Podezřelý předmět byl loni v říjnu nahlášen na brněnské adrese, kde sídlí základní škola. Nebo v listopadu v blízkosti čerpací stanice v Lipůvce v okrese Blansko.

Vyplývá to ze zprávy policejního prezidia o použití zařízení k rušení provozu elektronických komunikací za druhé pololetí loňského roku, kterou má Právo k dispozici.

Loňská statistika odpovídá i údajům z předchozích let, kdy se počet těchto policejních zákroků pohyboval kolem dvacítky ročně. Policie využívá vlastních technických prostředků, obejde se bez operátorů. K zásahu ji zmocňuje zákon o policii.

Důvod ke shození sítí byl vždy stejný: oznámení na podezřelý předmět, kterým by mohla být v krajním případě výbušnina a její odpálení na dálku. Tedy přes mobilní telefon.

„Zařízení k rušení provozu elektronických komunikací byla používána v souvislosti se zákroky příslušníků Pyrotechnické služby Policie ČR při prověřování podezřelých předmětů a zneškodňování nástražných výbušných systémů, kdy na základě dostupných informací vzniklo důvodné podezření, že se jedná o nález nástražného výbušného systému s možností dálkové
iniciace pomocí elektronických drátových zařízení,“ uvádí zpráva podepsaná policejním prezidentem Martinem Červíčkem.

Atrapa zastavila provoz na 65 minut

Z policejní statistiky vyplývá, že sítě nefungují většinou v průměru půl hodiny. Z údajů za druhé pololetí loňského roku se vymyká pouze případ v Rožnově pod Radhoštěm z července, kde sítě oněměly na pětašedesát minut kvůli nálezu atrapy nástražného výbušného systému.

„Provoz elektronických komunikací je ovlivněn v minimálním rozsahu a v úzce vymezené lokalitě,“ tvrdí policie. Sítě jsou mimo provoz v rozsahu maximálně desítek metrů od nálezu.

Před shozením sítí přitom musí informovat územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému a Český telekomunikační úřad.

Odborníci totiž tvrdí, že shození sítí je sice na jednu stranu efektivní způsob, jak zabránit ztrátám na majetku a lidských životech, na druhé straně to ale může znamenat v moderním světě potíž.

„Nám to problém nedělá, máme jiné komunikační prostředky,“ řekl Právu šéf pražské záchranky, senátor zaODS Zdeněk Schwarz. Podle něj může hrozit jediné riziko, a to, že se v místě může nacházet člověk, který si potřebuje přivolat pomoc.

Problém ve vypnutí sítě nevidí ani provozovatelé elektronických komunikací. Také Český telekomunikační úřad nepovažuje použití rušiček v oprávněných případech za problém. „ČTÚ obdržel v roce 2012 několik desítek oznámení o nasazení rušicích prostředků Policie ČR s průměrnou dobou trvání 24 minut, v roce 2013 zatím dvě oznámení s průměrnou dobou trvání 27 minut. Ani v jednom případě nedošlo ke stížnosti účastníka na rušení nebo nedostupnost mobilní telefonní služby,“ sdělil Právu mluvčí úřadu František Malina.

Vedle policie má stejnou pravomoc v rušení elektronických komunikací od začátku loňského roku také armáda.