V současné době jméno dávného města občas najdeme v nejrůznějších pojednáních s historickou tematikou, ale prozatím v úlohách, jež jsou tolik vzdáleny jeho významu, že se to zdá až nepravděpodobné, ne-li nemožné. Na první pohled ne zcela jasná hodnost arcibiskupa Metoděje doposud poutala pozornost autorů historických studií a dostalo se nám jejích stručných, zato několikerých vysvětlení, vykombinovaných ze zcela soudobých předpokladů a bohužel jen vzdáleně odpovídajících skutečnosti.

  Podivně úplné přecházení, co se obeznámenosti s relevantními prameny týče, stejně i nereflektování náležitých státoprávních pojmů a kategorií jsou zatím působeny prostou neznalostí, či snad v případech badatelů s širší erudicí zase jejich přílišnou soustředěností na pouze specifické oblasti historie Římské říše, případně odborné otázky církevních dějin.

  Politováníhodná absence dobře dostupných údajů tak v extrémních polohách připouští prezentaci (dokonce na zahraničních fórech) údajně vědeckých studií, s úmyslnou záměnou celých zemí a jejich dějin, podpořených i jistými Alma mater. Ony překvapivé historické závěry počítají s tím, že budou-li předneseny z katedry vysokého učení, získají na relevanci v publiku čerpajícím informace. Potud se nemýlí, informace se opravdu nerozšiřují jen podle vlastní pravdivosti či nepravdivosti, kvality, či nekvality, ale daleko více se jen tradují, udržují  v určitých kulturních okruzích, ve skupinách příznivců. Ve společnostech takto zčásti uzavřených, vzniká latentní schopnost ignorovat do určité míry i poznatky jinde  známé a proto se nám v nich nezřídka dostane i hodně popletených mínění, spolehlivě sice blízkých domorodé ideologií, ne již tolik skutečnosti.

  Nicméně, libovolnost a záměna, použitelné s efektem v dramatických scénářích, nemají místa v případě slavného antického Města a v klasifikaci jeho významu a historie. Ke stavu tohoto téměř uměleckého zastření, zahalení nesmírně rozsáhlého dějinného subjektu, nejsou skutečné důvody (vyjma pochopitelného upírání zájmu většiny autorů i publicistů na vlastní kulturní okruh a dějiny a naopak netečnosti zainteresovaných). Zájem o vlastní věci, ve srovnání s netečností je ovšem spíše chvályhodný, ale řekli jsme, že umožňuje i pokusy o šíření oněch mylných identifikací.

  Pravidelně slýchaný stesk historiků na nedostatek pramenů by v případě Města Sirmia, Provincie Pannonie, nebo Diecéze Illyrie nebyl ani zdaleka opodstatněný. V porovnání s dochovanými písemnostmi z našeho ranného dějinného období jsou o nich k dispozici podklady nepoměrně hojnější. Jedná se o rozsáhlé a významné administrativní celky Římské říše a křesťanské církve a o každém z jmen, vzhledem k obsáhlosti dochovaných písemností, by bylo lze k početným dosavadním knihám kdykoliv připsat mnohé další a jistě i potřebné.

  Dějiny Města nelze srovnávat s typy dnes, nebo vůbec v historii obvyklých politických a správních celků, jsou jen a výlučně součástí Římské říše. Sepsané by mohly být velmi obšírně i podrobně a proto zde můžeme předložit alespoň jejich obrysy. Populární vychovatelské rčení: národ, který zapomene svou historii je odsouzen si ji zopakovat sice dobře ví o čem mluví, úsloví ale přece jen není natolik praktické, jak přemýšlivci doufají. Jedinec, národ a ani lidstvo si nemůže zapamatovat všechna poučení plynoucí z historie a patrně tedy mnohé úspěchy i chyby se stále znovu objevují na pořadu dne. Měly by to tedy být, pokud možno, věci všední, ne zásadní a negativní, ale i tak je nevyhnutelné počítat s občasným reparátem historicky neopominutelné lekce. Nakonec, vztyčený ukazováček pedagoga se při tom neobjeví a lidstvo tedy může opakovat do sytosti bez pocitu provinění. Mnohé důležité věci zůstávají, obejít se tudíž nedají a členitost dějů nekonečně tvárné skutečnosti je daleko větší, než může lidská paměť uchovat, zapsat, zařadit do obsáhlých kartoték i počítačových databází.

sirmium

Sirmione na Lago di Garda

  Nebudeme v tomto článku užívat žádné nové metody zjišťování historie, ani šetření etymologie jména. (Mimochodem, badateli zatím zcela ponechávané stranou. Snad je jméno Sirmia nevysvětlitelné a existuje jen jedno jeho další užití – v pojmenování dnešního malebně položeného lázeňského města Sirmione na březích Lago di Garda v Alpách, známého již z veršů Catulových). Není ostatně dosud provedeno ani ono obvyklé a tradiční utřídění dostupných pramenů a podkladů, veřejných suchých ediktů císařů, rozhodnutí církevních sněmů a papežů. Nahlédneme ale i do Nového zákona Bible, legend a dávných historických a kronikářských spisů, což jsou všechno prameny všeobecně známé, nebo alespoň zcela dostupné. Novými budou jen jejich sdělení, která zřejmě dosud prakticky nikoho nezaujala. Poskytnou zde zřetelný obraz, byť pro stručnost zaměřený jen na komplexnost a rámcovost, jež v jejich případě jsou ostatně právě základním a určujícím prvkem.

Zdroj: Milenium