http://www.knihya.cz/18448/utajovana-pravda-%e2%80%93-zapovezene-poznani-9

.

24. DIVADLO

 

obr18_03Není pochyb o tom, že mimozemské civilizace jsou velmi vyspělé, a to nejenom technologicky. Aby mohly cestovat vesmírem rychlostí vyšší, než je rychlost světla, musejí být vyvinuté i sociálně a spirituálně, jinak by zničily samy sebe dřív, než by vůbec dosáhly Země. Mnoho lidí je oddáno fantaziím o dobrých mimozemšťanech a zlých mimozemšťanech, protože na ně antropocentricky přenášejí to, co si lidé dělají sobě navzájem. Pravdou však je, že jediní, koho se musíme bát, jsme my sami.Moudré konání je pro nás takové, bez ohledu na to, jak se díváme na motivy mimozemšťanů, abychom je přivítali a vytvořili s nimi dialog a společně vybudovali mír. Žádný vnímatelný konflikt či rozdíl nevyřešíme pomoci zbraní, ať už jsou sofistikované jakkoliv. Pokročilé elektromagnetické zbraně mají potenciál být mnohem ničivější než zbraně nukleární. Takže ani pro lidi ani pro mimozemšťany neexistuje možnost, že by přežili válečný konflikt, do kterého by byly zapleteny takto vyspělé technologie. Ti, kteří zastávají paradigma válek a vesmírných válek, jsou chybně smýšlející příznivci konfliktů a je třeba je krotit. Jak již bylo zmíněno dříve, existuje plán, jak oklamat veřejnost, aby mohla být celá ta válečná mašinérie držena stále v chodu – a nakonec se přesunout i do vesmíru.

 

Jednou z těch věcí, které Werner von Braun sdělil Carol Rosinové, bylo, že nejdřív tu bude studená válka a pak státy, kvůli kterým je třeba se znepokojovat, a ničemné státy. A pak, jak konkrétně uvedl – psal se rok 1974 – bude globální terorismus a hrozba asteroidů z vesmíru. A pak vůdcové vyrukují s fingovanou mimozemskou hrozbou. To všechno je vymyšleno tak, aby bylo prostřednictvím strachu dosaženo maximální kontroly nad světovou populací. Když mi to Carol Rosinová vyprávěla, přikývl jsem: „Setkal jsem se s půltuctem lidí, kteří byli v plánovacích skupinách, kde se rozebíral přesně tento scénář.” Naše zkušenosti s mimozemšťany jsou, že nám jasně dávají na srozuměnou: „Pokuste se to napravit. Dělejte, co můžete.” A tak my děláme, co je v našich silách.

 

Carol Rosinová měla zážitek s pokročilými technologiemi připojenými k lidské mysli. Povyprávěla mi o tom. Když se poprvé setkala s Wernerem von Braunem, byl velmi nemocný, a tak ji požádal, aby jeho jménem promluvila na velké konferenci lidí z letecko-kosmického průmyslu v Chicagu. Cítila, že na něco takového není připravena, on jí však řekl: „Zvládnete to velmi dobře. Žádný strach. Jen do toho.” Tak tam šla, aniž by měla představu, co před těmi tisícovkami lidí přednese. Jak začala mluvit, náhle ve svém uchu uslyšela, jak k ní promlouvá hlas Wernera von Brauna. Neměla v sobě žádný implantát ani žádný elektronický přístroj. Celou svou řeč přednesla tak, že naslouchala, co jí Werner von Braun říká do ucha. V ten okamžik si uvědomila, jak pokročilé takové systémy jsou. Když používáme tyto skutečně pokročilé mimoprostoro- vé elektromagnetické systémy vyvinuté tou ničemnou skupinou, nemusíme mít v nikom zavedené žádné zvláštní zařízení. Samozřejmě, jedna z věcí, na které se pracuje v rámci projektů kontroly chování a vybuzení vzpomínek, jsou takzvané implantáty, které lidé vyjímají z obětí údajných mimozemských únosů. Tyto implantáty jsou vyráběny v tajných firmách produkujících vrcholnou elektroniku a pak jsou při fingovaných únosech zaváděny do lidí. Tyto oběti únosů jsou posléze nasměrovány k určitým nic netušícím (či spolupracujícím) odborníkům přes únosy, kteří prohlásí, že je to dílo mimozemšťanů! To je výsměch!

 

Poněvadž lidé nemají ani tušení, jaké jsou skryté možnosti těch tajných skupin, tak takovýmto výzkumníkům nezbude nic jiného, než to prohlásit za práci mimozemšťanů. Nic není víc vzdáleno pravdě. Pokud nevíme, jaké jsou tajné možnosti či schopnosti lidí, nemohou vůbec posoudit to, co zkoumají – zda to má pozemský či mimozemský původ. Po padesáti či šedesáti letech práce a výdajích přesahujících triliony dolarů a námaze některých nejgeniálnějších mozků světa došlo ve světě tajných programů k mnoha velmi pokročilým objevům. Jsem si jist, že skutečný současný stav vědy je velmi pokročilý a v některých ohledech se blíží schopnostem mimozemšťanů. Také jsme si všimli, že k mnoha únosům dochází poblíž vojenských zařízení nebo uvnitř vojenských rodin. Od lidí, kteří to zkoumali už v sedmdesátých a osmdesátých letech, jsem se dozvěděl, že to má velmi silný vzájemný vztah s vojenskými rodinami a vojenskými územími a vojáky obecně. Zprávu o tom podávají jisté civilní UFO skupiny, které však s tou informací nemohou ven, protože byly dány na černou listinu a jsou předem vyškrtnuty ze všech konferencí a nemohou o tom mluvit. Tato informace je zamlčována a překrucována. Můžeme se tedy divit, kdo vede tyto UFO skupiny provádějící únosy?

 

Jeden výkonný ředitel jedné z těchto civilních skupin zabývajících se únosy mi zavolal a řekl, že se dozvěděl, že jsem došel k tomuto závěru. Potvrdil mi, že mám absolutní pravdu a že drtivá většina těch případů, které zná, byly vojenské únosy. Nicméně tento fakt je držen v tajnosti díky činnosti mecenáše této skupiny a každý, kdo se pokusí o zveřejnění tohoto faktu či o pozitivní interakci s mimozemšťany, je tak či onak odstraněn. Později se ukázalo, že hlavní finanční zdroje pro tuto prominentní skupinu zabývající se UFO únosy pocházejí od prince S. A.! Tento typ věcí se neustále opakuje. A to je též důvod, proč jsem se vždy zajímal o pravdu bez ohledu na to, kam nás zavedla. Bohužel existuje několik lidi, jejichž reputace a systém víry .1 přesvědčení jsou tak hluboce zabaleny do podobných idejí, že nedovolí, aby pravda vyšla na povrch. V osmdesátých letech pracoval výzkumník jménem Paul Benowitz. Do tohoto případu byl vtažen i jeden důstojník ze speciální výzkumné skupiny vojenského letectva (AFOSI). K Paulovi Benowitzovi byly posílány oběti únosů z řad armády / toho důvodu, aby ho svedly ze stopy, která ho vedla k super lajnému projektu kolem vojenské letecké základny Kirkland v Novém Mexiku.

 

Jedna žena jela pozdě v noci poblíž jednoho z těchto tajných zařízení, když se právě testovaly jisté antigravitační dopravní prostředky. Viděla něco, co vidět neměla, tak došlo na vojenský únos. Podali jí jistou chemikálii, po které ztratila vědomí, do těla jí zavedli implantát. Tajní agenti použili ultra pokročilé technologie na kontrolu mysli a vložili do ní paměťové obrazy mimozemského únosu. Pak ji ti lidé nasměrovali za Paulem Benowitzem a začali ho ničit pomocí těch pokročilých elektromagnetických zbraní. Vzápětí prodělal vážný nervový kolaps a musel být hospitalizován. Byla to velká tragédie. K tomu všemu došlo proto, že ta nešťastná osoba viděla něco, co neměla. Krycí příběh zněl „únos mimozemšťany”, zatímco ve skutečnosti viděla, jak testují reprodukci mimozemského korábu poblíž základny Kirkland. Někteří lidé jsou prostě ve špatný čas na špatném místě, a než aby došlo k vyzrazení informace o tajných projektech s antigravitačními pohonnými systémy, je nafingován mimozemský únos a celý ten krycí příběh.

 

Během našich výzkumů v devadesátých letech jsme identifikovali několik lidí, kteří byli v těchto komandech. Jeden muž žije kousek od Seatllu, další, který byl u Army Rangers, je /. Colorada a byl vtažen do těchto rozkouskovaných programů. Řekl, že se jednalo o hraní „divadla”. Lidé byli posíláni na takový únos pouze jednou a pak byl tým rozdělen. Požádal jsem ho, aby o tom mluvil veřejně, ale měl strach a byl si jist, že pokud o tom promluví, bude zavražděn. Vysvětloval, že tam vlastně byli lidé namaskováni tak, aby vypadali jako mimozemšťané. To „divadlo” bylo velmi propracované a skoro každého dokázalo přesvědčit o tom, že tím, kdo provádí tyto operace, jsou mimozemšťané. Dále tvrdil, že při těchto únosech se používala jak elektronika, tak drogy. „Nemáte ani představu o tom, kolik důležitých politiků nebo klíčových vojenských činitelů – případně členů jejich rodin – jsme unesli, aby se naučili nenávidět mimozemšťany a začali podporovat snahu o hvězdné války,” řekl. Odpověděl jsem: „Ano, věřím vám. Protože jsem se setkal s princem S. A., jehož bratr byl unesen při jedné z těch tajných paravojenských operací, vím, že jeho rodina, která má ohromný vliv v bankovnictví, skutečně podlehla této falešné hrozbě. Tyto operce jsou velmi dobře provedeným a velmi sofistikovaným uměním klamu.” Mnoho na sobě nezávislých lidí, kteří se podíleli na těchto tajných korporačních a vojenských projektech, mi řeklo tytéž podrobnosti ohledně věcí, které se při únosech používají, i ohledně záměru, který stojí za tím vším. K těmto tajným fingovaným operacím dochází i v jiných zemích. Jejich smyslem je přesně to, před čím varoval Werner von Braun: připravit lidi na možnou falešnou hrozbu u vesmíru, která „sjednotí svět” kolem nové skupiny centralizované – vojensko-průmyslově-ekonomické moci. Někteří lidé z médií i někteří autoři knih se též stali terčem těchto útoků. Prezident Kennedy byl zavražděn, protože se dostal příliš blízko pravdě o tom všem a s tím souvisejícími záležitostmi.

 

25. MIMO MÍSU

Prezident Kennedy byl zavražděn kvůli konstelaci těchto vzá jemně propojených věcí: UFO a mimozemská civilizace jsou součástí souboru problematiky, který zahrnuje světový bankovní systém, vedení tajných služeb, tu stínovou skupinu, která kontroluje naši společnost skrze vzájemně propojené korporace, finanční a institucionální zájmy a korupční korporační zájmy ve vládních a armádních záležitostech. Jack Kennedy o tom věděl hodně a chystal se provést rozhodné kroky, které by s tím skoncovaly. Chystal se ujmout vlády v tom vojensko-průmyslovém komplexu. Chystal se uzavřít mír se Sovětským svazem, chtěl učinit přítrž studené válce. V krátkosti řečeno, chystal se zabrzdit ten rozjetý kočár fašistů. Je třeba mít na vědomí i to, že Jack Kennedy byl natolik důvtipný, že věděl, že Marylin Monroe byla zavražděna proto, že jí řekl jisté věci o mimozemšťanech a souvisejících záležitostech.

 

Je jasné, že o těch věcech věděl i Bobby Kennedy. Mám dopis od Bobbyho Kennedyho, ve kterém se píše o UFO a jeho zájmu o toto téma. Dopis byl psán krátce předtím, než byl zavražděn. Jak jsem byl vyrozuměn ze svých zdrojů, roku 1963 začal Jack Kennedy s procesem, který měl mnoho těchto tajných programů podřídit federálnímu vládnímu systému, což by změnilo jejich dynamiku. Byl velmi nakloněn tomu, aby prakticky rozpustil CIA. Chtěl odtajnit informace o UFO a chtěl, aby se tyto technologie využívaly ku prospěchu lidstva. Chtěl změnit směr politiky Spojených států ve Vietnamu. A ten ničemný spolek nemohl dopustit, aby k něčemu takovému došlo. Kennedy byl samozřejmě zavražděn předtím, než mohly být ty změny realizovány. Jeden muž zapletený do vraždy Kennedyho mi zavolal a diskutoval se mnou o věcech týkajících se UFO a technologií na volnou energii a nový typ pohonu. Tento muž se angažoval v logistice kolem Kennedyho vraždy. Byl také hluboce zapleten do té stínové meta vlády, která řídí UFO projekty a drží pod palcem nové energetické systémy, jež mohou spasit světové životní prostředí. Lidé, kteří ho znají, vám řeknou, že zabil více lidí, než máte prstů na obou rukách a nohách zároveň. Nyní však pracuje na těch projektech obráceného inženýrství a má co do činění s technologií UFO a „létajících talířů”. Mluvil jsem s ním mockrát a stoprocentně vím, že vražda Jacka Kennedyho a smrt mnoha dalších lidí mají spojitost s pokusy o zastavení úniku informací o těchto věcech.

 

Když jsem se v Anglii setkal s lordem Hillem Nortonem – pětihvězdičkovým admirálem, „králem moří” a bývalým britským ministrem obrany – chtěl vědět, proč mu nikdo nikdy neřekl o UFO. Slyšel, že jsem se setkal s ředitelem CLA a dělal brífink pro lidi Billa Clintona. Zašel jsem do jeho domu v Hamp- shiru. Byl to jeden z těch mohutných starých domů s tlustými doškovými střechami – krásné místo. Seděli jsme v jeho obýváku v křeslech – ušácích. Seděl po mé pravici, měl před sebou psací potřeby, kladl mi otázky a pilně si pořizoval poznámky. Chtěl znát vše, co vím. Lord Hill Norton je živý nevysoký muž s pronikavýma modrýma očima. V jednom okamžiku se mě zeptal: „Proč mi o tom neřekli? Byl jsem šéf ministerstva obrany a byl jsem též v MI-5 a MI- 6 a u všech těch citlivých operací ve Velké Británii. Byl jsem také šéfem vojenské komise NATO! Přestože jsem byl na těchto postech, nedozvěděl jsem se o tom ani slovo. Dozvěděl jsem se o tom až později a informace o tom jsem získal od lidí, jako je lord Mountbatten. Proč mi všechno zamlčeli?” Byl rozběsněný kvůli tomu, že byl „mimo mísu”, stejně jako admirál Tom Wil- son, který byl šéf společného štábu tajných služeb, a stejně jako ředitel CIA James Woolsey a další a další.

 

Odpověděl jsem: „Pane, na vaši otázku odpovím otázkou. Co byste udělal, kdybyste zjistil, že existuje transnacionální skupina, která nepodléhá žádné vládě na světě, ale pronikla do téměř do všech aspektů téměř všech důležitějších vlád světa? Tato skupina si pro sebe uzurpovala – pomocí zločinných operací, nestoudného jednání a dokonce i vražd – ilegální kontrolu nad všemi nejdůležitějšími technologiemi, které byly vůbec kdy objeveny, včetně technologií schopných mezihvězdného cestování, technologií, které mohou zbavit celý svět nutnosti užívat fosilní paliva, a tím spasit životní prostředí a skoncovat s chudobou. A navíc tato skupina nanejvýš pohrdá zákonem, právem i demokracií i svobodou a blahobytem ostatních lidí… a vůbec budoucností Země. Co byste udělal?” Vykřikl: „Nestrpěl bych ji ani jednu zatracenou vteřinu!” Pokýval jsem hlavou: „Právě proto vám to nikdy neřekli. Právě jste si sám odpověděl na vlastní otázku.” Zeptal: „Co tím chcete říct?” „Protože kdybyste o tom věděl a toto by byla vaše odpověď, skončil byste jako Jack Kennedy nebo jako lord Mountbatten, který zahynul pro výbuchu údajné bomby IRA, kterou vlastně nastražila ta ničemná skupina. Skončil byste jako Marylin Monroe a Mary Meyerová a všichni ti další lidé, kteří byli zavražděni kvůli tomu, že nechtěli dál udržovat tajemství. Skončil byste jako ti všichni.” Pak jsem dodal: „A jako, bohužel, někteří lidé z mé skupiny a bývalý ředitel CIA Bili Colby.” Jenom se na mě podíval a mezi zuby procedil něco jako: „Ti zkurvysyni.”

 

To, zda o tom víte nebo nevíte, záleží zcela na tom, zda si ti z toho stínového tajného světa myslí, že budete držet v tajnosti všechny ty tajné informace, která vám jsou ochotni vyjevit. A pokud si myslí, že jste neoblomný chlapík, který se snaží o nápravu ihned poté, co se mu dostanou do rukou hodnotné informace a zjistí, jací zločinci stojí v pozadí, neprozradí vám ani slovo, protože kdyby vám to řekli a vy byste vystoupil z řady, museli by vás odrovnat.

Můj vojenský poradce byl v takových tajných neschválených projektech, které vyžadovaly zvláštní vstupní prověrky, a popsal mi, jak to chodí. Pokud na takovém neschváleném projektu pracuje pouze deset lidí, pak pouze těchto deset lidí ví, co se vlastně děje. A pokud jste členem této skupiny a vystoupíte z řa dy, pak existuje kulka s vaším jménem, která si vás dozajista najde. To mi řekl. A pokud nejste v takové buňce, pak nehledě na to, v jaké jste pozici či jakou máte šarži, se o tom projektu nikdy nedozvíte. Jeden takový projekt řídil admirál Harry Trane, který poz ději přešel k SIAC. V určitém okamžiku, když se chystali ukon čit takový projekt, aby se mohl proměnit a pokračovat na jiném místě – aby ta skrytá hra mohla pokračovat – sezval si admirál všechny zainteresované a řekl: „Mnohokrát vám děkuji za vaše služby; pracovali jste v x miliardovém neschváleném projektu, ale nyní nastal čas, aby tento projekt změnil formu.” A tak jej zavřou. Pracoval jsem s mnoha lidmi, kteří se podíleli na těchto typech projektů.

 

Jedním z našich svědků je Merle Shane McDovvell. Byl v budově námořního velitelství poblíž Norfolku ve státě Vir ginie, když na severovýchodní pobřeží přilétlo z vesmíru ohromné UFO, které bylo nakonec zaznamenáno na nejméně pěti různých vojenských radarech. Bylo sledováno, jak se na východním pobřeží pohybuje sem a tam. V kontrolním centru, kde se nacházel on, byl vyhlášen nejvyšší stupeň poplachu, kte rému se říká Code Zebra. Abyste mohli během tohoto poplachu zůstat uvnitř budovy, musíte mít na důstojnických výložkách na ramenou zebří pruhy. Každý, kdo tyto zebří pruhy nemá a kdo tam neplní rozkaz, musí do šedesáti sekund odejít, jinak je zastřelen mariňáky, kte ří tam drží stráž. Když k poplachu došlo, přítomen byl i admirál Harry Trane – šéf námořního štábu této atlantické divize. Merlc Shame McDowell mi řekl, že admirál byl skutečně rozčilený proto, že neměl celou událost pod kontrolou. Admirál nařídil tento mimozemský koráb sestřelit a posílal stíhačky sem a tam .1 snažil se ten koráb vyslídit. Ovšem na obrazovce radaru se 1 ten koráb při jednom snímání objevil kousek od pobřeží Nové Anglie, při dalším snímání už někde u Nortblku a vzápětí už byl i poblíž Azorských ostrovů. V jednom okamžiku se jeden pilot | dostal k tomu UFO dost blízko na to, aby je mohl vyfotografovat. McDowell viděl fotografii toho velkého dlouhého cylindrického korábu. Nad Azorskými ostrovy se otočil o šedesát stupňů a v mžiku zmizel ve vesmíru.

 

V osmdesátých letech patrně admirál Trane nebyl zasvěcen do záležitosti UFO, protože McDowell vypověděl: „Ten stařík 1 byl skutečně otřesený.” Nevěděl, o co se jedná. Hned se žhavily horké linky se Sovětským svazem a ptali se jich, zda je to raketa nebo nějaké jejich letadlo. Sověti řekli: „Naše to není.” Nebylo [ to nic z Evropy ani nic amerického. Později přišli agenti v oblecích a zastrašovali každého, kdo toho byl svědkem. Ty hrozby byly míněny velmi vážně. Jedním z důvodů, proč informuji mnoho běžných armádních velitelů ohledně těchto věcí, je to, že lidé, kteří nevědí, o co se jedná, mohou být účastníky podobného setkání a nemusejí vědět, jak reagovat. Připravenost ke správné akci je ovlivněna tajnůstkařením, které je výsledkem práce té ničemné skupiny, která moc dobře ví, o co se jedná, ale která lidem lže. Připomeňme si: admirál Trane nařídil vojenskou akci a sestřelení mimozemského korábu proto, že nevěděl, co to vlastně je! To je velmi nebezpečné a neuvážené. Poté, co admirál Trane odešel z armády, prošel otáčivými dveřmi do vojensko-průmyslového komplexu a do korunního klenotu té tajné stínové vlády: Science Applications International Corporation, SIAC.

 

Náš vojenský poradce měl před několika lety příležitost setkat se admirálem Tranem a nadhodit toto téma. Admirál Trane naslouchal, ale mlčel jako pěna. Nakonec utrousil: „Diskutovat o těchto věcech mě vůbec nezajímá.” Pak se vrátil k té poslední větě, která předcházela řeči na toto téma, a plynně na ni navázal. Tito lidé jsou vycvičeni k takovémuto jednání. Měl jsem vel mi drahou přítelkyni, která mě představila paní Butrus-Ghálí- ové, manželce generálního ředitele OSN, a mnoha dalším lidem. Byla dlouhodobým členem CSETI a podporovatelem projektu Disclosure. Mnoho let se též přátelila s jedním z nejvlivnějších senátorů. Doznal jsem se jí, že jsem si skoro úplně jist, že ten muž je jedním z klíčových agentů té tajné ničemné skupiny. Takže s ním začala na to téma mluvit. Udělal následující vět Naslouchal a díval se na ni pronikavým orlím pohledem. Kdy7 skončila, navázal na tu poslední větu, kterou řekla předtím, ne/ začala o UFO, a plynně pokračoval v hovoru. Prostě tu část s UFO vytěsnil, jako by o tom nepadlo ani slovo. Bylo to pro ni velmi překvapivé. I já byl svědkem podobného chování. Toto je jeden způ sob, pomocí kterého jsem schopen identifikovat skutečně dobře vycvičené velmi vlivné lidi ve skupině stínové vlády. Do této skupiny patřil i jeden bývalý prezident a dva bývalí ministři obrany Spojených států. V polovině devadesátých let jsem byl pozván někým, kdo zná senátora Barryho Goldwatera, abych přišel za ním domu na diskusi na toto téma. Mnoho z vás si asi pamatuje, že to byl senátor z Arizony, který v roce 1964 neúspěšně kandidoval n.i prezidenta. Byl též generálem záložáků vojenského letectva.

 

Dojel jsem do domu senátora Goldwatera, stojícího v kop cích, ze kterých je pěkný výhled na arizonské město Scottsdale Tomuto muži již bylo něco přes osmdesát, stále si však udržoval bystrou mysl. Velmi se zajímal o to, co děláme. Poslali jsme mu všechen náš materiál určený k brífinkům a on nám byl velmi vděčen. Přestože senátor Goldwater patřil k služebně nejstarším a nejváženějším, nikdy ze žádných zdrojů nedostal žádnou informaci o těchto záležitostech. Tak zašel za generálem Cur tisem Lemayem a požádal ho, zda mu může zařídit vstup do „modrého pokoje” ve Wright-Pattersonové vojenské letecké základné, aby si v oddělení cizích technologií mohl prohlédnout UFO materiál. On a generál Lemay k sobě byli vždy přátelští, tentokrát se však k němu otočil a řekl: „Proklatě, Barry! Ani já sám se nemohu dostat na to místo, a pokud mě o to požádáš ještě jednou, osobně dohlédnu na to, aby tě úředně vyhodili z vojenského letectva!” To řekl americkému senátorovi a kandidátovi na post prezidenta, který sloužil jako generál u zálohy vojenského letectva! Když jsme seděli v obývacím pokoji senátora Goldwatera, položil jsem mu otázku: „Pane bože, myslel to vážně?” „Byl tak vážný jako infarkt. A já už na to téma nikdy nemluvil!”

 

Tento příběh vám dává tušit, jaký strach a extrémní utajení obklopují celé toto téma, že uši sklopí i někdo v postavení Bar- ryho Goldwatera, zakladatele konzervativního křídla republikánské strany. Byl super konzervativní, pro vojenský, vlastenec toho nejhrubšího zrna. A najednou mu jeho přítel a kolega generál řekne, že bude postaven před vojenský soud! Senátor Goldwater řekl: „Myslím, že to, co děláte, je úžasné.” Pak se zeptal: „Co mohu udělat, abych vám pomohl?” Odpověděl jsem: „Snažíme se dát dohromady koalici lidí, kteří na jisté nezanedbatelné úrovni znají podrobnosti o tom všem, a tak odtajnit UFO materiál způsobem, který by byl pro veřejnost důvěryhodný … a tak učinit přítrž všem těm tajnostem. Nastal čas, aby to utajování skončilo.” Goldwater zvolal: „Máte pravdu! To, že je to drženo v tajnosti, bylo zlou chybou už kdysi a je to zlou chybou i teď.” Tak jsme začali mluvit o tom, kdo je zapleten do té tajné stínové skupiny. Když jsme procházeli seznam zainteresovaných lidí, konečně jsem se zeptal: „Znáte admirála Y. N.?” „Ach ano, jistě, přátelili jsme se několik let.” Já na to: „Hrome, on je ve skupině MJ-12 číslem 3.” Ze šokovaného senátora vypadlo: „Cože? On?!” „Ano,” přitakal jsem. „Společně s lidmi jako Edward Teller a podobnými týpky. Edward Teller je klíčovou osobou zapletenou do těchto projektů.” Senátor se zeptal: „Nuže, a co tedy mohu udělat?” Zeptal jsem se: „Byl byste ochoten se s generálem zkontaktovat a požádat ho, aby se se mnou sešel, abychom mohli celou věc prodiskutovat a vyzkoumat, zdali bychom mohli nějakým způsobem spolupracovat na tom, jak bezpečným a účinným způsobem dostat tyto informace mezi nejširší veřejnost?” Odpověď zněla: „Ano, pokusím se o to. Na to vemte jed!” A taky to zkusil. O pár týdnů později mi zavolal a řekl: „Ach bože! Něco takového před admirálem už nikdy nevyslovím!” V několika větách mi pak vylíčil, jak ho admirál příkře odbyl a že se o tomto tématu již nebude s nikým bavit. Tento admirál je na několika velmi významných vládních postech a z jedné této pozice přešel do nejužšího vedení korporace SIAC. Admirál Y. N. je bezesporu klíčovou postavou – a je jí už několik desetiletí.

 

Později jsem mluvil s Joanne Goldwaterovou, dcerou senátora, která vede Goldwater Foods of Arizona. Řekla mi: „Víte, táta vám už nemůže pomoci při kontaktech s těmi lidmi … ať už mu admirál řekl cokoliv, táta se ho teď bojí jako samotného čerta.” Odpověděl jsem: „To je v pořádku, je to dobrovolný spolek a každý má své meze. Nežádám nikoho, aby dělal něco, co je mu proti srsti, a vážím si toho, že váš otec udělal vše, čeho byl schopen.” Zhruba v té době jsem dozvěděl, že viceprezident Hum- phrey odjel tajně na vojenskou leteckou základnu Kirkland a Sandie Labs, aby se podíval po tajných technologiích a pro jektech spojených s UFO. Dozvěděl se, že existují tajné projekty zpracovávající mimozemský materiál. Jeden svědek, který tehdy byl v Sandie Labs, mi osobně řekl, že pracoval na těch UFO projektech a že se tam dělaly projekty obráceného inženýrství, které se snažily rozluštit funkce mimozemských elektronických zařízení. Viceprezident přišel k jedné takové laboratoři a chtěl vstoupit dovnitř, aby si mohl prohlédnout, co tam je. Nicméně chlápek u dveří viceprezidentovi řekl: „Pane, ke vstupu na toto místo nemáte povolení. Pokud uděláte ještě krok kupředu, zastřelíme vás.” Zeptal jsem se našeho svědka: „Bylo to myšleno vážně? Skutečně by zastřelili viceprezidenta Spojených států?” ‘len muž přikývl: „Mysleli to naprosto vážně. Ve vteřině by z něho byl mrtvý muž.”

 

26. NOVÁ ÉRA

Když manifestace Boha – samotné Božstvo – vstoupí na tuto rovinu, posílí – jako pramen živé vody – všechny aspekty stvo ření. Dojde k obnově ducha, poznání, intelektu a toho, co se nazývá božský plán, který je zabudován – v hlubších rovinách ducha – do všech věcí a všech bytostí. Je uložen do tkaniva stvoření a doslova posiluje a oživuje vše, co bylo stvořeno, každičký atom. A náhle a spontánně do jde ohromnému průlomu ve vědě, sociálním myšlení, duchovních ideách a sblížení národů. Všechny tyto obrovské změny a pokrok ve vědě a myšlení jsou tu proto, že došlo k uvolnění spirituální síly a rozvinutí božského plánu. Tento nový spirituální cyklus přinese celý nový svět. Ten to nový cyklus – byť v zárodečné podobě – se rozevírá všude kolem nás i v našem nitru. Dojde k němu i přesto, že se jej zpátečnické síly pokoušejí stůj co stůj zastavit.

 

Nedochází k tomu však samo od sebe. Děje se to skrze nás. To je zajímavý aspekt našeho lidského bytí. Každá lidská bytost, i ta poslední mezi námi, má ve svém nitru uschovanou úplnost vesmíru. V hloubi své duše známe všechny tyto pravdy. Vše je v nás obsaženo. Ve skutečnosti není žádný rozdíl mezi vnitřním a vnějším. „Vše zde je i tam.” Všichni z nás dospěli k novému potenciálu. Ve všech bytostech vesmíru jsou nové schopnosti. Cyklus, do kterého vstupujeme, je  zyklem univerzálního míru, nejenom světového míru. Ti váleční štváči, kteří tisíce let rozpoutávali galaktické konflikty a války, jsou zcela mimo hru. Nezáleží na tom, jak moc lnou jisté zpátečnické živly v naší společnosti ke starým paradigmatům věčných válek, ta doba rychle skončí a my vstoupíme do éry nepřerušovaného míru, která potrvá alespoň 500 000 let.

 

Nyní jsme uprostřed smrtelné agónie starého paradigmatu, díváme se, jak umírá. ]e to temno před úsvitem, v této době často zuří nejprudší vichry, pak nastane klid. Často to bývá ta nej- obtížnější a nejzáludnější doba, pak dojde k trvalému ustanovení nové éry. Přesně v době tohoto zlomu žijeme – posledních 100 či 150 let jsme svědky ohromných změn na všech úrovních: duchovní, kosmologické, sociální, náboženské, politické, vědecké – na všech. Během posledních sto padesáti let došlo k více změnám než během předchozích několika tisíců let. jak je to možné? Je to tak proto, že na začátku tohoto cyklu došlo skrze samotné Božství k manifestaci nového stvoření. Spirituálně – v nebeské říši božského vědění – již existuje. Můžeme do něho vstoupit a uvidět celou jeho krásu. Když zvážíme tu tajnou činnost lidí, kteří jsou oddáni starým pořádků, zjistíme, že v sázce je vše. Lidé, kteří jsou hluboce -zasvěceni, mi řekli, že ještě není o ničem rozhodnuto. Obě dvě varianty jsou možné. To je důvod, proč se musíme snažit do posledního dechu o to, aby došlo k příchodu nového světa a univerzálního míru. Čím více lidí o těch klamných a mani- pulativních operacích ví, tím lépe pro nás pro všechny. Protože když víme, můžeme se vyhnout tomu, abychom byli uvrženi do šílenství hvězdných válek. Poznání je síla.

 

Od 11. září – útoku na New York – došlo k mnoha manipulacím, ale jisté elementy zašly příliš daleko. A proto, že zašly příliš daleko, lidé začínají vidět, že ta stínová vláda nemá nic společného s bezpečností Spojených států a světa. Před 11. zářím jsme mluvili o faktu, že máme mnoho zdrojů, které popisují, že studená válka ustoupí doktríně „nepřátelských státu’ (států „osy zla”) a pak bude tato doktrína nahrazena doktrínou světového terorismu a pak přijde řada na doktrínu hrozby z kosmu v podobě asteroidů a mimozemských bytostí. Takže se nacházíme právě zde. Už se připozdívá … a otázkou je, zda stále ještě existuje dost lidí, kteří žijí v klamu. A druhou otázkou je, zda je do těch taj ných podloudných programů zapojeno dost ochotných lidí, kteří zinscenují fingovaný útok mimozemšťanů. V těchto projektech je spousta lidí, kteří nemají tušení, na čem vlastně ve skutečnosti pracují. Je to velmi rozvrstvené. Kro mě 200-300 lidí z té celosvětové politické skupiny, kteří hrají tuto hru, existuje jen velmi málo zasvěcených, kteří skutečně vědí, o čem ty operace a programy jsou. Ty nejhorší programy jsou o tom, co už jsem zmínil. Existují asi dva tucty lidí, kteří znají i tuto úroveň celého plánu. Celá věc je velmi, velmi, velmi přísně kontrolovaná skrze rozdělení na různé skupiny a buňky.

 

Jedním z našich nejdůležitějších úkolů je odhalit tuto rovinu celé operace těm lidem z té tajné podloudné skupiny, kteří to myslí dobře. Dochází k přeběhnutím na druhou stranu. Existují lidé, kteří říkají: „S tím nechci mít nic společného. Všechny ty technologie tajím proto, aby se nedostaly do rukou nepříte li, který by z nich udělal zbraně.” Nebo: „Držím to v tajnosti, abych stabilizoval globální ekonomický systém.” Nebo: „Držím to v tajnosti, aby náhle nedošlo ke kolapsu celého ropného prů myslu.” Ale když zjistí, o čem ty programy jsou, říkají: „Počkejte ještě chvíli!” Z mnoha tisíců lidí zapletených do těchto projektů a z mnoha stovek zapletených politiků jich většina byla oklamána, co se týče toho hlavního a konečného plánu. Z tohoto důvodu je tedy velmi důležité, abychom si nic nemysleli o lidech zapletených do tajných programů. Mnozí z nich jsou dobří lidé, kteří byli nějak zmanipulováni. To je též důvod, proč mi klíčoví lidé z této skupiny stále volají a říkají: „Tlačte to kupředu, chceme, aby došlo k nápravě.” Jeden z nich mi poslal zprávu, která říkala: „Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy to nevzdávejte.”

 

Samozřejmě se to snadněji říká, než uskutečňuje, když vám zabijí nejlepšího přítele a sami máte rakovinné metastázy a musíte zanechat svého civilního zaměstnání a musíte dát děti na vysokou a na internetu o vás píší nejhorší pomluvy a tak dál a tak dál. Je to demoralizující a někdy jen stěží pokračujete vpřed. Udržet se v chodu je vůbec to nejobtížnější. Někteří lidé ze super tajných projektů jsou nám za naší práci velmi vděčni. Na počátku našeho projektu si odtajnění přála asi třetina důležitých osob z tajných projektů. Nyní je to pětačtyřicet nebo padesát procent. Nicméně dosud je ve hře mocný element, který je neúprosný. Dřívější ředitel CIA Bili Colby je, v jistém smyslu, toho dokladem. Lidé na tak důležitých místech, kteří se přidají k nám, nebyli tolerováni. Od té doby však uplynulo skoro deset let a došlo ke změnám. Z pohledu do minulosti nikdy nemůžeme vyčíst budoucnost. Došlo k mnoha pokrokům. Na všechny ty lidi se díváme jako na někoho, kdo je schopen poučení a dalšího vývoje; mohou se změnit k lepšímu porozumění. Mnoho z nich vystoupí a pomůže nám.

 

Měl jsem často se opakující lucidní sen o tom, že jsem na určitém místě na americkém Jihozápadě; byl den a já jsem navigoval a kontaktoval mimozemský koráb, ze kterého vystoupilo několik velmi důležitých a ctěných – jak spirituálně, tak diplomaticky – mimozemských stařešinů. Byla to mírová a otevřená událost, a to vše proběhlo díky přátelským složkám z těch tajných vojenských programů. Tato neuvěřitelná událost se mi zjevila ve snu na počátku devadesátých let. Domnívám se, že s postupem času vzrůstají šance na její uskutečnění. Kdy vlastně tyto super tajné projekty začaly? Pravda je taková: Stále ještě existují černé projekty a materiály, které nebyly odtajněny od přelomu minulého století a první světové války! Prvky tohoto motivu utajení tím či oním způsobem existují v naší společnosti celé tisíce let. Vždy existovaly tajné kliky.

 

Vždy existovaly tajné společnosti, které se pokoušely uzurpovat tajnou moc. A ty prošly různými transformacemi, v závislosti na požadavcích doby a místa a politických a technologických okolností. Jisté je, že ve 20. století existovaly velmi tajné programy spojené s důležitými průmyslovými zájmy, které pracovaly na jistých technologiích – zvláště na takzvaném elektromagnetickém systému volné energie, který objevil Tesla. V 19. století dokonce i Faraday při svých experimentech objevil jistý jev, při kterém výkon převýšil příkon. A vždy existovaly zájmy, díky kterým byly všechny tyto objevy drženy v tajnosti velmi, velmi dlouho. V 19. století – v té éře Vanderbitů a Rockefellerů a Standard Oil – existovaly mocné zájmy, které chtěly, aby byl všechen ten rozvoj technologií na volnou energii držen v tajnosti. V jedné době byl příjem společnosti Standard Oil větší než příjem Spojených států. Tato korporace ovládaná Rockefellery byla až tak rozsáhlá a až tak mocná.

 

Do tohoto monopolního průmyslového prostředí vstoupili géniové jako Tesla či T. Townsend či Brown. Měli stroje na volnou energii či point-zero energii a první vysokonapěťové antigravitační systémy. A už koncem 19. století se objevily první zprávy o létajících talířích – proslulá „panika z létajících lodí” v roce 1896. Z jednoho skvělého zdroje mám zprávu, že generál McArthur se ve třicátých letech 20. století v Číně angažoval na získání mimozemského objektu. Takže již více než sto let existují programy zabývající se mimozemským materiálem, které se zároveň pokoušejí kontrolovat technologický rozvoj. Nicméně v době druhé světové války došlo v těchto programech k nenadálé změně. Zhruba v té době jsme získali vědomosti o termonukleárních zbraních a vstoupili jsme na stezku zkoumání kosmu. Existovaly programy, které zkoumaly pohonné systémy, jež vypadaly jako létající talíře. Byl do toho zapojen jak von Braun, tak Edward Teller, dr. Vannevar Bush a další. Goddard v roce 1936 .1 1937 pokračoval na nějakém Teslově díle; došlo ke krádeži Teslova antigravitačního přístroje a k jeho prodeji nacistům. To bylo někdy v polovině třicátých let.

 

Jakmile však došlo přesunu z roviny experimentování a vyvíjení k použití termonukleárních zbraní a tajných antigravitační pohonů, mimozemšťané, kteří pozorují Zemi mnoho tisíc let, velmi zpozorněli. Věděli, že z bodu technologického vývoje ke schopnosti cestovat ke hvězdám je jen malý kus cesty. A zde, na této krásné Zemi je skupina lidí, kteří během pár desetiletí přejdou od koní a bryček k antigravitaci, elektromagnetickým zbraním a termonukleárním zařízením. Museli by mít galakticky vymytý mozek, kdyby je to vskutku nezajímalo! V té době, během a po druhé světové válce, začali mimozemšťané Zemi více prozkoumat a v omezené míře zasahovat do běhu událostí. Pokoušeli se zpomalit rychlost, se kterou jsme se vrhli na cestu destrukce. V projektu Disclosure máme vojenské svědky, kteří popisují, jak mimozemské koráby zastavily interkontinentální balistické střely nad Vendenburgovou vojenskou leteckou základnou a nad jižním Atlantikem. Mimozemšťané se pokoušeli zbrzdit náš divoký vstup do války, která by znamenala vzájemné vyhlazení.

 

Lidé jako plukovník Diedrikson, který byl v Komisi pro atomovou energii, potvrdili, že se mimozemšťané silně zajímají o všechna naše nukleární zařízení. Osobné ví o tom, jak došlo k zastavení interkontinentální balistické střely, která byla speciálně zkonstruovaná tak, aby mohla explodovat na Měsíci. Mimozemšťané ji zastavili dřív, než vylétla z atmosféry. Ve čtyřicátých letech jsme skutečně sestřelili mimozemský koráb. Stalo se to poblíž Roswellu v Novém Mexiku, kde v té době byla naše jediná atomová základna. Máme jeden dokument, který napsal J. Edgar Hoover, ředitel FBI, ve kterém se tvrdí, že za toto sestřelení mimozemského korábu je zodpovědný speciálně upravený radarový systém. Od šedesátých let máme schopnost „cestovat mezi hvězdami”, jak řekl Ben Ricli. Tajné ničemné projekty vyvinuly elektromagnetické systémy, které mají schopnost měnit vědomí a ubližovat lidem. Mimochodem, Tesla skutečně přede svědky provedl úspěšný experiment se svým antigravitačním zařízením. Bylo to ještě předtím, než poprvé vzlétl letoun bratří Wrightú. Během vlády prezidenta Eisenhowera došlo ke skoncováni s jakoukoliv ústavností a legálností těchto projektů. Od té doby jsou zcela mimo kontrolu. Stínová vláda vrazila Eisenhowerovi dýku do zad.

http://www.knihya.cz/18742/utajovana-pravda-%e2%80%93-zapovezene-poznani-11