Izrael od roku 1967 v rozporu s mezinárodním právem okupuje Golanské výšiny. Je to součást Sýrie, která byla před více jak třiceti lety uloupena tehdejšímu syrskému režimu, což opět potvrzuje rezoluce OSN číslo 242. Izrael použil ke zvětšení svého území armádu, dokonce se v konfliktech uchýlil k používání zakázaných zbrojních systémů. Dokonce ani dnes ve sporech s Palestinci Izrael neváhá a používá kazetové bomby či bílý fosfor, který popálil nejednoho Palestince zasaženého izraelskou kanonádou. Ostatně, o používání zakázaných válečných prostředků hovořila a doposud hovoří nejedna mezinárodní zpráva OSN.

23_288_19245Zatímco tajné služby samotného Mossadu přispívají ke konci Assadova režimu, v Golaských výšinách je podle všech dostupných prostředků klid. Sedmnáct měsíců zuřící konflikt ovlivnil většinu arabského obyvatelstva v regionu. Například v největší arabské vesnici v Golanských výšinách je sprejem červenou barvou napsáno “zastavte zabíjení syrských obyvatel”. Tento obrázek je takřka kultovním znázorněním názorů místních obyvatel. Když válečný konflikt v Sýrii v minulém roce začal, byla většina obyvatel Golanských výšin přikloněna k Assadovi a jeho vládnoucímu režimu. Mnoho zahraničních deníků uvádí tento názor okupovaných lidí jako nějakou perličku na dortu.

Tam v oblastech s izraelskou okupací žijí Arabové, kteří před konfliktem tak jako mnoho dalších lidí, věřili současnému syrskému prezidentovi. Jak konflikt pokračoval nálady lidí se mísily a dnes je podíl sympatií tak padesát na padesát. Golanské výšiny jsou i tak třaskavou zónou, ve které izraelské úřady jen tak nepustí každého novináře, natož cizince. Někteří lidé si dokonce myslí, že by případná změna na pozici syrské vlády mohla znamenat větší samostatnost pro Golanské výšiny. Ostatně reakcionářské zapojení Izraele do syrského konfliktu slouží také k tomu, aby se názor sousedního velmi vlivného státu změnil podle potřeb Netanjahua a nikoli k potřebám Íránu, který na Assadův režim působí s větší intenzitou.

Izrael se na Golanských výšinách chová stejně rasisticky jako v Palestině a pásmu Gazy. Izrael zde například aktivně brání rovnocennému využívání vody. Al-Marsad – The Arab Center for Human Rights in the Golan Heights uvedla, že izraelští osadníci dostávají podobně jako jejich kolegové v Gaze petinásobek zásob vody oproti arabským obyvatelům Golanských výšin. Izrael tedy praktikuje stejnou politiku rasismu a porušování mezinárodního práva také na Golanských výšinách, o kterých se médiích až tak moc nemluví.

V Golanských výšinách dochází také k násilnému vyvlastňování pozemků, zabírají se pole ve prospěch izraelských osadníků. Zatímco Syřané z Golan nemají pořádně ani co jíst, izraelský osadník má ve všem přednost. Na pozemku patřícímu dříve arabskému obyvateli, se stavějí podobné osady, jaké vznikají například v Gaze. Arabští obyvatelé podle lidskoprávní organizace Al-Marsad rovněž platí mnohem vyšší daně, i když dostávají méně služeb než izraelští osadníci.

Současný režim prezidenta Assada nebyl schopen ukončit okupaci Golanských výšin. Pokud bude nová syrská vláda prozápadní, je vysoce pravděpodobné, že využije svého kladného vztahu například k USA a dalším zemí a namíří svou politiku proti nezákonné izraelské okupaci Golanských výšin. Podobný názor má například profesor Telavivské univerzity, Eyal Zisser. Izraelská činnost v Sýrii by se tedy v tomto směru nemusela plně vyplatit. Každopádně nová vláda ať už bude nebo nebude prozápadní, bude v Sýrii čelit všeobecnému nátlaku, který by požadoval ukončení izraelské okupace. Je také možné, že poté bude Izrael ohrožen ještě více, než když se zapojil do dění v Sýrii.

Arabští obyvatelé Golanských výšin jsou většinou Drúzové, kteří se stále cítí více Syřany než příslušníky okupačního Izraele. Však také jsou tito Drúzové často šikanováni a diskriminováni izraelskými zákony a systémem rasistické vlády, kterou Izrael na okupovaných územích praktikuje. Syřané z Golanských výšin velmi často doprovázejí demonstrace proti izraelské okupaci orámovanými fotkami s Assadem. Tolik tomuto politikovi někteří golanští Syřané věří. Věří mu, i když Assad nic s ukončením okupace neudělal. To je také důvod, proč ti další s Assadem opovrhují a naopak přejí štěstí opozičním vojákům v Sýrii. Pokud bude konflikt v Sýrii doprovázen větším sektářským násilím, je možné, že se stále více Drúzů v Golanech odkloní od Assada a jeho lidí. Mají totiž strach, aby po etnickém násilí v Sýrii se celé etnické násilí nepřelilo do Golanských výšin.

Teoreticky je tedy pro Izrael výhodnější, když v Sýrii zavlajou náboženské či etnické čistky, které podle mnoha dostupných zpráv v Sýrii již dávno bují v dobrém a neposkvrněném stavu. Příznivci Assada a jeho odpůrci se snaží zůstat v klidu. Nicméně v největší arabské osadě v Golanských výšinách, v Majdal Shams, došlo k mírnému střetu mezi příznivci a odpůrci Assada. Obě dvě skupiny na sebe nejdříve házeli vejce, potom vše eskalovalo až do házení kamením. Situace se poté uklidnila. V jednotlivých domech otcové nemluví se syny, protože syn podporuje protiassadovská povstání a otec nikoliv. Válečný konflikt v Sýrii může rozdělovat arabské obyvatelstvo a může tak docházet k větším nepokojům.

Pád Assadova režimu může v Sýrii vést k chaosu, který může také ohrozit Izrael skrze jím nezákonně okupované území. Kupodivu mohou být Golanské výšiny velkou izraelskou přítěží. Je zajímavé, jak se skalní sionisté hlásí ke Golanským výšinám jako k zemi naprosto zasloužené, když nyní jejich chování odporující mezinárodnímu právu může Izrael velmi bolestivě ohrozit. Tak jako dnes oslabuje Izrael sám sebe ve zpravodajských hrách kolem Sýrie, oslabuje Izrael svou existenci budoucí angažovaností k plánované třicetidenní válce s Íránem. Netanjahu hovoří o okolních státech jako o největších nepřátelích, přitom je to samotný Netanjahu a jeho vláda, kdo jsou pro Izrael největším nebezpečím.

V Egyptě když došlo ke svržení Mubaraka, také došlo k útokům na potrubí na Sinaji. Radikálové dostali novou příležitost a využili jí. Podobné to bude se Sýrií, kde díky odstranění Assada dojde k k chaosu a uvolnění násilí, extrémismu, které může v určitých místech Sýrie velmi poškodit zájmy Izraele. Golanské výšiny jsou proto jakousi jednoduchou možnou rozbuškou, kterou si Netanjahu a celá izraelská vláda zapaluje pod zadnicí. Izraelské hry na válku s Íránem, angažovanost v Sýrii tak mohou vyvolat regionální válku, ve které se konflikt ze Sýrie může přesunout na Golanské výšiny.

Jakákoli zvolání sionistů nad potřebností Golanských výšin pro jejich nekonečnou existenci, je spíše dobrým vtipem pro pobavení širokého publika. Izrael by měl ukončit okupaci Golanských výšin ve svém zájmu. Někteří obyvatelé Golanských výšin se předběžně zásobují předraženou vodou a nehorázně drahými potravinami, které izraelští osadníci prodávají za přemrštěné sumy. Bojí se vojenského konfliktu, který se možná v Golanských výšinách uskuteční. Obyvatelé okupovaného místa se bojí války syrských radikálů. Válka může začít v této oblasti i tehdy, pokud Assad bude odstraněn a Sýrie si po právu bude chtít vzít to, co jí dávno podle mezinárodního práva patří.

http://www.czechfreepress.cz/blizky-vychod/izrael-se-svoji-agresivni-politikou-muze-chytit-do-vlastni-pasti.html