voyages-5V důsledku „Velkého zasíťování“ z r. 13,400 př.n.l. ty části zemského pole, které se až do vzniku této události fyzicky manifestovaly standardním způsobem, ale připadly různé části Země (jedny nižší a jiné vyšší) nyní, „sice jen zdánlivě, nicméně pro mutací zdegenerované vnímání lidských bytostí fakticky doslova zmizely“ jedna druhé z očí. Stalo se tak v důsledku toho, že Nižší Země nyní nově připoutaná k NET poli se vydala na první, o 636 let urychlený precesní cyklus avšak Vyšší Země nikoliv. Rychlost rotací jejich subatomárních částic a atomů, jakožto i od tohoto odvozená rychlost zemské rotace, přijaly mírně odlišné „energetické vibrační pulzní rytmy“ či “časové pulzy“ -holografické časování.

Časový (vzorkovací) puls Nižší Země byl uměle urychlen, zatímco časový puls (vzorkovací frekvence) Vyšší Země zůstal konzistentní s většími, delšími a pomalejšími časovými pulsy okolního, svobodného, multidimenzionálního vesmíru. Časoprostor v rámci energetického pole Nižší Země vstoupil do mírně neorganického zrychlení, kontrakcí a smršťování (nádechů a výdechů); rotace osy Nižší Země, jakož i její výkyv, se trochu zrychlily, což způsobilo, že se dny mírně zkrátily a zvětšilo se vydutí zemského rovníku. Biorytmy životního pole se zrychlily a stejně tak základní časování rozkladných procesů (rychlejší umírání) a DNA životního pole Nižší Země se synchronizovaly s (jakoby se zamotaly do sítě a staly se řízenými skrze vlekoucí „magnetické řídící sevření“ anomálního geomagnetického pole vytvářeného) nadřízenou iluminátskou technologií NET. Území Vyšší Země se svým pomalejším, expanzivnějším „časovým pulsem“ nezažila žádnou z těchto environmentálních a biologických anomálií a zůstalo na technologii NET nezávislé včetně stavu životního pole planety. (Lze říci, že cca 2/3 území původní planety se stalo Nižší Zemí a 1/3 území zůstala Vyšší Zemí -pozn. PP.)

Stále však mějme na paměti, že předkové iluminátů zorganizovali událost „Velkého zasíťování“ v r. 13,400 př. n l. jako součást své mnohem větší agendy usilování o získání nadvlády nad většími než jen pozemskými temply (hvězdnými branami), přičemž finále této globální a tedy i pozemské agendy má podle tohoto jejich plánu proběhnout v rámci nejbližšího dalšího výskytu pozemského SAC období, které, jak již víme, spadá do let 2000-2017 n.l.. Ovládací technologie NET byla použita rasami iluminátských předků již mnohokrát předtím než v období Velkého zasíťování Země a to doslova na galaktické úrovni. Cílem iluminátů tehdy bylo, dostat Nižší Zemi „on-line“ s jejich rozsáhlejším NET systémem fungujícím na galaktické úrovni, který tak kontroluje celou naši Mléčnou dráhu a skrze ni se napojuje do “jejich tedy fantomové či reverzní nebo-li metatronické”, paralelní galaxie Mléčné dráhy. V r. 13,400 př. n l. rasy iluminátských předků učinily zasíťováním části Země velký pokrok směrem k naplnění této jejich globální agendy. Lidstvo, jak ho známe dnes, se od události Velkého zasíťování vyvinulo do nešťastných obyvatel Nižší Země a to pod útlakem, manipulací, genetickou mutací a environmentální anomálií iluminátské ovládací NET technologie. Od období Velkého zasíťování a souvisejících následných období 10,498, 9,562, 9,558 a 3,470 př.n.l. až do dnešních dnů, si mimozemské iluminátské rasy předků a jejich iluminátskolidské děti udržovaly nepřetržitou tajnou přítomnost na naší Nižší Zemi a měly nepřetržitý dálkový manipulativní kontakt a komunikaci s lidstvem žijícím na Nižší Zemi, kdy trpělivě „připravovaly své vyvolené NET rasy“, aby tyto splnily svoji specifickou úlohu genetických klíčů k otevřeným Síním Amenti během „Setkání lidstva se svým osudem“, které je naplánováno na nejbližší „vzestupný cyklus“, tedy SAC 2000-2017.

Po období Velkého zasíťování v r. 13,400 př.n.l. Strážci z GA-MCEO pokračovali a urychlovali své intervenční úsilí, kdy postupně vraceli prostřednictvím agendy „12-ti ústních legií Krysthl-a“ znalosti z CDT desek skrze jejich dálkové vysílání do prostředí přeživších populací 12-ti andělských lidských kmenů. Rovněž zvýšili úsilí o rozšíření znalostí o bio-regeneračních technikách, umožňující lidem zbavit se genetických reverzních mutací a to u každé populace „spáčů“ -lidí se „společnými lidskými geny“. „Mutace společných genů“ ovlivnila genetické rodové linie jak andělských lidí, tak hybridních iluminátů-lidí, kdy je obojí vrátila do stavu „relativně primitivní nevinnosti“, tedy do stavu, ze kterého se obojí rasy mohou posunout vpřed a upamatovat se na Učení o vzestupu do věčného života a uzdravit tak nežádoucí a zotročující „společnou genetickou mutaci“ prostřednictvím progresivní bio-regenerace. V tomto ohledu iluminátská hybridní populace „spáčů“ může mít příležitost, aby se i k ní vrátila Svobodná volba, nezávislá na zájmech jejich mimozemských předků či šéfů. Iluminátští předkové svým spáčům tuto příležitost totiž upřeli, protože je kultivovali pouze jako „jednoúčelový zdroj či nástroj“, prostřednictvím kterého hodlají zvítězit ve finále v dobývání pozemského templu -hvězdných bran -Síní Amenti“. (Po splnění jejich úlohy je již nebudou potřebovat -pozn. PP.) Většina mimozemských iluminátských ras nechovala (a nechová) čistou lásku nebo péči o dobro svých pozemských iluminátských dětí. V podstatě své pozemské děti považovaly za „podřadné genetické vzorky“ vlastní panské rasy předků – podřadné právě kvůli účelové „kontaminaci“ jejich genomu andělskou lidskou genetikou, kterou sami tito předci pro své pozemské iluminátsko-lidské potomky navrhli, zkonstruovali a zrealizovali. Protože GA-MCEO chová vůči této nepříjemné situaci pozemských iluminátských lidí soucit, začali s „mutací společných genů všech spáčů“, jakožto příležitostí nabídnout i těmto hybridním rasám evoluční možnost bio-regenerace jejich genomu a prostřednictvím potenciálu těchto bio-regeneračních technik, umožnit jim znovu nabýt svobodu a zbavit se hierarchické manipulace, využití a věznění ze strany jejich starších iluminátských předků a šéfů.

Možnost znovunabytí evoluční svobody, pramenící z GA-MCEO učení „12 ústních legií“ se v důsledku úsilí Strážců po Velkém zasíťování v r. 13,400 př.n.l. stala mezi „lidmi-spáči se společnými geny“ a to jak původu andělsko-lidského, tak i hybridního iluminátsko-lidského, rychle populární. V průběhu různých rebelií lokálního rozsahu (proti iluminátské nadvládě), ke kterým docházelo jak v atlantských, tak i pozdějších egyptských kulturách, „zotročené rasy spáčů“ znovu získaly pod svoji kontrolu jak malé základny nad jistými místy pozemského templu, tak i jistý vliv uvnitř frakcí primárních vládnoucích kruhů iluminátsko-lidské elity. Takováto „neposlušnost“ však samozřejmě nebyla mezi iluminátsko-lidskými loajalisty a jejich dávnými předky -“velícími důstojníky” přijímána s pochopením a proto bylo Atlantské „Hnutí za svobodu“ zcela potlačeno mimozemskými invazemi iluminátských předků na atlantské ostrovy i do sousedních teritorií. Iluminátská agenda „genetického mísení/křížení -neboli hybridizace“ byla poté u „spících“ populací značně násilně urychlena, i když buňky odboje proti iluminátské nadvládě zcela zlikvidovány nebyly. Pokrok v eliminaci reverzních mutací skrze bio-regenerační techniky, který MCEO učinil, byl neustále podkopáván prostřednictvím atlantských iluminátských akcí, ale i přes tyto překážky trvale pokračoval. Prostřednictvím místních „vládnoucích sil“ pozemských iluminátsko-lidských dětí, prosazovali jejich předkové-šéfové-falešní bohové stále více mezi spící populaci zkázonosné učení a praktické aplikace toho, co vešlo ve známost jako tzv. „Metatronické smrtící vědy“ a atlantskou technologii známou jako tzv. „Květina zkázy“(později manipulačně prezentovanou jako tzv. Květina života -pozn. PP). V roce 10,948 př.n.l. byl pokrok ve snahách Strážců -MCEO v bio-regeneraci a atlantském Hnutí za svobodu zastaven, když iluminátští předkové použili masivní aplikace Metatronické vědy smrti, aby zaznamenali své druhé a opět katastrofické vítězství při prosazování svého primárního cíle globálního plánu. Světlo světa spatřila tzv. Torální časoprostorová trhlina.

Asi před 13,000 lety, v r. 10,948 př.n.l., iluminátští předkové použili Metatronické smrtící vědy k tomu, aby konečně naplnili cíl, kterého se pokoušeli dosáhnout již miliony let předtím. Z atlantských ostrovů Bruah, v jihozápadním teritoriu Atlantidy (které se dnes nazývá Kuba, Portoriko a Haiti), iluminátští předci, za pomoci svých pozemských iluminátsko-lidských dětí, použili „Mechaniku Merkaba víru Hvězdy smrti“k tomu, aby vytvořili řadu toroidních červích děr známých jako Solární časoprostorové tunely. Tato řada červích děr propojila Hvězdné brány Nižší Země a našeho Slunce s odpovídajícími hvězdnými branami paralelní Země a paralelního Slunce v paralelní Mléčné dráze, která sama je již téměř zcela pohlcena systémem černých děr. Jakmile byly tyto Solární časoprostorové tunely červích děr Země-Slunce otevřeny, došlo k další expanzi tohoto systému a to jeho propojením s dalším systémem červích děr známým jako tzv. Alfa-Omega systém, který je ukotven v galaktických jádrech naší a paralelní galaxiích Mléčné dráhy. „Alfa“ portál je umístěn v naší galaxií Mléčné dráhy a „Omega“ portál potom v paralelní galaxii Mléčné dráhy. Tímto propojením došlo k otevření mezigalaktického časoprostorové tranzitního pole známého jako „Velká torální časoprostorová trhlina“. Touto událostí došlo k tomu, že pozemské atlantské centrum této mezigalaktické Torální trhliny, hvězdné brány a geomagnetické pole našeho Slunce a na ovládací NET připojené geomagnetické pole a hvězdné brány -Síně Amenti Nižší Země, byly vzájemně uměle propojeny s geomagnetickými poli a hvězdnými branami paralelní Země a paralelního Slunce. Toto propojení paralelních systémů Země -Slunce vytlačilo hvězdné brány Nižší Země a našeho Slunce z jejich synchronizace s přirozenými univerzálními časovými cykly a hvězdnými branami Vyšší Země a přepojilo je do plné synchronizace a tedy i podřízenosti na umělých a zkreslených, časoprostorových cyklech „Alfa“ systému černých děr v paralelní galaxii Mléčné dráhy.

Prostřednictvím Torální časové trhliny se časoprostorová pole a otevírací cykly hvězdných bran Nižší Země, našeho Slunce a sluneční soustavy a časoprostorové zpětnovazební anomálie – tzv. „Fantomové Země“ zpřed 5,5 milionů let společně staly elektromagneticky propojenými a synchronizovány s otevíracími cykly padlých hvězdných bran červích děr Alfa systému paralelní Země a paralelního Slunce. Nižší Země a naše sluneční soustava tak nedobrovolně vstoupily do časoprostorové anomálie „Iluminátských cyklů falešných jug“, přičemž bylo naplánováno uskutečnit vyvrcholení těchto ovládacích dějů v období završení primárního cíle iluminátského globálního plánu a to v průběhu příštího SAC 2000-2017. Prostřednictvím poruch v planetárním templu, způsobených Torální trhlinou z r. 10,948 př.n.l. se rezonanční frekvence jádra Nižší Země opět změnila, což vyústilo ve druhé ze tří mírných urychlení precesního cyklu. Z precesního cyklu o délce 25,920 let, po prvním urychlení (13,400 př.n.l.), na rychlejší průběh, který se bude postupně zrychlovat a dostane se přibližně na délku 25,771 let, v době příštího paralelního SAC. V průběhu události Torální trhliny v r. 10,948 př.n.l. byly časové cykly, otevírací období hvězdných bran a precesní cyklus Nižší Země synchronizovány s otevíracími cykly červích děr paralelní Země, což způsobí, že se hvězdné brány -Síně Amenti Nižší Země otevřou předčasně a to v r. 2012, kdy budou padlé hvězdné brány paralelní Země a paralelní Mléčné dráhy otevřeny v Torální trhlině. (Tím dojde k možnosti realitního přestupu mezi padlými paralelními realitními poli a realitním polem naší Nižší Země. Dlužno podotknout, že v paralelních systémech je společenská realita plně v režii toho, co dnes nazýváme jako Jednotný světový řád – OWO v Orwelově slova smyslu – pozn. PP).

Pokud globální iluminátský plán bude úspěšný, období 2012-2013 přivede pozemské lidstvo do finálního tzv. „Setkání lidstva s iluminátským osudem“, které bude mít podobu kataklyzmatických událostí. Během tohoto „Setkání“ budou naše sluneční soustava a paralelní sluneční soustava propojeny umělým metatronickým Merkaba vírem Hvězdy smrti, přičemž dojde k jejich dimenzionálnímu splynutí uvnitř Torální časoprostorové trhliny, což zapříčiní rychlé „masové vyhynutí“ životních polí v obou těchto systémech. Poté budou obě tyto sluneční soustavy skrze Torální trhlinu „vtaženy zpět v čase“ do atlantského centra v r. 10,948 př.n.l., kde dojde k jejich asimilování v podobě defragmentovaných, surových kvant energie“ do „Alfa“ systému černých děr v paralelní Mléčné dráze. (Podrobné informace o Torální trhlině, Hvězdě smrti Merkaba a Setkání s iluminátským osudem 2012 lze nalézt v následujícím souhrnu č. 2).

Během událostí kolem vzniku Torální trhliny v r. 10,948 př.n.l. NET pole zapříčinilo částečný posunu pólů geomagnetické pole Nižší Země, čímž došlo k sesynchronizování těchto polí s polem paralelní Země. To následně způsobilo jisté klimatické anomálie a vznik částečné doby ledové na Nižší Zemi. Rovněž došlo k opětovnému ovlivnění epigenetických obalů a tím i DNA životních polí na Nižší Zemi včetně vzniku environmentálních změn v planetárním geomagnetickém poli. Došlo ke druhému ze tří biologicky vyvolaných „výmazů paměti a vzpomínek“ lidstva žijícího na Nižší Zemi, což opět posunulo tyto pozemské lidi do primitivního stavu vnímání, kdy opakovaně ztratili historickou, praktickou i jazykovou paměť a své vzpomínky, přičemž mutace „společných lidských genů“, která začala v r. 13,400 př.n.l., pokračovala ve zrychlování svého šíření.

Od doby událostí kolem vzniku Torální trhliny v r. 10,948 př.n.l. a poté bylo životní pole Nižší Země doslova chyceno v pasti skrze umělé urychlování nepřirozeného planetárního času, ve kterém planetární templ -hvězdné brány -Síně Amenti Nižší Země a tím i biorytmus jejího životního pole (bytostí), přijaly postupně se zkracující výskyty Hvězdných aktivačních cyklů – tzv. „Falešné jugy“ padlých hvězdných bran z paralelní Země. Ve struktuře nepokřivených organických univerzálních cyklech existují 4 časové cykly, tzv. Eyugha cykly, které jsou expanzního -výdechového, manifestačního charakteru. Každý z těchto 4 expanzních časových cyklů Eyugha obsahuje 6 menších časových cyklů Euiago-SAC a každý časový cyklus Euiago-SAC obsahuje 6 menších cyklů časového kontinua. Každý z pozemských organických otevíracích cyklů hvězdných bran Euiago-SAC je dlouhý 26,566 let (tedy cca 17-ti letý SAC se vyskytne jednou za 26566 roků); jeden organický planetární pozemský cyklus Eyugha, který se skládá z 6-ti organických cyklů Euiago-SAC – je pak dlouhý 6×26556=159,336 let. Časový systém „falešných jug“ „iluminátského umělého času“ je však strukturován tak, že neorganicky se zrychlující 25,920 let dlouhá „precese“  je charakterizována levotočivě (proti směru ručiček) probíhajícím rozkolísaným cyklem, což má za následek to, že osa geografických pólů Nižší Země je synchronizována střídavě s Polárkou a nebo s Vegou, k čemuž dochází v důsledku nepřirozeně vnucené synchronizace hvězdných bran – Síní Amenti Nižší Země a jeho geomagnetického pole s hvězdnými branami a polem paralelní Země a „Alfa“ systémem černých děr v paralelní Mléčné dráze. Rozvrh průběhu těchto nepřirozených precesních cyklů -„Falešných jug“ byl a dodnes je, pro iluminátské předky (Soupeře) důležité, protože během jistých opakujících se období v těchto neorganických cyklech dochází k tomu, že z paralelní Země a z padlých systémů černých děr v paralelní Mléčné dráze se otevírá přímý portálový přístup do teritorií naší Nižší Země (což opět znamená možnost přestupu mezi realitními poli naší Nižší Země a padlé paralelní Země a padlé paralelní galaxie Mléčná dráha – pozn. PP).

Když Nižší Země a naše Slunce začaly být připojeny na paralelní systém prostřednictvím atlantského Solárního časoprostorového toroidního tunelu a Torální trhliny z r. 10,948 př.n.l., oběžná dráha Nižší Země kolem Slunce se mírně zrychlila (čímž došlo ke zkrácení organického „roku“ na Nižší Zemi) a dále došlo k tomu, že orbita Nižší Země byla sesynchronizována s protisměrně rotující „neviditelnou oběžnou dráhou“ paralelní Země kolem jejího Slunce. Prostřednictvím spojení červími děrami mezi hvězdnými branami v jádrech obou Sluncí se naše sluneční soustava stala neorganickým, uměle řízeným binárním hvězdným systémem, neviditelně připoutaným k paralelní sluneční soustavě. Jakmile oběžné rotace a otevírací časové cykly hvězdných bran naší sluneční soustavy byly nuceně sesynchronizovány s protějšky v paralelní sluneční soustavě, takto podřízené hvězdné brány – Síně Amenti Nižší Země byly přímo sesynchronizovány/načasovány – ve specifických časech každoroční rotace Nižší Země kolem Slunce s padlými hvězdnými branami Alfa systému červích děr paralelní Země a s mezigalaktickým jádrem „červích děr systému Alfa-Omega“. Každoročně během jarní a podzimní rovnodennosti, se Alfa červí díry paralelní Země otevřou přímo do násilně ovládaných a násilně sesynchronizovaných hvězdných bran -Síní Amenti na Nižší Zemi a to na dobu asi dvou týdnů, což umožňuje iluminátským předkům snazší průchod a návštěvy mezi naší Nižší Zemí a „jejich“ padlou paralelní Zemí. Mimo toto se každoročně v období jarní a podzimní rovnodennosti, opět po dobu asi dvou týdnů, skrze červí díry Solárního časoprostorového toroidního tunelu dostanou hvězdné brány Nižší a paralelní Země do krátké synchronizace s jádrem padlého mezigalaktického systému Alfa-Omega červích děrami, což umožňuje iluminátským předkům přímý průchod červími děrami tohoto systému na naši Nižší Zemi a to z různých oblastí obou (naší i paralelní) galaxií Mléčné dráhy.

Tato „každoroční období spojení“ byla iluminátskými rasami používána pro přímou interakci a cyklický „dozor“ nad Atlanťany, Egypťany i ostatními předstarověkými „spícími lidskými“ kulturami na Nižší Zemi. Iluminátské kalendáře „falešných jug“ ukazující falešný „juga“ precesní cyklus 25,920 let, se poprvé objevily v Atlantidě, po události vzniku Torální trhliny v r. 10,948 př.n.l.. Tyto „atlantské iluminátské kalendáře“ byly používány jak ,i,ozemskými iluminátskými předky, tak jejich pozemskými iluminátskolidskými dětmi na Nižší Zemi, aby „sledovaly plán návštěv“, kdy se mimozemští předkové těchto pozemských iluminátů vraceli na Nižší Zemi na návštěvu. „Atlantské iluminátské precesní kalendáře falešných jug, sledující otevírání paralelní červí díry“ byly později zavedeny u různých lidských spících populací na Nižší Země a staly se tak základem mayského kalendáře „konce časů“ a řady „pohanských výročních uctívacích“ obřadů.

Po události vzniku Torální trhliny v r. 10,948 př.n.l. a následných klimatických a časově cyklických anomáliích pokračovala atlantská kultura ve vývoji pod rostoucí kontrolou iluminátů, zatímco rasy Strážců, známé jako MCEO-Křišťálová řeka Aquafereion zde intervenovaly a to prostřednictvím hvězdných portálů na Vyšší Země, s cílem zavést na Nižší Zemi bio-regeneraci upadajícího andělského lidského genetického kódu a dát tak vzniknout nové genetické linii známé jako „Aquari-lidstvo“. Vr. 10,500 př.n.l. ilumináti-lidé vedli protilidskou „křížovou výpravu“ známou jako „Luciferiánské dobývání“, během níž atlantské ostrovy a veškerá kontrola lidské evoluce na Nižší Zemi padly plně pod iluminátskou nadvládu. V r. 9,562 atlantští ilumináti-lidé ustáli a odrazili pokus o intervenci Strážců MCEO-Křišťálové řeky Aquaferion v pozemském templu na Nižší Zemi v události nazvané jako „Velké uvěznění“. V r. 9,560 př.n.l. pak atlantští ilumináti-lidé zformalizovali svůj plán o planetární nadvládu vytvořením agendy známé jako tzv. „Luciferiánská úmluva“, jež obsahovala záměr na ustanovení „Jednotného celosvětového řádu – OWO a Atlantskou konspiraci jako strategii jeho dosažení“. V r. 9,558 př.n.l. jejich dobývání planetárního templu – hvězdných bran – Síní Amenti vyvrcholilo nechtěnou nehodou, která způsobila obrovské záplavy, které zapříčinily konečné potopení tří primárních ostrovů Atlantidy. S tím, jak na Nižší Zemi postupovalo iluminátské atlantské dobývání Síní Amenti, různé frakce ras iluminátských předků a jejich pozemských dětí začaly konspirovat s konkurenčními agendami Soupeřů, z čehož vznikly tzv. „Mřížkové války“, kdy každá konkurenční skupina iluminátských předků (Soupeřů) měla v úmyslu samostatně kontrolovat hvězdné brány – Síně Amenti na Nižší Země – a s nimi i mezigalaktickou Torální trhlinu, s cílem získat „konkurenční výhodu“ v klíčovém období příštího SAC2000-2017 – tedy v období „Setkání lidstva s iluminátským osudem 2012“.

Skrytý boj a „vzájemné nájezdy“ iluminátsko-lidských hybridních ras mezi konkurenčními iluminátskými skupinami na Nižší Zemi pokračovaly až do r. 3,470 př.n.l., kdy jisté frakce ras iluminátských předků a jejich iluminátsko-lidských dětí zorganizovaly třetí ze tří mírných zrychlení výkyvu osy geografického pólu a následný posun geomagnetických polí Nižší Země. Tato událost z roku 3,470 př.n.l., která byla provedena ve starém Babylonu, vešla ve známost jako tzv. „Babylónský jazykový masakr“ a vyústila do třetího biologicky vyvolaného „vymazání paměti a vzpomínek“ lidských ras žijících na Nižší Zemi. Zmutované rasy „společných lidských genů“ Nižší Země byly dále zredukovány a to opět prostřednictvím elektromagnetického poškození epigenetického obalu a DNA a opětovně přivedla lidstvo do primitivního stavu vnímání, kdy se dál prohloubila ztráta povědomosti o historické, praktické a jazykové evoluční roli pozemského lidstva. Událost „Babylónského masakru“ byla později zaznamenána v biblickém překladu jako příběh o „Babylonské věži“, přičemž ono vymazání paměti bylo zakódováno do konceptu o jazykovém zmatení lidstva. (Informace o postupu agendy atlantské konspirace a Babylónském masakru zmatení jazyků lze nalézt v knižní sérii Voyagers, svazek 2, druhé vydání z roku 2002).