obyvatel a vesnic.

Pod záminkou „boje proti ISIS“, turecká vláda bombarduje Kurdy (civilisty a bojovníky odporu) a jejich syrské spojence. Na jižní hranici Sýrie, americké speciální jednotky urychlily a rozšířily své operace z jejich základen v Jordánsku jménem žoldnéřských teroristů- financovaných prostřednictvním států Perského zálivu.

Více než 4.000.000 Syřanů uprchlo ze svých domovů a více než 200.000 jich bylo zabito od momentu, kdy byla před čtyřmi lety za podpory USA, EU, Turecka a Saudské Arábie zahájena válka proti světské syrské vládě.

Desítky teroristů, žoldáků a sektářských skupin přeměnily Sýrii v soupeřící poddanství, vydrancovaly její hospodářství a kulturní zdroje a snížily syrskou ekonomiku o více než 90 procent.

Vojenské intervence USA, EU a Turecka rozšířily válku do Iráku, Libanonu atd. Turecko útočí proti vládám, etnickým menšinám a občanské společnosti.

Feudální, monarchistická Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty napadly Jemen za pomocí tanků, zahájily letecké údery proti zemi, která nemá vzdušnou obranu. Hlavní města a vesnice jsou zdevastovány. Saudské pozemní síly a obrněná vozidla zabíjí tisíce lidí-většinou civilistů. Brutální saudská letecká a námořní blokáda přístavů v Jemenu vedla k humanitární krizi, kvůli které tisíce Jemenců čelí hladu, záměrně vnucenému groteskní a bohatou monarchií.

Bojovníci jemenského odporu, vyhnáni z velkých měst, se připravují na prodloužené partyzánské války proti saudským monstrům a jejich loutkám. Jejich odolnost se už šíří přes hranice absolutistické saudské diktatury.

Brutální izraelská okupační vojska, ve spolupráci s ozbrojenými „osadníky“ kolonisty, urychlily jejich násilné zabírání palestinských území. Chtějí urychlit etnické čistky Palestinců, beduínů, Drúzů a křesťanských obyvatel, a nahradit jejich komunity rasistickými  koloniálními osadníky.

Denní útoky proti obrovským „koncentračním táborům“ v Gaze doprovází ozbrojené blokády půdy, vzduchu a vody, brání v rekonstrukci desítek tisíc domů, škol, nemocnic, továren a infrastruktury, které zničila loňská izraelská blesková válka.

Izrael pokračuje v anexi a etických čistkách palestinského území a vylučuje diplomatický proces; koloniální války byly a jsou nadále politikou Izraele při jednání s arabskými sousedy a zajatou populací.

Africké války, v důsledku dřívějších zásahů USA a EU, i nadále pustoší kontinent. Somálsko, Súdán, Keňa a Libye se zmítají v krvavých střetech mezi Západem podporujícími režimy a ozbrojenými islámskými a nacionalistickými hnutími odporu.

Po celé severní a subsaharské Africe, Západem podporované režimy vyvolaly ozbrojené konflikty v Libyi, Nigérii (Boko Haram), Egyptě (ISIS, Muslimské bratrstvo atd.), Čadu, Jižním Súdánu, Somálsku a jinde.

Imperiální zadavatelé egyptských a etiopských diktátorů vládnou železnou pěstí- financováni a vyzbrojováni svými sponzory ze Západu.

Imperiální války zuří na celém Středním východě a v jižní Asii. Stovky zkušených baasistických iráckých vojenských důstojníků, kteří byli vyhnáni nebo uvězněni a mučeni americkou okupační armádou, mají nyní společné zájmy s islámskými bojovníky a vytváří ISIS a účinně zabírají třetinu Iráku a strategická pásma Sýrie.

V Bagdádu jsou denně bombové útoky, které podkopávají amerického klienta. Strategické zálohy ISIS nutí USA pokračovat a stupňovat jejich přímou bojovou úlohu.

Turecká vzdušná válka proti Kurdům v Iráku bude eskalovat na válku v severním Iráku a rozšíří se na jihovýchod Turecka.

Blíže k „domovu“, Západem podporovaná změna režimu v Kyjevě a pokus nasadit k moci diktátorský prozápadní oligarchistický režim na Ukrajině vyvolala dlouhotrvající občanskou válku, která devastuje zemi.

USA, Anglie, Polsko a další země NATO jsou hluboce oddáni v tlačení války až k ruským hranicím.

Je zde nová studená válka, s uvalením rozsáhlých ekonomických sankcí ze strany USA a EU proti Rusku a pořádáním významných vojenských cvičení NATO na ruském zápraží. Není žádným překvapením, že se tyto provokace setkaly s odpovědí ze strany Ruské federace, která významně posiluje své vojenské síly. Válka na Ukrajině nyní eskaluje ke globální konfrontaci a může se přesunout směrem k jaderné válce.

Americký loutkový režim v Afghánistánu čelí velkému pokroku Talibanu ve všech regionech, včetně hlavního města Kábulu.

Afghánská válka se stupňuje a Amerikou podporovaný režim v Kábulu je na ústupu. Američtí vojáci stěží postupují ze svých bunkrů.

Mezitím, co vojenské zálohy Talibanu a jejich vůdci požadují úplnou kapitulaci amerických loutek v Kábulu a stažení amerických vojáků, reakce USA bude prodloužená eskalace války.

Pákistán, plný amerických zbraní, čelí velkému konfliktu u svých hranic s Indií a permanentní válce u jeho poloautonomní severozápadní hranice s islámskými a etnickými partyzánskými hnutími Pashtu podporovanými regionálními politickými stranami. Tyto strany de facto kontrolují severozápadní region a poskytují útočiště a zbraně bojovníkům Talibanu, kteří působí v Afghánistánu a Pákistánu.

Ozbrojené etno-náboženské konflikty přetrvávají i v západní Číně, Myanmaru a severní Indii. Rozsáhlá lidová hnutí odporu působí na militantním severovýchodě Thajska proti současné vojensko-monarchistické diktatuře Bankoku.

Ve 21. století, v jižní a jihovýchodní Asii, stejně jako ve zbytku světa, války a ozbrojené konflikty se staly hlavním způsobem řešení etnických, sociálních, kmenových a regionálních rozdílů, kde se diplomacie a demokratické volby staly zastaralé a neefektivní.

Latinská Amerika- na okraji

Narůstající násilné mimoparlamentní pravicové hnutí, zaměřené na svržení zvolené středolevé latinskoamerické vlády, čelí velkým konfrontacím se státem a jeho obrovským počtem příznivců.

V Ekvádoru, Venezuele a Brazílii, Amerikou podporované opoziční skupiny jsou zapojeny do násilných demonstrací, které chtějí vypudit zvolenou vládu. V případě Ekvádoru, „populární sektory“, včetně domorodých vůdců a odborového hnutí, vyzvaly k „povstání“ vyhnat prezidenta Correa. Zdá se, že zapomínají na skutečnost, že silně pravicoví oligarchové, kteří nyní ovládají klíčové úřady ve třech hlavních městech (Guayaquil, Quito a Cuenca), budou ti, pro které budou tyto „povstání“ přínosem.

Znovuožívající zaprodanci chtějí násilnou změnu režimu, jako první krok směrem k „očištění stavu“ desetiletí sociálních reforem, nezávislých regionálních organizací a nezávislé zahraniční politiky.

„Občanská válka“ je možná v tomto okamžiku příliš silné slovo pro situaci v Latinské Americe- ale je to směr, kterým Amerikou podporovaná opozice směřuje. Tváří v tvář nepořádku a obtížnosti vytlačit úřadující režimy prostřednictvím voleb, USA a jejich místní přisluhovači se rozhodli pro choreografii pouličního násilí, sabotáží, stanného práva a převratů- které následují sanovanými volbami z Amerikou prověřených kandidátů.

Válka a násilí proudí nekontrolovatelně přes Mexiko a většinu Střední Ameriky. Amerikou podporovaný vojenský převrat vyhnal populárního demokraticky občany zvoleného, nezávislého prezidenta Zelaya v Hondurasu. Následný loutkový režim USA zavraždil a uvěznil stovky prodemokratických disidentů a donutil tisíce lidí prchnout před násilím.

V roce 1990 Spojenými státy zprostředkovaná „mírová dohoda“ v Salvadoru a Guatemale účinně zablokovala všechny agrární reformy a přerozdělování příjmů, které by vedly k obnovení jejich občanské společnosti. To vedlo k více než dvěma dekádám masových nespokojeností, vzestupu ozbrojených gangů, které s počtem členů přes 100.000 a v průměru šest až deset tisíc vražd ročně učinily ze Salvadoru vražednou zemi. Roční počet vražd v rámci Amerikou zprostředkované „mírové dohody“ nyní přesahuje počet obětí během občanské války.

Skutečný masakr se ale děje v Mexiku. Více než 100.000 lidí bylo zavražděno během deset let trvající, Amerikou podporované „války proti drogám“- války, která se stala státem podporovanou válkou proti mexickému lidu.

Vnitřní válka umožnila mexické vládě privatizovat a prodat korunovační klenot národního hospodářství – ropný průmysl. Zatímco tisíce Mexičanů je terorizováno a vražděno, ropné společnosti USA a EU jsou pečlivě chráněny drogovými barony. Stejná mexická vláda, její policie, úředníci a vojsko, kteří spolupracují s drogovými barony v přerozdělování miliard dolarů z drog, chrání zahraniční ropné společnosti a jejich manažery. Koneckonců, o narko-dolary se perou i banky v New Yorku, Miami, Los Angeles a Londýně!

Z regionálních na jaderné války

Regionální a místní války se šíří ve stínu hrozící světové války. Spojené státy přesunují své zbraně, letadla, základny a personál k ruským a čínským hranicím.

Nikdy v historii nebylo umístěno tolik amerických vojáků a válečných letadel na tolika strategických místech, často méně než hodinu jízdy od velkých ruských měst.

Ani během studené války neuvalily Spojené státy tolik ekonomických sankcí proti ruským podnikům.

V Asii, Washington organizuje hlavní obchodní, vojenské a diplomatické smlouvy, jejichž cílem je vyloučit, a podkopat růst Číny jako obchodního konkurenta. Washington se zabývá provokativními aktivitami srovnatelnými s bojkotem a blokádou Japonska, což vedlo k druhé světové válce v Asii.

Otevřená proxy-válka na Ukrajině, je možná prvním výbuchem třetí světové války v Evropě. Amerikou a EU podporovaný puč v Kyjevě vedl k anexi západní Ukrajiny. V reakci na hrozbu násilí vůči většině etnických Rusů na Krymu a ztrátě své strategické námořní základny na pobřeží Černého moře, Rusko anektovalo Krym.

Před vypuknutím druhé světové války Německo anektovalo Rakousko. Podobným způsobem jak USA a EU nainstalovaly loutkovou vládu v Kyjevě násilným pučem, činí podobné kroky ve Střední Asii. Vojenské posilování zahrnuje umístění velkých, útočných vojenských základen v Polsku.

Nově zvolený silně pravicový režim prezidenta Andrzeje Dudy ve Varšavě požadoval, aby se Polsko stalo ústřední vojenskou základnou NATO a přední linií ve válce proti Rusku.

Války další války a nikdy nekončící proudy uprchlíků

Západní imperialistické války zdevastovaly životy a živobytí desítkám miliónů lidí v jižní Asii, severní a subsaharské Africe, Střední Americe, Mexiku, Balkáně a nyní i na Ukrajině.

Čtyři milióny syrských uprchlíků se připojili k miliónům Afghánců, Iráčanů, Jemenců, Somálců, Libyjců, Palestinců a súdánských uprchlíků prchajících před západními bombami, bezpilotními letouny a zástupnými žoldáky, kteří pustoší jejich země.

Milióny válečných uprchlíků utíkají do bezpečí směrem k západní Evropě, spolu s milióny ekonomických uprchlíků.

Mezi civilním obyvatelstvem západní Evropy nastává panika kvůli stovkám tisíc uprchlíků, kteří překračují Středozemní moře, Egejské moře a Balkán.

Denně zahyne mnoho utečenců. Desítky tisíc jich zadržují detenční centra. Místní pracovní trhy jsou nasycené. Sociální služby před kolapsem.

Spojené státy staví zdi a integrační tábory pro miliony lidí, kteří se snaží uniknout před krutými následky imperiálních tahů v Mexiku, narko-terorem a podvodným „mírovým“ násilím ve Střední Americe.

Mezitím co války Západu eskalují, množí se zoufalí uprchlíci. Chudí a opuštění šplhají na brány a křičí: „Vaše bomby a vaše destrukce zničily naší vlast, to nás přivedlo tady, teď se musíte s námi vypořádat ve své vlasti.“

Podněcování třídních válek mezi uprchlíky a „domorodci“ imperiálního Západu- nemusí být na pořadu dne, ale i tak je budoucnost „občanské“ společnosti v Evropě a USA bezútěšná.

Mezitím se na obzoru objevují ještě větší války, kde budou další milióny civilistů postaveni tváří v tvář hladovění, prchání se svými rodinami, nebo boji o svou zemi. Řady ostřílených a rozzuřených odbojářů se hromadí v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Jemenu, na Ukrajině a jinde.

USA  se stávají ozbrojenou pevností. Americká policie považuje marginalizované občany za okupační armádu, napadá Afroameričany, imigranty a disidenty- zatímco rabuje chudé komunity a chrání bohaté.

Závěr

Válka je všude a expanduje: Neexistuje kontinent nebo region, velký nebo malý, který by se vyhnul válce.

Imperiální války zrodily lokální války, podněcujíc masové boje v nikdy nekončícím cyklu. Neexistují žádné skutečné diplomatické úspěchy! Neexistují žádné trvalé, životaschopné mírové dohody!

Někteří učenci mohou proti této analýze protestovat: Poukazují na nedávné sblížení USA a Kuby jako na úspěch. Oni pohodlně zapomenou, že USA stále rozvrací největšího obchodního partnera Kuby, Venezuelu; že hlavní místní přisluhovači Washingtonu požadují změnu režimu kubánských spojenců v Ekvádoru, Brazílii a Bolívii, a že Washington stále více ohrožuje kubánské alternativní trhy v Rusku a Číně. Vize americké vlajky plápolající ve větru na americkém velvyslanectví v Havaně dělá jen málo k zakrytí železné pěsti Washingtonu, který ohrožuje kubánské spojence.

Jiní se odvolávají na mírovou dohodu mezi USA a Íránem a označují ji za velký úspěch. Oni ale ignorují, že USA podporují krvavou saudskou invazi do sousedního Jemenu a masakr šíitských komunit; ignorují fakt, že USA poskytly Izraeli kompletní plány celého íránského obranného systému, a že USA a EU bombardují bez milosti íránského syrského spojence.

Pokud jde o americkou dohodu s Kubou a Íránem, jedná se jen o strategické, nebo jen taktické imperiální kroky, připravující se na ještě větší útoky?

Válečná epidemie neustupuje.

Váleční uprchlíci stále přibývají, nezůstaly jim žádné domovy ani jejich společenství.

Chaos a ničení jsou na vzestupu; nekoná se žádná přestavba roztříštěné společnosti, ne v Gaze, ne v Fallujahu, ne v Donbasu, ne v Guerreru, ne v Allepu.

Evropa cítí otřesy velkého požáru.

Američané stále věří, že je ochrání dva oceány. Je jim řečeno, že umístění raket NATO na ruských hranicích, umístění válečných lodí u čínských břehů a stavění elektrifikovaných zdí a ostnatých drátů podél Rio Grande je ochrání. Taková je jejich víra v jejich politické vůdce a propagandisty.

Jaká hromada lží! Mezikontinentální rakety mohou klidně pršet na New York, Washington a Los Angeles.

Je na čase se probudit!

Je na čase zastavit střemhlavý pád Západu k třetí světové válce!

Kde začít? Libye byla nenávratně zničena; tam je již příliš pozdě! Sýrie, Irák a Afghánistán jsou v plamenech. Potápíme se stále hlouběji do války, i když je nám řečeno, že se americká vojska stahují! Ukrajina nasává stále více zbraní a více vojáků!

Může opravdu existovat mír s Íránem, pokud občané USA nemohou kontrolovat svou vlastní vládu, která tančí tak, jak Izrael píská? Izrael trvá na válce, kterou za něj udělají Američané! Jak jednou řekl izraelský válečný zločinec a premiér Ariel Šaron nějakým ustaraným americkým sionistům: „ Potíže s USA? Vždyť je vedeme za nos!“

Stačí se podívat na vyděšené rodiny prchající před krveprolitím z Blízkého východu nebo Mexika.

Co je třeba udělat?

Kdy snížíme naše ztráty a setřeseme pouta těchto válečných zločinů – zahraničních i tuzemských?

Globalresearch/svobodnenoviny.eu