KnihyA

Přeji vám, abyste našli v životě vše, co hledáte. S láskou a úctou Jiří Buráň

Česko v krizi: Lidé nemají práci, podniky a firmy hromadně krachují …

Krize jako v třicátých letech, tak hovoří mnozí lidé o krizi, která zasáhla Česko v posledních několika letech. Pravdou však je, že hospodářská krize se začala prvně rýsovat již v roce 2009, kdy nastoupila celosvětová ekonomická krize, jež zasáhla zejména velké soukromé podniky a firmy.

Nástup a pokračování této, zpočátku nevýznamné hospodářské krize, se však rozvinul o několik let později a to v roce 2010 a 2011, kdy přibylo počtu nezaměstnaných a došlo k hromadnému propouštění zaměstnanců podniků a firem.

Krize, která získala již přílepku druhé vlny, začala nabývat na své intenzitě až v roce 2012, kdy začaly krachovat již také malé podniky a soukromé firmy, které do té doby zaměstnávaly několik osob a navzdory první vlně krize stále odolávaly. Také firmy, které do té doby krizi vzdorovaly, jsou nyní mezi těmi, které již podlehly. Příkladem mohou být například renomovaná společnost Tatra, jež vyrábí a exportuje nákladní automobily do celého světa. Ta se zmítá v exekuci. Jiným příkladem jsou pak média, zejména placené televize, které ohlásily výrazný, několika miliardový propad.

Na krizi, která tak vyrostla jen v Česku do obludných rozměrů, které se projevili jednak nárůstem nezaměstnaných, jednak také zvýšeným počtem lidí čelícím zvýšenému psychickému tlaku, jež se projevil například sebevraždami či agresí k okolí, začala nyní nově reagovat také vláda. Ta ve snaze pozdvihnout a zlepšit ekonomickou situaci zvažuje dokonce vyhlášení daňové amnestie. Přesto, pokud by tento nápad prošel vládou a ta jej přijala, jen stěží může amnestie zlepšit situaci v Česku natolik, aby ubylo nezaměstnaných a znovu přirozeně došlo k nastartování ekonomické stability.

Kroky, kterými se bude Nečasova vláda ubírat, chtě nechtě přiznat, jen stěží nastartují v Česku lepší směr a jen stěží napomohou k nastartování ekonomiky. Podniky, které doposud zkrachovaly, jen stěží znovu ožijí a soukromníci, kteří svůj krach ohlásili z důvodu chybějících zakázek, jen stěží otevřou své provozovny a zaměstnají „nezaměstnané“ ve svých firmách. Důvod je jasným, lidé šetří a tak počítají každou vynaloženou korunku ze svého domácího rozpočtu. Omezují se výdaje rodin na to nejdůležitější – stravu a chod domácností. Na zbytek již mladí lidé, rodiny s dětmi, či důchodci nemají prostředky. Vzniká tak jednou pro vždy začarovaný kruh pozvolného úpadku společnosti směrem k chudobě, z něhož není v současnosti jakéhokoliv řešení.

Pravdou zůstává, že krize, která již bezmála čtyři dlouhé roky svírá Česko ve svých kleštích, teprve nabírá na své síle. A zdaleka není všemu konec, naopak, krize ještě zesílí. Zbývající podniky a zejména drobní živnostníci, kteří dosud zaměstnávali řádově několik osob, budou čím dál více vystaveni obrovskému konkurenčnímu tlaku, při němž jen ti silní obstojí. Budou tak klesat ceny práce a naopak, stoupat ceny potravin. Jediní, kteří tak mohou z probíhající krize čerpat výhody a zisky, jsou společnosti, které se zaobírají půjčkami a finančním poradenstvím. Ti jediní budou právě v této době získávat nemalé zisky a naopak, bude zřejmý nárůst těch, kteří skončí díky nekontrolovaným úvěrům pod mostem či v nejhlubší bídě.

Na rozpadu ekonomické stability a prosperity však nese v této zemi největší podíl právě samotná vláda, která zejména svými nesystémovými kroky nastolila jasný směr a cíl. Vše započalo takzvanými vládními pobídkami zahraničním „investorům“ za to, že zde vybudují fabriky, od čehož si vláda slibovala více pracovních míst pro české občany. Jasným výsledkem ovšem bohužel byly jen dočasně působící společnosti – provozující zejména fabriky, které po vyčerpání poskytnutých prostředků z rukou vlády a uplynutí lhůty, kdy museli na zdejším trhu působit, odešli zejména na východ, tedy do zemí, kde je mnohem pro ně samotné výhodnější daňový režim. A tak již od počátku vzniku pracovní skupiny NERV, která vznikla již na počátku ekonomické krize v roce 2009 pod taktovkou Petra Nečase, nepřinesla prakticky žádné hmatatelné výsledky, jež by napomohly v boji s nárůstem nezaměstnanosti a tím potažmo celé prosperity zdejších podniků a též drobných živnostníků.

Ani boj s korupcí se příliš nevydařil, spíše naopak. Kde to jen šlo, všude se kradlo. Česká státní kasička zvesela „hubnula“, korupčníci si mnuly ruce a ti, kteří úplatky pobírali, vlastně také. Všichni si přišli na své. Aneb „Já na bráchu, brácha na mne“. A tak se vlastně všechny kroky, kterými se vláda snaží zlepšit situaci v Česku, stali jen pouhým „klišé“ bez jasného konce a především hmatatelného a průkazného úspěchu. Chudých přibývá, nezaměstnaných také. Rodiny se rozpadají často pod vlivem ekonomického dopadu nebo civilizačních neduhů, narůstá kriminalita – zejména krádeže a loupežné trestné činy. Vše je tak nakonec přece jen vázáno na ty finance, které lidem prostě chybí…

zdroj: http://www.czechfreepress.cz/ekonomika/cesko-v-krizi-lide-nemaji-praci-podniky-a-firmy-hromadne-krachuji.html

1 Comment

  1. Aleš Svoboda

    1.3.2013 at 12:57

    Pokud se bavíme o hospodářské krizi, je nutné se na ni podívat v širším kontextu, tedy co se děje “venku” a co se děje “doma”.
    Venku je to jasné – bankéři z Wall Street naplánovali krizi na 3 etapy.
    ( Jak se dříve směšné básně vojína Jasánka na imperialisty z Wall Streetu, kterým jsme se smáli v knize Černí baroni, dnes jeví v úplně jiných barvách – podtržených krutou realitou. Je smutným zjištěním pro mnoho lidí, že Jasánek měl svatou pravdu )
    1. etapou bylo vyvolání hypoteční krize. Tím, že US vláda podpořila pouze některé banky – Lehman padl, protože měl v Evropě nejvíce pohledávek. To těžce dopadlo na Evropu
    2. etapou, která nyní velmi intenzivně probíhá, je masivní tištění nekrytých peněz. To způsobuje oslabování měn.
    USA dávají do oběhu měsíčně 84 miliard USD, Japonsko, Evropská unie, Čína – všichni tisknou na gigantická množství peněz v naivní víře, že udrží nízko kurzy vlastních měn, čímž podpoří export a ochrání vlastní ekonomiku před dopady krize.
    NEUCHRÁNÍ
    3. etapou je moment, kdy se důvěra obyvatel v šílený finanční sytém zhroutí, lidé se vrhnou do bank ve snaze vybrat si své peníze – ale v bankách nic není. Jen počítačové programy. . . .
    Nastane zmatek, hyperinflace, která ožebračí 95% populace.
    Banky zesplatní všechny úvěry, hypotéky, leasingy. . .
    VŠICHNI, kdo mají úvěry, hypotéky atd. . . a nebudou je schopní splatit přijdou o majetek.
    Veškeré úspory ve všech formách se znehodnotí – důchodové fondy, spořící účty, dluhopisy, akcie – vše bude naprosto bezcenné.
    Situace v Česku
    Jestli si někdo myslí, že nás se to netýká, protože nemáme €uro – je na velikém omylu.
    Jsme propojení bankovně – v Česku neexistuje jediná velká domácí banka – všechno to jsou pobočky zahraničních bank.
    Zásadním problémem české ekonomiky je neschopná vláda a neschopný NERV. Vláda není ochotná nebo schopná zásadním způsobem zatočit s korupcí, klientelismem – tedy rozkrádáním státního rozpočtu.
    svými nesystémovými kroky vyvolala vláda paniku mezi obyvatelstvem, které logicky zareagovalo tak, jak lidé obvykle v nejistých dobách zareagují : utáhli kohoutky domácích výdajů a odkládají nákupy na lepší časy. Pračka doslouží, auto doslouží – nové nepotřebujeme.
    A problém je na světě.
    Celý problém dokonale vystihla ekonomka Ilona Švihlíková, kdy v TV debatě znectila rádoby ekonoma z NERVu, který nebyl schopen ani ochoten přiznat, že vláda, místo aby dopady krize mírnila – tak svými nesystémovými kroky dopady na českou ekonomiku zásadně prohlubuje.
    Občané přesouvají finance z dlouhodobých vkladů na běžné – protože chtějí mít disponibilní hotovost. To je jasný důkaz nedůvěry občanů v ekonomickou situaci.
    Jestli občané sáhnou k dalšímu opatření – tedy budou chtít mít svoji hotovost pod fyzickou kontrolou – masivní výběry hotovosti české banky nepřežijí.
    Jakmile občané zjistí, že banky mají k dispozici pouze 5% hotovosti ( to je dáno systémem poměrných rezerv – úžasná bankovní zlodějina ) vrhnou se do bank s cílem zachránit hotovostí, co se dá. . . .
    Tento impulz může přijít kdykoliv. . . osobně se ho už dost obávám.
    Z výše uvedeného se dá jasně dovodit :
    – krize v Česku bude mít letos velmi dramatický a hluboký průběh, protože není důvod, aby občané oplývali optimismem
    – naděje na zlepšení je v nedohlednu – vláda již dostatečně prokázala svoji neschopnost ( anebo to je neochota ?? ) ekonomické problémy země řešit
    – jakékoliv zhoršení krize v EU ( pouze negramotný a slepý může očekávat, že k tomu nedojde ) bude tak mít násobný dopad na českou ekonomiku – krize bude násobně horší.
    Má stát možnosti a nástroje pro zlepšení situace ??
    Mají občané možnost se před dopady krize ochránit ??
    To si nechám na příště. . .

Napsat komentář

© 2017 KnihyA