V době (květen 2011), kdy jsem publikoval článek pod názvem „Jsme zase o kousek blíž k reformě světového finančního řádu“1, byla burzovní cena jedné trojské unce zlata 1487 USD, tedy 24 720 Kč. Tento text pojednával o následujícím institucionálním momentu: že v myšlení lidí bude docházet k posunu ve vnímání zlata jako budoucího směnného prostředku. Prostředku, který bude naplňovat 2 základní funkce peněz: směnu a uchování hodnoty. Prostředku, který postupně vytlačí současné papírové peníze s nuceným oběhem (fiat money).
Nyní, po necelém roce, se – za permanence kvantitativního uvolňování ze stran FEDu, ECB, BOJ, BOE, SNB apod. – dluhová a hospodářská situace západní civilizace pouze zhoršila a navíc došlo k několika zásadním věcem:
- Výše uvedené instituce ztratily další část své upadající důvěry a budou ji ztrácet dále pod tlakem politiků nabitých sociálním populismem. Měnové války (devalvace domácí měny ze strany centrální banky – např. USD, EUR, JPY, CHF, CNY atd..) za účelem podpory domácího trhu jsou na denním pořádku.
- Začíná se hledat tzv. „nová cesta“, kterou by se měl kapitalismus ubírat. Toto hledání víceméně slouží jedinému cíli – ospravedlnění dalších státních zásahů. Hlavním tématem Evropské unie a Spojených států amerických je posílit moc vládních institucí.
- Není to ani pár týdnů, kdy Německo upsalo své dluhopisy s minusovým výnosem. V zásadě se jedná o spekulaci na vytvoření nové německé marky, kterou by byly současné dluhy zaplaceny. Investoři by ale měli pozorně sledovat chování vlády v Německu, která se hlavně snaží o vyšší politickou integraci, nikoliv o lepší trh.
- Vyhledává se další geopolitický problém, který by z titulků novin nahradil současnou dluhovou krizi. Máme tedy před sebou vojenskou intervenci vůči Íránu, která je obecně předkládána jako nutná s nepříliš velkým rizikem. Je však dobré mít na paměti, že tato země se opírá o podporu Ruské federace a Číny. Je zde vysoká pravděpodobnost, že tento lokální konflikt může přerůst v něco mnohem nebezpečnějšího.
Jedním z významných momentů tohoto nastávajícího konfliktu je současný stav, kdy Írán – pod tlakem hospodářských sankcí ze strany USA, EU a Austrálie – společně s Indií usilují o finální dohodu, jež by vedla k vypořádávání nákupů ropy ve zlatě. Toto rozhodnutí dá zelenou k vytvoření technické infrastruktury, která bude tyto transakce vytvářet. Vznikne nový prostor, kde nebude hrát vypořádací roli dolar, ale zlato. - Na Evropském trhu vzniká za poslední rok stále silnější distribuční síť fyzického zlata. Jako obchodník s fyzickým zlatem mohu potvrdit vysokou poptávku po tomto kovu nejen ze strany běžných investorů, ale především ze stran podnikatelské sféry – přímo firem. Podniky začínají nakupovat zlato přímo do svého majetku za účelem nahrazení hotovostních přebytků a vyvarování se probíhající devalvaci domácí i zahraniční papírové měny. Je jen otázkou času, kdy k těmto nákupům přistoupí velké mezinárodní korporace, které drží stovky mld. USD ve své hotovosti. Nyní jsou navíc ze stran politiků a finančníků obviňováni za to, že zadržují hotovost na svých účtech.
- Burzovní cena jedné trojské unce zlata je 1733 USD (+16%), tedy 32 604 Kč (+32%).
Výše uvedená fakta ať přímo nebo nepřímo dokládají, že se západní civilizace nachází v hlubokých systémových problémech a přicházející vlna stagflace (vysoká inflace se stagnací nebo poklesem ekonomiky) odlomí další značnou část z trpělivosti jednotlivců, firem a korporací. Zvyšující se politická nervozita bude vyostřovat napětí mezi příjmovými skupinami obyvatelstva. Je vysoce pravděpodobné, že zvítězí ještě větší sociální populisté než ti, kteří jsou nyní u kormidla. Tito populisté se mohou zcela jednoduše „protisknout“ až k samotné hyperinflaci (ztráta důvěry v papírové měny ze strany veřejnosti) napříč celou naší civilizací.
Rozhodujícím okamžikem pro udržení regionální i státní stability bude, jak velké množství fyzického zlata se na daném území bude v okamžiku kolapsu finančního systému nacházet. Například naše země je co do základních potřeb zemí velmi bohatou (voda, půda, dřevo aj.), avšak máme jeden zásadní problém, nejsme producenti ropy a zemního plynu. Pokud se tedy nechceme u Ruské federace nebo Norska významně zadlužovat nebo prodávat národní majetek, pak musíme mít čím zaplatit. Íránská krize nám jasně dokazuje, že zlato je platidlem „par excellence“.
