Zní to, jako když parta elfů chytne chřipku. Z londýnského skandálu Libor se totiž nákaza podezření přenesla i na ostatní světové mezibankovní úrokové sazby se jmény jako Euribor, Tibor, Sibor či Ted. V nejistotě je tak vlastně už skoro celá globální bankovní “Roklinka”.

1603901-christopher-leeV hledáčku vyšetřovatelů pro podezření z fixlování s londýnskou sazbou Libor je na dvacet bank. Po bance Barclays se z nich tento týden vyloupla další čtveřice z největších evropských bank, která celý podvod řídila. Patří do ní údajně i matka naší Komerční banky.

A zatímco centrální bankéři svolávají na září poradu a regulátoři hledají cesty, jak sazbu změnit, jedna skupina bank už údajně usiluje o hromadné narovnání, aby se vyhnula pranýřování, kterému čelila banka Barclays.

 

 

“Hotovo… Pro tebe, chlape”

“Hotovo… Pro tebe, chlape,” zní jeden často citovaný e-mail, kterým bankéř z Barclays vyhověl prosbě kamaráda z jiné banky a snížil hodnotu, kterou Barclays hlásila pro vyhodnocení sazby Libor. Před finanční krizí tento podvod podle vyšetřovatelů zajišťoval bankéřům nefér výnosy z jejich sázek, ve finanční krizi jím zase banky maskovaly své skutečné (rozuměj horší) finanční zdraví.

Podobnými e-maily bankéřů se vyšetřovatelé probírají už několik týdnů ve snaze rozplést, do jaké míry se na podvodech podílely další finanční domy. Připomeňme, že jen sazba Libor přímo ovlivňuje úroky a výnosy na finančních aktivech, jejichž hodnotu různé zdroje vyčíslují na 500 až 800 bilionů dolarů – od tajemných finančních a měnových derivátů až po obyčejné hypotéky a půjčky. A to vše v deseti světových měnách.

Podle serveru FT.com patří do okruhu osnovatelů podvodu banky Crédit Agricole, HSBC, Deutsche Bank and Société Générale, matka naší Komerční banky. Vyšetřovatelé tak soudí na základě e-mailů bankéřů Michaela Zrihena z Crédit Agricole, Didiera Sandera z HSBC a Christiana Bittara z Deutsche Bank. Identita “spojky” v SocGen údajně zatím není známa.

Bernard MadoffJerome Kerviel přichází k pařížskému soudu

Přehledně: Největší finanční lotři poslední dekády

Hlavou sítě byl údajně makléř Philippe Moryoussef z banky Barclays, o níž pravda o podvádění se sazbou vyšla najevo jako první. Jeho kontakty v ostatních jmenovaných bankách byli všichni jeho známí. Barclays za podvody se sazbou Libor, ke kterým se doznala, zaplatila pokutu 451 milionů dolarů. Podle expertů ale utrpěla daleko větší rány na své pověsti, když byly pod veřejným tlakem nuceny odstoupit tři její nejvyšší figury a s chutí si na ní “smlsli” i politici.

Banky chtějí uniknout z “uličky hanby”

Právě tomu se teď podle agentury Reuters snaží vyhnout širší skupina bank usilující na rozdíl od Barclays o hromadné narovnání s regulátory na obou stranách Atlantiku.  To by v jistém ohledu mohlo vyhovovat oběma stranám, protože banky by se vyhnuly “uličce hanby,” kterou by procházely jedna po druhé, a regulátoři by se zase mohli pochlubit obří souhrnnou sumou, kterou podvodné banky vytrestají.

Podle agentury Reuters ale není jasné, jestli na to regulátoři přistoupí. A kromě toho má tenhle plán také hodně překážek. Každá banka totiž čelí trochu jiným obviněním u jiných regulátorů a hromadné narovnání by tak vyžadovalo jejich vleklou vzájemnou spolupráci s nejistým výsledkem.

 

Čtěte také:

Analýzy mezitím odhadují pokuty za skandál Libor na 25 až 40 miliard dolarů. To ale nemusí být konečné, protože zřejmě budou následovat hromadné žaloby poškozených investorů. Pro srovnání: pět amerických bank dostalo letos za podvody s hypotékami pokutu v úhrnné výši 25 miliard dolarů. Přitom skandál Libor je podle mnohých pozorovatelů vážnější než příčiny hypotéční krize, za kterou tento trest padl.

Jak už bylo řečeno, prověřování se navíc rozšiřuje na další světové sazby, mezi jinými i na Euribor, což je mezibankovní úroková sazba stanovovaná 44 evropskými bankami. Šetření se podle Reuters rozjíždí i kolem singapurské sazby Sibor, tokijské Tibor či té americké jménem Ted.

Basilej 9. září: Blíží se “radikální reforma”

Centrální bankéři mezitím chystají změny. Guvernér anglické centrální banky Mervyn King svolal dopisem adresovaným šéfům nejvýznamnějších centrálních bank světa pracovní večeři na 9. září do centra světové bankovní regulace, švýcarské Basileje. Probírat se podle Kinga mají “radikální reformy” toho, jak Libor funguje.

Ten totiž dosud banky stanovují subjektivně podle svých vlastních odhadů úroků na často hypotetické vzájemné půjčky. Podle šéfa americké centrální banky FED Bena Bernankeho je tak Libor “strukturálně vadný”. Úplně ho ale odhodit nebude snadné, protože je zavedený a velmi široce používaný.

Japonsko-burzaFinanční krize

Která splaskne příště? Největší ekonomické bubliny

Proto připadá v úvahu spíš nějaká změna ve fungování sazby. Inspirací by mohla být třeba australská varianta mezibankovní úrokové sazby, jejíž výše není založena na vzájemných hypotetických úvěrech, ale až na skutečných půjčkách.

Buď jak buď, slibovaná reforma stanovování mezibankovních úvěrových sazeb bude vyžadovat “koordinovanou globální iniciativu k rychlému a účinnému obnovení integrity tohoto životně důležitého procesu,” vzkázal po svém mluvčím guvernér kanadské centrální banky a předsedy důležitého Výboru finanční stability Mark Carney.

V podstatě to samé jinými slovy řekli tento týden i guvernér Fedu Bernanke, americký ministr financí Tim Geithner nebo člen bankovní rady Evropské centrální banky Ewald Nowotny.

Převzato: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=752173&fb_ref=article-bottom&fb_source=timeline