„Mnoho lidí již podlehlo pokušení zajistit si v oblasti ekonomiky, umění nebo vědy pomocí podvodu slávu, čest a peníze. Když je takový podvod-falzifikát, podvrh či padělek odhalen, utrpí provinilec v nejhorším případě újmu na majetku a na cti. Avšak neodhalený podvod může změnit učebnice dějepisu!“

Těmito slovy se dá shrnout množství důkazů, které se dají odhalit v datech a denících muže Howarda Vyse, jenž v nitru Velké Pyramidy v prostoru tzv. odlechčovacích komor  objevilChufuovu kartuši.

První kdo pojmenoval stavitele Velké pyramidy byl antický historik Hérodotos. Ovšem i ten je zpochybňován, protože další z významných historiků Manetho, který byl egyptský kněz a historik žijící ve 3. století př. n. l. za vlády Ptolemaiovců, pojnemovává spisy Hérodota za smyšlené, pochybující o přítomnosti Hérodota v Egyptě a zprávy o Egyptě pokládá za nedůvěryhodné. Text Hérodota je pojat podle vkusu řeckých čtenářů smyšleně, protože často uvádí údaje spíše anekdotické než historické povahy.

Vyse se v roce 1837 vydává do Egypta, kde mu další dobrodruh Battista Galviglia ukazuje něktéré kvádry, o kterých se domnívá, že jsou označeny kameníky starého Egypta. Později se však zjistilo, že se jedná o přirozené zbarvení materiálu.

Vyse však netouží po archelogiské práci, ale nýbrž po významném objevu, který by ho proslavil. Proto se pouští do prohledávání tzv. Menkaureovy pyramidy, kde objeví na stropě nápis provedený červenou barvou se jménem panovníka. Podivný je však fakt, že Giovanni Belzoni, který již 19 let před Vysem prohledal pyramidu, se nike nezmiňuje o žádných nápisech poukazujících na Menkaurea.

Dějepisec Diorodos v roce 100 př.n.l. spekuluje o staviteli pyramidy jako o Menkaureovy, ale v té době neexistují žádné přímé důkazy. Vyse zřejmě než objevitelskou pravdu, používá již popsané spekulace, doplněné jeho falzifikáty.

Z dochovaných protokolů vyplývá, že v noci 12.02.1837 Vyse ve Velké Pyramidě s kolegou S. Perringem zkoumají trhliny nad tzv. Davisonovou komorou a za pomocí střelného prachu jsou objeveny další hermeticky uzavřené komory, kde jsou nalezeny na zdi hieroglify.

Již v dobách objevu je vše zpochybňováno a návštěvníci tvrdí, že znaky vypadají, jako kdyby byly namalovány včera. Nechme zaznít i některé z pozdějších komentářů např. Z. Sitchin a mnoho dalších: „Toto jméno je primitivní padělek!“ Všechno nasvědčuje tomu, že se o něj zasloužil právě Vyse. Sitchinovi se dokonce podařilo objevit předlohu, kterou Vyse použil při zhotovení svého padělku — byla jí Materia hieroglyphica od Johna Gardenera Wilkinsona, vydaná roku 1828. V této knize se autor na velmi důležitém místě dopustil chyby. „Ch“ ve jméně „Chufu“ bylo reprodukováno nesprávným symbolem. A právě tahle chyba byla objevena i na stěně obtížně přístupné komory. Taková chyba byla v Cheopsově době nemyslitelná! Navíc bylo jméno vyvedeno podezřele čerstvou barvou. Padělatel Vyse se však dopustil ještě výraznějšího přehmatu: Použil totiž obrázkového písma, které v Cheopsově epoše ještě vůbec neexistovalo, protože bylo vyvinuto až o několik století později.

A tak jsou dle tradičních egyptologů tvořeny dějiny lidstva. Jak zaznívá od  renomovaných egyptologů např. M. Lehnera a Z. Hawasse a dalších: „Nebudeme bořit námi vybudovanou historii…“. Tak jsou falešná zažítá paradigmata považována, a v dějepise učena, za pravdivá fakta.


Na ilustračním obrázku můžeme vidět srovnání se zápisem jména na stěně v Abydoském chrámu. Na této zdi je po obou stranách sepsán kompletní seznam panovníků od dob bohů [mimozemšťanů] až po 19. dynastii. Přičemž Cheops (Khufu) je evidován jako druhý panovník čtvrté dynastie.

Khufu-Abydos

Je důležité vědět, že pro staré Egypťany jejich vlastní jméno mělo velký význam! V Egyptě dokonce existoval trest zkrácení/změnění jména. Pokud si uvědomíte, že vaše jméno je životní mantra, má to velké důsledky. Je tedy zřejmé, že autoři (kameníci) královského listu si chybu dovolit nemohli. Lze tedy uvažovat, že pokud by nápis v odlehčovacích komorách byl autentický, byl by zapsán gramaticky správně.

zdroj: http://www.suenee.cz/podvodnici-v-dejinach-archeologie-aneb-jak-se-muze-stokrat-opakovana-lez-stat-pravdou/