Jako volné pokračování zde nedávno uveřejněné úvahy “Souvisí morální pokleslost politiků s intelektuální retardací?”, se chci pokusit o analýzu a vyhodnocení mediálního vystupování našich nejvyšších státních představitelů – prezidenta Klause, premiéra Nečase a některých členů vládního kabinetu v souvislostí s možnou demisí ministra dopravy Dobeše, kvůli nefungujícímu celostátnímu registru motorových vozidel.

xvlada_200_200_jpg_pagespeed_ic_qyfuzsqlxrŠéf vlády spolu s Karolinou Peake – šéfkou pseudostrany LIDEM, placenou daňovými poplatníky za zastávání funkce vicepremiérky a za předstírání boje s korupcí v čele aparátu úředníků, poskytnutých jí k tomu jako stafáž spolu s budovou vlády v pražské Vladislavově ulici, občany ohromují rádoby rázným úkolováním neschopného kariéristy Dobeše, za stále nefungující nový registr motorových vozidel.

Nečas se snaží občanům imponovat kategorickými ultimáty ukládanými jednomu z množiny jeho neschopných ministrů, který si udržel post šéfa rezortu dopravy, díky “politické turistice” uskutečněné přechodem ze strany Věci veřejné do obskurní účelové strany LIDEM, založené právě vpředu zmíněnou kariéristkou Peake, rozenou Kvačkovou.

Nečasova kategorická ultimata ukládaná ministru dopravy, jakoby s “vlídnou moudrostí” zrelativizoval prezident Klaus. Vystoupil v TV s tím, že premiérem nastolená možnost odstoupení ministra dopravy kvůli problému s nefungujícím registrem aut, který ale ministr dopravy osobně nemůže přímo ovlivnit, se mu zdají být poněkud příliš přísná.

Občané a daňoví poplatníci patrně mají být aspoň uspokojeni, pokud ne přímo nadšeni předváděnou “akceschopností” a nekompromisností premiéra vůči jeho podřízenému a “moudrou vlídností”, kterou k premiérovu “chlapáckému postoji” zaujímá hlava státu.

Protože jsem několikrát ve svém profesionálním životě zastával určitá šéfovská místa v soukromém sektoru – v někdejší prosperující vlastní stavební firmě a i v některých úspěšných firmách zahraničních vlastníků, nemohu si pomoci, ale výše zmíněná populistická exhibování našich státníků musím spojovat s úvahou o možných příčinných souvislostech mezi osobní morální pokleslostí a retardací intelektu.

Každému, kdo aspoň něco někdy slyšel o zásadách správné manažerské práce, by mělo být známo, že skutečně dobře řízená organizace musí své provozní záležitosti úspěšně zvládat bez přítomnosti nejvyššího šéfa. Zprovoznění nového celostátního počítačového registru motorových vozidel dodaného externím zhotovitelem, je v ministerstvu dopravy zcela jistě právě pouhou obyčejnou provozní záležitostí a ničím jiným.

Schopní nejvyšší šéfové – na ministerstvech tedy příslušní rezortní ministři, by měli umět zorganizovat fungující tým podřízených, který dokonale zvládá veškerou provozní problematiku zcela bez nich. Nejvyšší šéfové jsou v úspěšných firmách v civilizovaných státech placeni právě za to, aby zajistili fungování institucí bez jejich přítomnosti a bez potřeby jejich osobních zásahů do provozu. Jsou placeni za to, aby zajistili svou zastupitelnost a určovali koncepční kroky dalšího vývoje a také za to, aby pěstovali osobní kontakty s důležitými partnery a “hráči” v oboru. Zkrátka nejvyšší šéfové ve správně fungujících institucích nejsou placeni za osobní zásahy do provozní operativy, naopak za nutnost jejich osobních zásahů do provozu by byli pro manažerskou neschopnost vykopnuti.

Jak vidno, ve vládě ČR však zásady úspěšného vrcholového manažeringu fungují jinak. Banální provozní problém se zprovozněním počítačové sítě pro registraci motorových vozidel má dle premiéra osobně řešit blíže nestanovenými osobními zásahy jeho ministr dopravy, který počítačům, jejich propojení a problematice související se zprovozněním registru nerozumí. Nerozumí dokonce ani dopravě samé, ani dopravním prostředkům a ani dopravním stavbám.

Mgr. Pavel Dobeš je absolventem gymnázia a na Fakultě sociálních věcí Univerzity Karlovy v Praze vystudoval  obor s vágním názvem “Evropská studia”, který zakončil v roce 2007 diplomovou prací na téma “Efektivita využití strukturálních fondů EU v ČR na příkladu Jednotného programového dokumentu”. K čemu se taková odbornost bez praxe hodí, ví snad jen pouze on sám, pak premiér Nečas, který jej jako svého ministra navrhl a prezident Klaus, který takového “odborníka na dopravu” do funkce šéfa rezortu schválil.

Premiér v současnosti veřejnost mediálně přesvědčuje o svém náročném přístupu k podřízeným a o vyvozování osobní zodpovědnosti ministra dopravy za něco, co by správný vrcholový manažer vůbec řešit neměl. Premiérova zástupkyně zakládající si na nepřechýleném cizojazyčném příjmení získaným sňatkem s Australanem čínského původu a “stranická spoluturistka” ministra dopravy, k premiérově falešné frašce servilně asistuje bezduchými frázemi převzatými ze slovníku představitelů Severní Koreje.

“Respektuji právo předsedy vlády navrhovat a odvolávat ministry. Premiérovi jsem sdělila, že jako předsedkyně přípravného výboru vznikající strany LIDEM jsem připravena se problému postavit čelem, protože situace poškozuje nejen ministerstvo dopravy, ale i naši vznikající stranu,“ pravila k médiím důležitě Peake – Kvačková po schůzce s Nečasem k trvajícímu problému Dobešova ministerstva s registry. “Na plánované schůzce v 16:30 požádám o předložení jasných kroků, které, jak doufám, ukončí agonii s registry vozidel,” doplnila své snaživé “přihýkávání” v absurdní frašce předváděné premiérem.

Na uvedené vládní frašce v podání Nečase a Peake pro veřejnost, kterou považují za hlupáky “opitelné rohlíkem”, pak ještě participuje i hlava státu. Václav Klaus místo aby Nečase s celým kabinetem požádal o odchod ze scény do propadliště dějin, usiluje přiživit svou image “moudrého tatínka”.

Pan prezident se v uvedeném ohledu zdá být správně orientován, pokud cítí potřebu vylepšit své image k překrytí problematické pověsti, kterou si vytvořil nejen u tuzemské veřejnosti. Svým nestandardním vystupováním doma i v zahraničí, kde se často předváděl jako psychicky vychýlený člověk – např. jako “záletník s letuškami”, jako “autorita” v oboru, kterému  vůbec nerozumí – v klimatologii a vloni v Chile, právě po “vědeckých přednáškách” o klimatologii, kdy se na prezidentském brífinku před kamerami nešťastně prezentoval dokonce jako kleptoman.

Předmětnou teoretickou úvahu o vztahu mezi pokleslou osobní morálkou a retardaci intelektu lze uzavřít konstatováním, že jednání příslušníků monitorované čtyřčlenné skupiny vrcholových politiků naznačuje určité obecné závěry. Zdá se být potvrzeno, že pokles morálky dospělého jedince zákonitě vyvolává současný pokles jeho intelektu.

Ve skupině pozorovaných osob – třech mužů rozdílných věkových skupin /ročníky 1941, 1964, 1982/ a jedné ženy /1975/ – vdané matky dvou synů, lze z výsledků pozorování doložit celkovou osobnostní degradaci každého účastníka a to bez ohledu na odlišný věk a pohlaví.

Zdroj: http://www.czechfreepress.cz/dalsi-blogy/osobnostni-profily-monitorovane-skupiny-statniku.html