Pravděpodobně se narodil 28. března 1592 v Nivnici a zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu Jeho životní osud ovlivnila jedna z nejvýraznějších událostí sedmnáctého století – bitva na Bílé Hoře a následná třicetiletá válka. Během tohoto období zažily české země rozsáhlou vlnu rekatolizace. Když mu bylo 6 let, tak mu vyvraždili při tureckých nájezdech oba rodiče a on se jako zázrakem zachránil. Pak ho vychovával strýc v Uherském Hradišti.
.
V roce 1621 se musel Komenský jako příslušník protestantské církve i s rodinou skrývat, nejprve na východě Čech, na konci dvacátých let pak odešli do polského Lešna, které bylo s přestávkami jeho domovem až do roku 1656. Jan Amos Komenský byl nejznámějším představitelem Jednoty bratrské a zároveň se stal na dlouhá léta jejím posledním biskupem a byl po celé Evropě uznávaným učencem. Právě
.
Amsterdam se stal jeho dalším domovem po roce 1656, kdy v Lešně došlo k požáru a on přišel o značnou část své práce. Po bitvě na Bílé hoře, kdy Habsburkové zničili české stavy, byla pronásledována česká inteligence a také na Komenského byl vydán zatykač. V té době byl učitelem ve Fulneku. Bylo mu tehdy 24 let a zároveň byl knězem. Měl dvě děti a byl včas varován a tak utekl na panství Karla Staršího ze Žerotína a tam ve vykotlané vrbě začal sepisovat „Labyrint světa a ráj srdce“ a dokonce se mu podařilo ho ještě i vydat. A čeští exulanti když odcházeli do vyhnanství tak říkali: „Nezbylo nám více, než vzít si „Labyrint “ a bibli Kralickou, která původně byla 6 ti dílná, protože obsahovala velmi mnoho komentářů a ihned se ocitla na indexu.
.
Český národ byl velmi kulturní ve srovnání s ostatními národy, například čeština byla třetím jazykem, ve kterém byla bible vydaná. Prvním jazykem byla řečtina, druhým latina a hned třetím čeština. Hlavním cílem Jednoty bratrské bylo přímé spojení s Bohem a přímá cesta k němu, po vzoru raných křesťanů, to ovšem bylo to poslední, co by katolická církev chtěla dovolit, aby věřící obešli církevní, katolické manipulátory s dušemi a vědomím prostých lidí. Jednota bratrská spojovala lidi a budovala jejich sounáležitost, spojovala a zrovnoprávňovala všechny bratry a sestry, dokonce některé sestry vystupovaly jako kněžky. Členi Jednoty bratrské byli „pod obojí“ ve smyslu, že bratři a sestry měli absolutní rovnost. Ta mise Jednoty bratrské byla tak výrazná, že dokonce byla větší jako u původních apoštolů Kristových.
.
Jednota bratrská získala, poprvé za dobu své existence, zákonem zaručenou svobodu, které však mnoho neužila. Zesílení katolického tlaku po nástupu nového panovníka, Ferdinanda II., odboj české šlechty, volba protestantského krále Fridricha Falckého a následující porážka stavovského povstání na Bílé hoře (1620) vedly k popravám vůdců povstání, konfiskacím nekatolických majetků, zákazu všech nekatolických církví a ke kruté rekatolizaci českých zemí. Rok 1627-28, kdy vstoupilo v platnost obnovené zemské zřízení, znamenal i konec Jednoty bratrské ve vlasti a mohutnou vlnu emigrace do různých evropských zemí.
.
Představitelem a vůdcem Jednoty ve vyhnanství se stal J. A. Komenský, poslední biskup české Jednoty bratrské. Pečoval o rozptýlené skupinky Bratří, obstarával pro ně pomoc za Třicetileté války i potom, co válka skončila a pominula slabá naděje na možnost návratu. Viděl, jak tyto rozptýlené skupiny postupně splývají s novým prostředím, začleňují se do jiných evangelických církví a Komenskému nezbylo, než na konci svého života odevzdaně konstatovat, že Jednota, „poslouživši za svého věku vůli Boží, usnouti má“.

Na obrázku může být: jeden člověk nebo víc lidí, sedící lidé a table
Jan Amos Komenský byl velmi vzdělaný. Uměl velmi dobře řecky, latinsky, německy a maďarsky. Ctil a rozvíjel nejen duchovní vědy, filosofii, ale i matematiku. V dílku „Via Lucis“ nabádá lidi k tomu, aby hovořili jedním jazykem, jazykem Srdce a Světla a chtěl inspirovat lidstvo k tomu, aby vzniklo celosvětové centrum „Světla“ – „Nechť vše samo od sebe plyne, ni žádného násilí.“
.
Exulanti z Jednoty bratrské, které museli uprchnout před represemi katolické církve a Habsburků šířili své poselství a učení o milosrdenství a nenásilí. Do svého symbolu si dali beránka, který má vlaječku přes ramena a dívá se dozadu, na rozdíl od beránka v katolické církvi, kde se beránek dívá přímo dopředu a je mu jedno kdo za ním jde. Beránek Jednoty bratrské se právě ohlíží na ty, co kráčí vzadu, aby jim byl ku pomoci a dívá se, jestli ho následují. Připomeňme v této souvislosti to Kristovo: „Jestli dovolíte, aby se ublížilo tomu poslednímu z vás, je to jako byste dovolili, aby se ublížilo i mně. Prvek nenásilí, nerozšiřování zla, nebojování se státní mocí, ale na druhé straně odhodlání se postavit za pravdu rozhodným a vzdorovitým odporem.
.
Plno zajímavých informací můžete získat v Nové Pace, kde je muzeum Jednoty bratrské.
„Jest mnoho těch, kteří chtějí vládnout druhým, ale nikdo sobě, marnými věcmi se zabývají, vždyť majetek je jen starost, hodnosti a tituly jen prázdným dýmem a rozkoše sladkým jedem“, upozorňuje kriticky Komenský lidstvo, což je zároveň i poselství Jednoty bratrské, která se také odmítala klanět mocným a nesla v sobě velmi silné mravní principy.
.
Pro člověka je přirozené, aby se držel Kristova ideálu: milosrdenství, lásky, bratrství, sounáležitosti a porozumění, třeba i proti všem jak píše Jirásek. Jednota bratrská propagovala také určitý asketický přístup k životu a ve svém odkazu je česká reformace s Jednotou bratrskou i dnes stále planoucí pochodní. Komenský k tomu říká toto: Nechtěj všeho, co vidíš. Nevěř všemu, čeho se doslýcháš. Neříkej každému všechno, co víš. Dělej jen to, čeho si povinen a tak budeš opatrně vědomý.
Měli bychom být pyšní na světový odkaz českých velkých osobností: Jana Amose Komenského, Jana Husa, ale i Jiříka z Poděbrad, který svým postojem a filosofií nenásilí dokonce inspiroval Mahatma Gandhího.
.
Málokdo ví, že 1. husitská výprava Jana Žižka z Trocnova, která přešla napříč celou Evropou, byla naprosto nenásilná, nepadl jediný výstřel a propagovala nenásilí a mírové soužití mezi národy, kde na této světové misi přesvědčovali posluchače, že v lidské jednotě je absolutní síla a ta důležitá jednota lidstva spočívá v našem vědomí a na této úrovni se musíme spojit. Nabádali k pokojnému řešení všech problémů pod heslem: „Už nepotřebujeme mezi sebou bojovat zbraněmi, musíme odstoupit od toho hrubohmotného a soustředit se na to vnitřní, jemněhmotné a duchovní.
.
Ve stejném duchu se vine spis Komenského „Unum Recesarium“ – „Zrnko rýže“. Zaznívají zde myšlenky, že jsme na individuální úrovni tělo, duše, duch a na kolektivní jsme celé lidstvo, které je jeden živý organizmus, a který musí bezpodmínečně ctít mravní a morální zásady.
Na obrázku může být: 1 person, text
Nejvýraznějším příspěvkem filozofické rozvahy o struktuře společnosti se stal „Labyrint světa a ráj srdce“, který vydal Komenský v češtině poprvé v roce 1631. Poutník zde prochází světem, který přirovnává k labyrintu a seznamuje se s jeho jednotlivými prvky a svět je zobrazen jako město, které mu připadá jako bludiště. Východisko nachází v uzavření do sebe sama (ráje svého srdce). Dílo je prodchnuto pesimismem, postavy průvodců jsou však humorné postavy šibalů, kteří používají různá přísloví, slovní hříčky a pořekadla. Toto dílo má mimořádnou literární hodnotu a ve své době nemělo obdobu.
.
Všudybud má zde roli průvodce a Mámení zase určuje správný výklad viděného. Tito průvodci mu ale neříkají pravdu. Poutníkovi je líčen vše jako krásný svět (Mámil ho vnímá jako krásnou dívku), ale Poutník koutkem oka jasně vidí všude klam, marnost, faleš, nesvobodu, neřesti, bídu a intriky. Je tímto světem znechucen a chce z něj utéci, ale nemá kam. Ze začátku se snaží tento svět ignorovat, ale pak věnuje téměř celou svou pozornost hledání pravdy. Nasazené brýle a uzda mu zkreslují viděné, on však dobře vidí, jak se všichni slepě ženou za bohatstvím, mocí a přitom podráží nohy všem okolo, kteří se nakonec sami vhání do náruče Smrti, která se přitom sama snaží všechny nabádat k nápravě, ale oni jen nezúčastněně přihlížejí. Uprostřed města je hrad Štěstí (Arx Fortuna), kam smějí jen vyvolení. Je v něm místo pro boháče, pro ty, co touží po rozkoši a pro ty, co touží po slávě. Všemu tomu chaosu vládne královna Moudrost (někteří jí ale nazývají Marnost). I když se Poutníkovi jeho společníci snaží ukázat svět krásný a přívětivý, poutník vidí pravdu – marnost, lž a podlost. Je znechucen, uzavře se sám do sebe a nalezne zde svůj ráj srdce.
.
Když Poutník už nemůže unést nepravost světa, tak najednou uslyší volání: „Vrať se domů!“ Pátrá, kdo to volá a zjistí, že na něj volá jeho srdce, Nachází se v naprosté tmě, všechno okolo bylo zničeno a zpřetrháno. Pláče nad tím, že jeho cesta hledajícího byla marná a tu najednou ucítí na zátylku lehký dotek. Když vzhlédne, uzří Krista, a když vzhlédne ještě výše, tak uvidí okno, kterým na něj dopadá kužel světla veškerenstva. Všechny poničené, poškozené sochy s uťatýma končetinami představující lásku, milosrdenství, spravedlivost, poctivost jsou najednou obnoveny a i Poutník je proměněn. V tu chvíli se mu dostává poznání, osvícení, boží milosti, tím že do jeho srdce vstoupilo Kristovo vědomí, tak i poznání a pochopení. Už nepotřebuje, aby byl dál smýkán životem, a aby se plahočil, trpěl na své pouti, protože prozřel a už poznal, kam má jít. Na konci své cesty zjišťuje, že jedině správně je žít s boží láskou ve svém srdci.
.
Jan Amos Komenský: „Cílem vzdělání a moudrosti je světelná cesta životem a po ní musíme opatrně kráčet. Musíme být pamětliví minulosti, znát přítomnost a sloužit lepší budoucnosti. Tato slova jsou obrovským závazkem pro všechny nositele Světla, protože národy žijí do té doby, dokud ctí ideály, na kterých vznikly. To co se dnes odehrává, zvůle, cílené rozdělování lidí, zamlčování informací, překrucování pravdy, touha po moci, majetku a ovládání druhých lidí, včetně obelhávání lidí, doběhnutí je nějakým způsobem a snahy prodat lidem draze skrytě nekvalitní věci, je v přímém rozporu s rovnoprávným společenstvím bratrů a sester a s prapůvodní božskou prapodstatou, která všem vdechla život a postavila ho na principech pravdy a lásky, což jsou také hodnoty, které jsou prazákladem celého Vesmíru a je jen otázkou času, kdy podstrčené, a nám vnucované, silně podporované „hodnoty“ Temnotou, negativními bytostmi a umělou inteligencí, kteří ničí vše lidské, přírodní, spolupracující a milující, bude díky postupujícímu probouzení lidstva a díky vyššímu, božskému vědomí přemoženy. Proto bratři a sestry zažehněme ve svých srdcích plamen spolupráce, pravdy, spravedlnosti, lásky a úcty k vyšší moudrosti.
.
Vyjádření Ježíše Krista v „Labyrintu světa a ráji srdce“:
„Od světa se drž dále, ale ke mně se přiviň, ve světě buď tělem, ve mně však buď srdcem, když tak činit budeš, bude se ti dobře dařit a budeš blažený“.
Na obrázku může být: 2 lidé
Via lucis (Cesta světla) – zde se Komenský zabývá pansofií (vševědou). Byl toho názoru, že když u lidu zmizí nevědomost, všechny války ustanou. Aby došlo k nápravě lidstva, bude třeba, aby vládl sbor mudrců a pro lepší dorozumění mezi národy je třeba zavést novou řeč, které by všichni rozuměli. Latina byla podle něj příliš těžká. Varoval lidstvo, že čím více se člověk vzdaluje od Boha, tím větší bude jeho beznaděj.
.
„Svět nebyl stvořen k jinému účelu, než aby byl člověku předehrou k samotné věčnosti. Je nižší školou, do níž jsme posíláni dříve, než postoupíme do nebeské akademie“, říkal Komenský. „Žel, že se tato škola světa tak odchýlila od úmyslu Stvořitele! Jen málokteří dbají na to, kvůli čemu sem byli posláni! Většina jako by sem přišla jen přebývat a co nejdéle zde pobýt. Tráví život ve velké nevědomosti, ať už jde o Boha, sebe či všechny ostatní věci a marní zde jen svůj čas. Ti pak, kteří se zušlechťují pouze vzděláváním, nesledují hlavní cíl, kterým je usilovné hledání pravdy a následné nalezení své blaženosti v Bohu. Slouží hříchu, schraňování bohatství, pachtí se po marných poctách a svým nadáním mrhají ve službách zvědavosti. Ti, kteří takto usilují o opravdové dobro, pak dosahují výsledku, o němž mluví apoštol: „Stále se učíme a nikdy nedocházíme k poznání Pravdy“. Tak se ze „školy moudrosti“ stal svět, který je cvičištěm hlouposti a zuřivosti a z velké části satanovým shromaždištěm.
.
„Můj lid bude veden jako zajatec, pokud bude bez vědění a člověk uchylující se z cesty poznání bude odpočívat v shromáždění mrtvých. Proto je nutné nalézt účinnou a důmyslnou cestu, jak odstranit z lidských duší onu zlovolnou tmu nevědomosti, sporů, různic a uvést na svět jas a Světlo moudrosti“.
Komenský byl apoštolem lidství, nositel myšlenky věčného míru, lepšího společenského uspořádání a svědomité péče o lidstvo. Jeho poselství jen čeká na čas, kdy bude moci dozrát v činy. Palacký označil Komenského za dobrodince lidstva, patřícího mezi nejvýznamnější muže všech dob a národů.
.
Samozřejmě, že Temnota nenechala bez povšimnutí výraznou světelnou bytost Jana Amose Komenského. Vídeňská cenzura dokonce zakazovala vydávat „Labyrint světa“, prý je to znevažující satira, která podvrací světské a církevní pořádky. Rakouské tažení proti Komenskému vyvrcholilo v roce 1892 zákazem oslav Komenského jubilea na českých školách. V té době se ale Komenský stal již pevnou součástí českého historického podvědomí a jeho bysty zdobily téměř každou školní budovu. Komenský byl vedle skvělého pedagoga i reformní myslitel a velký vlastenecký symbol. Úderný je i jeho citát z Kšaftu Jednoty bratrské: „Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, se vláda věcí tvých k tobě zase navrátí, ó lide český“.
.
Komenský navrhl systematizaci školství a na svou dobu byl velmi pokrokový. Stanovil obecně platné vyučovací zásady: „Učit se musí od mládí. Musí být přiměřenost látky k věku. Vše převádět do praxe. Vyučovat od jednoduššího ke složitějšímu. Nutnost stálého opakování. Žák má být současně učitelem. Vyučování má být zábavné“. Tyto zásady byly v té době skutečně průlomové, až revoluční. Komenský bojoval proti mechanickému učení a vždy tvrdil, že vzdělání má být zdarma.
Brána jazyků otevřena – latinské pojednání o důležitosti jazyků a jak se jim učit. Zde pokračoval v práci svých předchůdců (Tomáše Štítného ze Štítného, Daniela Adama z Veleslavína, Jana Blahoslava). Vyzdvihl úlohu vzdělání a stanovil zásady vyučování (mnoho jich platí dodnes).
Komenský povznesl češtinu na vyšší úroveň a jeho dílo se stalo vyvrcholením myšlenkového vývoje celé starší české literatury. .
.
Na svoji dobu došel k poznatkům, které by bylo možno označit za velmi revoluční. Jeho věhlas započal již za jeho života, ale teprve mnohem později byla část jeho myšlenek doceněna a realizována. Jeho knihy vyšly v mnoha překladech a ovlivnily celé evropské myšlení. Jeho pokrokové myšlenky převzali encyklopedisté a osvícenci.
.
„Nebojujme s Temnotou, protože tam, kde je přineseno Světlo, tma sama mizí bez boje. Světlo má atributy božství. Je všudypřítomné, všeobjímající, všeprosvětlující, ale není vidět, stejně jako Bůh. Hledejme Světlo i v nejhlubší Temnotě a snášejme pro něj vše. Sviťme, protože jen tak se může Světlo odrážet a šířit“.
Na obrázku může být: 1 person, table a indoor
„Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní pak opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost“.
„Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost a nemilovat moudrost znamená stávat se hlupákem“.
„Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá. Vše zkoumejte a o všem se přesvědčujte sami“!
„Vše ať se děje přirozeně a násilí ať se vzdálí ze všeho, co se děje“.
„Neslibuj, že něco vykonáš a nehonos se, že jsi to vykonal, ale ponech svým skutkům, aby za tebe promluvily“.
.
„Kamkoliv se přimísí nějaké nařizování, naše mysl hned pocítí odpor a odvrací se“.
„Ne ze souhlasu, ale z pochybnosti se rodí pokrok“.
„Chudí bez znalosti věci jsou jen oslíky obtíženými břemeny“.
„Síla pravdy vyzbrojená Světlem poznání je nepřemožitelná“.
„Boháči bez moudrosti, co jiného jsou, než vepři v blátě ležící“?
„Jediným učitelem, který je hoden toho jména jest ten, který vzývá ducha svobodného přemýšlení a rozvíjí cit osobní zodpovědnosti“.
„Opakování je matkou moudrosti“.
.
„Pochlebování je falešný peníz, který udržuje při životě jen naši marnivost“.
„Varujte se těch, kteří jsou podobni sloupům u cest, kteří nám ukazují kam jít, ale samy nejdou nikam“.
„Činorodý život je život opravdový. Zahálka je lidským hrobem zaživa. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat, to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej. Když můžeš někomu pomoci, učiň to s radostí“.
Havraní křik „zí – tra, zí – tra“ je zaručeným pohřbem každé činnosti“.
„Šťastný je ten člověk, kterého varují cizí chyby“.
„Veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest“.
.
„Vše na tomto světě se dá napravit jemným teplem lásky, jelikož jinak by to bylo nemožno“.
„Světlo má moc zahnat tmu a ne naopak. Kdekoli vzchází Světlo, tma řídne nebo zcela mizí, ale naopak Temnota nemá dost sil, aby odstranila Světlo“.
„Osidla našeho zla: Majetek je jistou starostí, hodnosti prázdným dýmem, rozkoše sladkým jedem. Nechápající lidé se honí za stíny věcí a rozplývají se v nich, jsou oddáni jen sami sobě a svým nicotnostem“.
.
„Život jeden, ale smrtí tisíceré způsoby. Pravda pouhá jedna, avšak bludů jsou tisíceré podoby“.
„Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný, vroucí a upřímný v srdci. Miluj vše a i ty milován budeš“.
„Komukoliv můžeš pomoci, pomož rád! Už dávno se hovoří o tom, že sloužit a pomáhat jsou vlastnosti těch nejvznešenějších povah“.
.
„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi Pán svěřil, dědicem činím. Věřím i já Bohu, že po projítí vichřic hněvu a hříchy našimi na hlavy naše uvedené, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem po předcích svých zdědil“.
Není k dispozici žádný popis fotky.
Zdroj: Ota Veselý Facebook