KnihyA

Přeji vám, abyste našli v životě vše, co hledáte. S láskou, úctou a pokorou JB

Neznámý objekt na dně Baltského moře: Byla objevena mimozemská loď?

První zprávy o senzačním nálezu neidentifikovatelného objektu potopeného na dně Baltského moře se objevují již v loňském roce. Až letos se však odehrává důkladný průzkumný ponor do těchto míst. Má ozřejmit pravý charakter objektu a vyvrátit spekulace o tom, že by se snad mohlo jednat o mimozemskou loď. Jenže výzkumníci nepřináší odpovědi, nýbrž další otázky…full1_33436Příznivci záhad nechť zbystří pozornost. Jedno z největších mystérií současnosti leží na dně Baltského moře v Atlantském oceánu! V roce 2011 zde badatel Peter Lindberg a jeho tým objeví podivný objekt kulovitého tvaru. Leží v hloubce zhruba 90 metrů a měří něco kolem 60 metrů v průměru. O co se jedná? Vysvětlení je možná složitější, než se zdá. Sonar (zařízení detekující objekty pomocí ultrazvuku), který dno zkoumá, totiž odhalí 300 metrů dlouhou stopu táhnoucí se za objektem. Vypadá to, jako kdyby cosi těžkého spadlo či vletělo do moře, brzdilo a nakonec zakotvilo na místě. Jedná se snad o loď patřící mimozemským bytostem?

 

Nález jako z filmu
Celý případ začíná 19. července roku 2011, kdy švédská expedice Ocean X Team v čele s Lindbergem pátrá po vraku lodi. Členové týmu, jenž se zasadil o jednu z největších senzací současnosti, se označují za hledače pokladů a starodávných artefaktů potopených v moři. Jejich sonar toho dne zaměří objekt, který zprvu vypadá jako kamenitý útvar. Lindberg se dokonce domnívá, že by se mohlo jednat o něco podobného, jako je jihoanglický kamenný kruh Stonehenge! Snímek ze sonaru dají k dispozici médiím a záhada je na světě. Objekt svým tvarem snad každému připomíná slavnou filmovou loď Millennium Falcon ze snímku Hvězdné války. Veřejnost se proto ptá: Co když je potopený objekt ve skutečnosti mimozemská loď, která záměrně přistála (či snad nechtěně havarovala) na dně Baltu?

full2_33436Kameny, co hoří pod vodou?
Spekulace o návštěvě mimozemšťanů se ukazují být na místě. Peter Lindberg uvádí: „Nejprve jsme si mysleli, že to je jen kámen, ale tohle je něco jiného.“ Objekt má na své svrchní části díru ve tvaru vejce a kolem se nacházejí kameny připomínající ohniště. Jsou pokryty čímsi, co připomíná saze, a jak doplňuje Lindberg: „Jelikož nebyla zaznamenána žádná sopečná aktivita v oblasti Baltského moře, stává se nález ještě podivnějším.“ V roce 2012, poté, co shromáždí dostatek finančních prostředků, se potápěči rozhodnou podniknout další výpravu do neznámých hlubin. Doufají, že konečně přinesou jasné závěry. Jenže to se jim tak docela nepodaří. „Nemůžu vysvětlit, co jsme viděli. Šel jsem tam dolů, abych přinesl odpovědi, ale vrátil jsem se nahoru s ještě více otázkami,“ říká jeden z potápěčů Stefan Hogeborn a doplňuje: „Za dvacet let mé kariéry potápěče, zahrnující na 6000 ponorů, jsem neviděl nic podobného. Normálně kameny nehoří.“ Badatelé pořizují obsáhlou dokumentaci a z objektu odebírají vzorky, které se chystají podrobit analýze. Co se jim podaří zjistit?

Vstup do pekla, či poklad?
Zatímco probíhá výzkum a čeká se na jasnější závěry, spekuluje veřejnost o tom, co se na dně Baltu vlastně může nacházet. Kromě mimozemské lodi je jednou z teorií rovněž to, že objekt je jakousi zátkou, jež ucpává otvor do říše uvnitř Země, snad do samotného pekla. Další a zároveň reálnější hypotéza zase navrhuje, že může jít o pozůstatek některé starodávné civilizace. Údajně se zde však možná nachází rovněž obrovský poklad! Která z těchto hypotéz se nakonec potvrdí? Nedlouho po úspěšném ponoru průzkumné výpravy v letošním roce se objeví zprávy o podivném chování elektronických zařízení. Přestávají totiž fungovat, jakmile se potápěči ponoří do hloubky 200 metrů. „Cokoliv elektronického – i satelitní telefon – přestalo fungovat, jakmile jsme byli nad objektem. Když jsme se posunuli asi o 200 metrů, zase to naskočilo, poté, co jsme se vrátili nad objekt, zase to pracovat přestalo,“ popisuje Hogeborn. Záhada se stává stále komplikovanější.

Pod palbou kritiky
Informace o neznámém objektu na dně Baltského moře se upřesňují. Vypadá to, že dosahuje výšky 3–4 metry a jeho okraje jsou zaobleny jako houba. K teoriím o tom, co to může být, se přidávají další možnosti: asteroid či vulkán. U mnohých lidí však stále vede jediné – jedná se o mimozemskou loď! Nevysvětlitelnost celé kauzy je zneklidňující, a snad proto vyvstává kritika výzkumu švédských potápěčů. Je totiž známým faktem, že sonar, jenž použili, už v minulosti identifikoval některé objekty chybně. Přestože údajně rozpoznal některé objekty jako cizí, jednalo se ve skutečnosti o netypické uspořádání obyčejných balvanů. Došlo snad k mýlce i tentokrát? „Byl jsem docela připraven, že najdu kámen nebo útes, vrstvu či hromadu bláta, ale nebylo to nic z toho…,“ říká Lindberg, který se osobně přesvědčil, že žádné kameny tam dole nejsou. Kde je tedy pravda?

Pozůstatek z války?
Netrvá dlouho a na světě se objeví konkrétní odhad pravého charakteru neznámého objektu. Prý se může jednat o pozůstatek nacistické základny protiponorkové obrany z 2. světové války. Tuto možnost nastínil švédský specialista na 2. světovou válku a zároveň bývalý námořní důstojník Anders Autellus. Říká, že základna byla ve své době obrovskou stavbou s dvouplášťovým betonovým krytem, měřící až 60 metrů. K ní prý je ve své době připevněna kovová síť, tedy jakési pletivo, které má za úkol mást signály britských a ruských ponorek. To by vysvětlovalo, proč v okolí nefungují elektronická zařízení. Navíc v Baltském moři je podle odhadů až na 100 000 podobných historických artefaktů a nález jednoho z nich by nebyl ničím výjimečným. Je tedy záhada vyřešena?

Něco tu nesedí
Nacistická základna se zbraněmi proti nepřátelským ponorkám by jistě byla dobrým vysvětlením. Ovšem jak potom vysvětlit brzdnou dráhu táhnoucí se za objektem? Navíc jeho rozměry jsou až příliš velké. Mohla by se snad na dně Baltu nacházet největší základna, která v minulém století existovala? Bylo by však až příliš podezřelé, aby o ní nikdo nevěděl. Další otázky vzbuzuje to, jak je možné, že by i po tolika letech od války perfektně fungovalo zneškodňovací zařízení. Že by stále dokázalo uvádět mimo provoz i moderní elektronická zařízení? Podivné by bylo rovněž umístění takové základny. Nachází se totiž uprostřed Botnického zálivu. Pokud by však chtěli Němci chránit své loďstvo, umístili by toto zařízení pravděpodobně k ústí zálivu, kde se mu nepřátelé jen těžko vyhnou. Stefan Hogeborn k celé teorii říká: „Rozhodně to není betonová protiponorková základna. Neexistuje žádné realistické srovnání.“ Vypadá to tedy, že i tato hypotéza selhala. Co tedy leží na dně Baltu? Další výzkumy snad přinesou jasné závěry a především celou pravdu.

Michaela Vondrušková

http://enigma.rf-hobby.cz/index.php?locales=2&id_page=178&id_previous_page=249&nocache=1349851311.3336&inq=f9ece1eb69131f9f23fcb00199578151&ida=0&id_art=33436&sta=0&cislo=0&sea=0&=0&fid=0&nsrd=1&kty=0&checksum=815cdaca5196f77f4a6d6ec2aad9847c

3 Comments

  1. Chci se jen zeptat na tyhle nesrovnalosti:….”Leží v hloubce zhruba 90 metrů a měří něco kolem 60 metrů v průměru……”Nedlouho po úspěšném ponoru průzkumné výpravy v letošním roce se objeví zprávy o podivném chování elektronických zařízení. Přestávají totiž fungovat, jakmile se potápěči ponoří do hloubky 200 metrů”…….”Když jsme se posunuli asi o 200 metrů, zase to naskočilo…”Takže?? Do jaké hloubky??? 😀 😀

  2. Článek je převzat v originální verzi. Tedy i s uvedením mír…
    Redakce

  3. Michal Bobek

    11.3.2013 at 15:10

    Tady se jedná o špatný překlad. Objekt skutečně leží v hloubce 90m. Těch dvěstě mětrů je bráno jako vzdálenost od objektu. Mělo by to být takto: “Přestávají totiž fungovat, jakmile se potápěči ponoří 200 metrů od objektu.” Jinak ty přístroje nefungují ani nad hladinou.

Napsat komentář

© 2018 KnihyA