Pozemský život má možná počátky na Marsu. To je hypotéza, kterou chtějí nyní podle webové stránky space.com prověřit američtí vědci. Vyvíjejí proto přístroj, jenž by pod povrchem Marsu hledal stopy života – třeba i zaniklého – a dokázal je analyzovat.

Země v pohledu od Marsu
„Je to riskantní podnik,“ přiznává Chris Carr, výzkumník z americké vysoké školy MIT. I když se přístroj podaří dokončit, nebudou mít vědci vyhráno: jejich „hračku“ pak bude nutné dopravit na rudou planetu.

Až tam se ukáže, zda skutečně vyvinuli něco použitelného: stroj, známý jako SETG (zkratka z anglického Pátrání po mimozemském genomu), musí totiž proniknout minimálně metr pod povrch a pak důkladně analyzovat vše, co tam najde. „Čím hlouběji se na Marsu dostaneme, tím lépe,“ uvedl Carr. SETG však musí být schopen nejen detekovat stopy života, ale i provést pátrání po DNA či RNA, základních informačních „kamenech“ pozemských organismů.

Proč hledat DNA

Američané doufají, že konstrukci zařízení o velikosti krabice na boty dokončí do dvou let. Pak by měl být SETG testován v místech, kde se životní podmínky co nejvíce blíží Marsu: tedy v Antarktidě, případně v chilské poušti Atacama.
Pokud vše půjde dobře, může americký „životaslídič“ zamířit ke čtvrté planetě v roce 2018.

Přetrvává samozřejmě opačná možnost: že život vznikl na naší planetě a že ze Země byl přenesen na Mars. Do startu prvních družic však byla pravděpodobnější opačná cesta. Kvůli řídké atmosféře totiž asteroidy při dopadech na Mars „odpálí“ do okolního kosmu mnohem více hmoty než při podobných katastrofách na Zemi.

Odhaduje se, že tak se k nám dostala až miliarda tun kamení a prachu z rudé planety – stokrát více, než kolik putovalo opačným směrem. S marťanskou hmotou mohli na Zemi dorazit i mikrobi, kteří by se pak stali počátkem pozemského života.

Navíc Mars byl kdysi, před miliardami let, planetou pro život relativně pohostinnou. Je možné, že aspoň nějaké primitivní organismy tam kdysi mohly vzniknout. „Nelze vyloučit, že život na Marsu bude spjat se životem na Zemi, a proto bude sdílet společné genetické rysy,“ říká astrobiolog Chris McKay z vesmírné agentury NASA.

Chystaný přístroj by podle McKaye mohl fungovat i jako pomůcka pro zjišťování infekcí v kosmu nebo pro monitoring prostředí, v němž žijí kosmonauti.