KnihyA

Přeji vám, abyste našli v životě vše, co hledáte. S láskou a úctou Jiří Buráň

Průvodcem cestou poznání – transformační proces v přímém přenosu

Průvodcem cestou poznání, Leonard Enlaluz, překlad a technická úprava Jiří Buráň

Obsah: Tato kniha popisuje celý transformační proces. Dočtete se, proč nám vznikají určité životní situace, jak je vnímat, jak si vytvořit svou vlastní budoucnost. Odhalíme zásadní tajemství o člověku jako hmotné a duchovní bytosti, informace o lidských schopnostech a návod k propojení s Vesmírem. Pokud se vydáte na cestu poznání, tak vám kniha poskytne spoustu užitečných rad. Stane se vaší učebnicí. Práce průvodce je nenahraditelná. Pokud se vám má proces podařit, tak je to z velké části zásluha právě průvodce.

Pokud budete mít zájem se rozvíjet, můžete se k nám přidat. Vytváříme spolupracující skupinu a za vzdělání se nic neplatí! Připravujeme další informační a vzdělávací materiál…

❤❤❤    Kontakt: knihy.a@gmail.com

Obsah knihy:

Předmluva

1.Virus

2.Noční můra

3.Vize

4.Probuzení v Peru

5.Zkoušky a háčky

6.Můj šaman

7.Vodopád vzpomínek

8.Setkání s Kristem

9.Vesmírné zákony

10.Strachy, iluze, poznání

11.Intuice

12.Svědectví

13.Odjezd

14.Pochopení Krista

15.Poslání průvodce

16.Vesmírní učitelé

17.Návrat domů

18.Prožitky a vzpomínky

19.Vědění a techniky

20.Šamanský kruh

21.Cestou poznání

Ukázka z knihy:

Kapitola 9. Vesmírné zákony

 

Další den uběhl jako voda. Plní očekávání se těšíme na večerní rituál. Začínáme opět tancem v kruhu. Všechno probíhá podobně jako předešlou noc. Kruh, tanec, šamanův zpěv. Po rituálu využívám první příležitost k odchodu spát. Zalézám do spacáku a TĚŠÍM se na nový „SEN“.

Za krátkou chvíli se objevuje žlutobílé světlo, které mě zaplavuje až do posledního koutku mého těla. Je to velmi uklidňující, naplňující bezpečím a spokojeností, zcela bez známky strachu. Začínám v sobě opět cítit hlas. „Jsi připraven?“ „Ano,“ odpovídám telepaticky myšlenkou. „Dejte mi vše, co potřebuji na své cestě za poznáním, tak abych viděl, slyšel a rozuměl“. Světlo mnou prostoupilo ještě hlouběji. „Začneme tě učit.“ „Učit? A čemu mě chcete učit?“ Zvědavě se ptám. „Budeme tě učit PRAVIDLŮM VESMÍRU. ZÁKONŮM, které už dávno znáš. Budeme tě učit tomu, na co jsi zapomněl. Naučíme tě poznat sebe sama. Potom tě naučíme rozumět všemu ostatnímu.“

„To zní zajímavě a lákavě. Nedovedu si však představit, jak se tyto sny mohou provázat s mým fyzickým životem.“„Jednodušeji než si myslíš,“ přišla další odpověď. „Pouze to, co se naučíš, aplikuj do svého života. Možná se ti to bude zprvu zdát divné, nesmyslné a NEROZUMNÉ. Přesto se tím řiď a sleduj, jak se to projeví v čase.“ „Dobře tedy, VĚŘÍM, ale jak mám vědět, že dobře rozumím tomu, co mi říkáte?“ „Je to stejné jako u lidí. Jeden druhému něco řekne a nějak to myslí. Ten druhý to více či méně pochopí. Každopádně to na základě aspektu zkušeností, které ovlivnily jeho život, PŘIZPŮSOBÍ sobě. Pokud to předá dál a přidá do toho to své, vrátí se to po několikerém předání zpět k tomu prvnímu člověku naprosto zkreslené.“ Přichází smích několika bytostí, které nevidím a tentokrát ani necítím. Jediné co vnímám je světlo, které mě obklopuje. Je hodně podobné tomu, které vycházelo z mých zad, když jsem ležel na zvláštním stole ve společnosti srandovní sloní bytosti.

„Vidíš? Už se učíš, aniž bychom ti cokoliv řekli,“ přichází odpověď, kterou cítím někde uvnitř. „Takto přesně to chodí. Knihy a podobné věci jsou dobré pouze jako zápalka, nikoliv dogma. Pamatuj si, že naučit se neznamená pochopit. Pochopit je radost, nikoliv starost, i když to někdy může být těžké.“ „To je zajímavý názor,“ posílám svou poznámku po SVĚTLE NAHORU. Obligátně přichází smích. Vesmír je asi plný uchechtaných bytostí. Ještě jsem nechápal, proč se mi tak rádi a často smějí. To přišlo až časem, který mnohé vysvětlil a doplnil. „Co se tedy mám učit, co mám v SOBĚ zase objevit?“ Pokládám otázku do světla. „Nejdříve poznej sebe sama. Vzpomeň si, co se ti kdy v tvém BYTÍ přihodilo a proč. Potom pochopíš, co jsi nepochopil a díky tomu se ti vysvětlí vše, co tě v životě potkalo v dobrém i ve zlém.“

„Hmm, to je jasná, ale přitom složitá kombinace slov. Určitě to je velká výzva.“ Po mé odpovědi přichází další smích. „Mnoho věcí je složitých proto, abys pochopil, že jsou v podstatě úžasně jednoduché.“ „Znamená to tedy, že náš život je složitý nebo naopak nedostačující?“ „Ani jedno, pouze NEVYJADŘUJÍCÍ.“ „Musím přiznat, že se pomalu začínám v té kupě slov a myšlenek ztrácet. Když nad tím přemýšlím, tak najdu mnoho variant, jak je vysvětlit.“ Tentokrát přichází smích se slovy: „Víš co je na Vesmíru to nejkrásnější? Každý jsme tvůrcem, učitelem a také VLASTNÍM SPASITELEM.“

„Pěkně děkuji, to je zase barev v jedné větě,“ trochu rozzlobeně posílám nahoru. „Ano je. A přesně to je ta krása, ta SVOBODA.“ „Svoboda? Ta neexistuje, to je nesmysl,“ namítám. „Svoboda je iluze. Svobodně se dá žít pouze na úkor jiných, protože pokud se snažíš žít v dobrém a svobodně, vždy najdeš někoho, koho to nějak omezí, ovlivní a poškodí.“ Zase nával smíchu. I když teď ho bylo více, jako by se přidávali další a další do této polemiky. Nejsou však diskutujícími, ale POZOROVATELI, posluchači a diváky. Nikterak se necítím ohrožen a v ničem mě to NEOMEZUJE. Začínám si připadat jako zvířátko v ZOO, jako HEREC nějaké reality show.

„I svoboda má mnoho podob. Je jen na tobě jak ji vnímáš. Pokud je někdo OPRAVDU svobodný, NIKDY jej tou svou svobodou omezit nemůžeš. A svobodný můžeš zůstat, i když tě někdo v něčem omezuje. To se dá ještě dělit do více skupin nebo rovin. Tedy nic jiného nám v podstatě nezbývá. Pokud žiji svobodně, respektuji svobodu jiných kolem sebe. Společnost musí mít nějaká pravidla pro soužití celku proto, aby mohla vyniknout individualita jednotlivce. Nicméně pravidla musí být jasná, jednoduchá a tolerantní. Dalo by se říci, chovej se tak, jak chceš, aby se druzí chovali k tobě.“

„Zajímavá myšlenka, musím uznat. Nicméně to je už hodně staré rčení. Znamená to tedy, že celek dokáže být svobodný i když je omezován společenstvím samotným?“ „Ano, protože jinak to nejde. Pokud chceš být svobodný, musíš být svobodný pro celek, nikoliv pro sebe. A aby to nebylo tak jednoduché, proto, aby byl celek svobodný, musíš být hlavně svobodný sám se sebou a v sobě.“ „Hmm, to je opravdu tak složité až je to úplně jednoduché.“

„Je to mnohem složitější a zároveň jednodušší. Záleží, ze které DIMENZE hustoty se na to DÍVÁŠ. Vše se vším souvisí a vzájemně se ovlivňuje. Rozumíš tomu dobře?“ „Ano rozumím, ale i tak se to vždy na různých ÚROVNÍCH projeví jinak. To je opravdu zajímavá myšlenka.“ Uznale souhlasím. „Není to myšlenka, je to ZÁKON. Zákon Vesmíru.“ „Zákon Vesmíru? Co to znamená?“ Ptám se. „Vše má svůj čas, přeskakuješ z jednoho na druhé. Ale i to je vpořádku. Ovšem pro tvé omezení to může být hodně zkreslující.“

„Omezení? Jaké omezení?“ Nechápu. „Já jsem ve svém bytí hodně omezován smýšlením společnosti, ve které žiju a která mě ovlivňuje. Ale nevím, o jakém omezení je řeč.“ Opět smích. Připadá mi, že přibývají další a další diváci, jako by se zvýšovala sledovanost. „Dnes už toho necháme. Dáme ti telefon, abychom mohli být v neustálém spojení,“ přichází hlas ze světla. „Jasný, dejte mi telefon. A to jako dostanu nějaké telefonní číslo na někoho, komu mohu zavolat? Něco jako: Ahoj tady já kdo jsi ty?“ Snažím se být vtipný, i když někde uvnitř tomu rozumím víc než si chci připustit. „Není to takový telefon, jak jej znáš. Ber to jako výraz, který ti myšlený pojem nejlépe přiblíží. Spíše se jedná o takový videoholografický telefon, díky kterému budeš vidět, slyšet a rozumět.“

„Ty jo, tak tedy pojďme na to. Tyto sny mě opravdu začínají bavit“, obratem dodávám. Slyším smích, který přichází snad ze všech stran Vesmíru… Světlo, které mělo po celou dobu žlutou barvu, se mění na fialovou. Začínám cítit, jako když mi někdo sahá do mozku. Jako by skrz světlo a záření vznikalo v mé hlavě nějaké biologické trsátko na kytaru. Není to však nic nepříjemného. Naopak, tento sen se mi zdá hodně srandovní. V průběhu nějak ztrácím obraz a vše se mění v tmu. Připadá mi, že jsem usnul a nic dalšího si nepamatuju. Dneska spím asi déle než obvykle. Probouzí mě řev papoušků Ara. Jsou zelení, velcí asi 60 cm. Sleduji jejich úžasný akrobatický let a uvědomuji si, jací jsou to úžasní letci. Nevěděl jsem, že umí tak skvěle létat. Rodiče podobné chovají. Bohužel mají omezený životní prostor. Letu těchto akrobatů na svobodě si poprvé řádně užívám. Pochopil jsem spojitost mezi papoušky, chovanými v zajetí a místními.

V podstatě to byl obraz mého života. Tady jsem svobodný, na rozdíl od života doma. Uvědomuji si, že jsem nakupování v supermarketu vyměnil za volně dostupné zdroje potravy, které nabízí sama příroda všude kolem, kam se jen podívám. Vyměnil jsem čisté potraviny za jedovaté. Plně jsem obětoval svoji svobodu bytí, abych si pořizoval věci, které nepotřebuji. Celý den mě nesnesitelně bolí hlava. Proto se snažím raději usnout. Tlaky v hlavě putují sem a tam. Nejsilnější je u kořenu nosu na čele. Prošel snad všemi částmi mé hlavy. Bolest je tak silná, že raději nevylézám ze spacáku. Omezil jsem svůj pohyb pouze na záchod a jídlo. Tento stav trvá asi 2 dny.

Přichází za mnou jen šaman. Hluboce se na mě zadívá, ozve se jeho chichichi a s úsměvem odchází. Všiml jsem si, že jeho výraz zaznamenal drobnou změnu. Poprvé jsem ucítil pod jeho rouškou nekonečné radosti a lásky i trochu starostí. Většinou času jsem prospal. Přestal jsem chodit na rituály a nechtěl jsem si s nikým povídat. Když se za mnou někdo přišel podívat a promluvil, bylo to, jako by má hlava byla zvon. Každé slovo bylo kladivem bouchajícím do zvonu. Nebyl jsem schopen opravdu ničeho. Pouze jsem spal a spal. Při usnutí jsem pokaždé viděl svůj mozek. Byl fialový. Jedna část v ném však svítila poněkud výrazněji. Viděl jsem, jak se jednotlivé části spojují nějakou pavučinou fialově svítících žil. Všechno vycházelo z toho biologického fialovo-černého trsátka.

Viděl jsem, jak se postupně rozsvěcují různé části mého mozku, jedna po druhé. Pochopil jsem, která jeho část k čemu slouží a jaký má význam. Bohužel pod vlivem mnoha dalších okolností jsem na tuto informaci zase většinou zapomněl. Nejzajímavější a nejdéle trvající částí prosvětlování, byl úplný prostředek. Připadal mi jako mozek v mozku. Jako dávná minulost propojená se současností. Nejsem lékař a netuším, jak a co přesně funguje. Pokud jsem se PTAL, bylo mi odpovězeno. Nyní jsem to ZAPOMNĚL, protože už to nepotřebuji vědět. UPŘEDNOSTNIL jsem jiné věci na zapamatování, které používám stále.

Ovšem už tehdy jsem POCHOPIL, že všechno, co mi bylo ukázáno, nebudu schopen uchovat v plné míře, jelikož naše tělo má úžasný dar. Ten se jmenuje ZAPOMNĚNÍ.

………

Distribuce a příprava na tištěné vydání BooksQI, Providence, Mahé, Seychelles

Knihu lze objednat v elektronické podobě na www.knihya.cz . Platbu lze přepnout v CZK nebo EUR. Cena 110,-Kč / 4,00 EUR

Pro aktivní členy je vytvořena informační rubrika VZESTUP

Na Facebooku je diskusní fórum Průvodce transformací vědomí

3 Comments

  1. Mattarra

    1.3.2017 at 3:56

    Dobrý den,
    ráda bych si objednala knihu, Průvodcem cestou poznání,ale v knižním vydání,je to možné?děkuji za odpověď.
    Mattarra Marta

  2. MEFI MONE

    12.3.2017 at 20:47

    Tato kniha je tak silná, že si sama vybírá připravené čtenáře, kteři hledaji svou cestu za poznáním…

    Touto knihou se roztačí ne jen duchovní, ale i fyzická část. I když mám ještě mnoho před sebou, probuzení je tak lahodné. Neustále mě kniha oslovuje. Dokáže ohromit a nakopnout.

Napsat komentář

© 2017 KnihyA