image42Soudce Krok, nástupce mýtického praotce Čecha, patří mezi jednu z nejstarších postav české národní mytologie. Podle pověsti měl žít někdy v 7. století. V Kosmově kronice se navíc nachází zajímavá zmínka, týkající se Krokova hradu. Údajně existoval, aledosud nebyl objeven. Je v Čechách místo, kde kdysi soudce Krok žil, nebo se jedná jen o Kosmovu mystifikaci?

Kronikář Kosmas (1045–1125) uvádí, že podle Krokova jména „je znám hrad, již stromovím zarostlý, v lese u vsi Ztibečné.“ Další český kronikář Václav Hájek z Libočan (cca 1599–1553) zase ve své kronice hovoří o Krokově novém sídle, nazvaném Krokovec, budovaném poblíž vsi Stebno ve středních Čechách. To má být podle některých výkladů obdoba Kosmovy Ztibečné. Hájek však zároveň píše, že Krok panoval i v Budči a Psárech (ležících u Prahy). Zdá se tedy, že se bájný soudce Krok stěhoval z místa na místo. Hrad, o němž se zmiňoval Kosmas, navíc nemusel vůbec být součástí jeho majetku. Mohlo jít o jakési opevněné sídlo, jež bylo podle Kroka pojmenované. Kde se ale nachází?

Hypotézy a spekulace
Stále převažuje názor, že Kosmas měl vsí Ztibečnou na mysli dnešní Zbečno, ležící u řeky Berounky. Zde archeologové skutečně odhalují zbytky starého knížecího dvorce. Nachází se přímo ve středu této obce, v místech, kde byl později postaven zbečenský barokní kostel. Žádné další stopy po nějakém starším osídlení zde však zjištěny nejsou. Kosmas navíc jasně uvádí, že se hrad nacházel u vsi Ztibečné, tedy pouze někde poblíž.

Krakov, či Krokov?
Spekuluje se rovněž o tom, že Krokův hrad mohl ležet poblíž středověkého hradu Krakovec (15 km od Rakovníka), u kterého se nachází obec Krakov. Podle některých názorů se původně jmenovala Krokov! Ještě mnohem zajímavější je fakt, že nedaleko hradu se v údolí Šípského potoka nachází místo zvané „Na starých zámcích“, kde podle místní tradice kdysi ležely zbytky nějakého starého hradiště. Jenže prozatím zde nebyly provedeny archeologické vykopávky. Nacházel se snad Krokův hrad právě tady?

Míří stopa ke Stradonicím?
Dosud nejzávažnější indicií, která indikuje možnou lokalizaci Krokova hradu, je z úplně jiného soudku. Blízko dnešního Zbečna se nachází keltské oppidum Stradonice. Roku 1771 je navíc v přilehlých Podmoklech (18 km od Rakovníka) náhodou objeven poklad zlatých mincí. Převažují v něm právě keltské duhovky a mezi nimi jsou nalezeny i některé, jež nesou vyražené jméno Crocco. Tento poklad je historiky dáván do souvislosti právě se Stradonicemi, odkud pravděpodobně pocházel. Když toto oppidum ke konci 1. století př. n. l. dobývají Germáni, keltští osadníci ho při útěku poblíž Podmokel zakopají.

Legendární Crocco
O existenci keltských mincí s nápisem Crocco podává v 19. století zprávu pražský numismatik a historikMikuláš A. Voigt (1733–1787). Bohužel ji nelze ověřit, protože většina mincí je roztavena a jen malá část se uchová v soukromých sbírkách. Ty s nápisem Crocco však mezi nimi nejsou. Souvislost mezi Kosmovou Ztibečnou a keltským oppidem ve Stradonicích se však přímo nabízí. Obě lokality leží prakticky v sousedství. Jméno soudce Kroka si náš nejstarší kronikář zřejmě nevymyslel náhodou. Mohlo se jednat o někdejšího vládce stradonického oppida? V Dalimilově kronice (která vychází z té Kosmovy) se dočteme: „…povstal v zemi muž, kterému říkali Krok.“ Je to snad odkaz na jistého krále jménem Crocco, jenž je znám pouze z legend? Vyloučit to nelze. Na starých pověstech většinou vždy ulpívá zrnko historické pravdy…

Vladimír Liška

Enigma speciál  RF Hobby